Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Nákupy na farmářských trzích šetří peněženku i životní prostředí
Nejvyhledávanější potraviny na farmářských tržištích jsou cenově srovnatelné nebo dokonce levnější než ty, které nabízejí supermarkety [1]. Ukazují to výsledky analýzy, ve které Hnutí DUHA porovnalo ceny v supermarketech a na tržnicích v Praze a Brně [2].
Místní jídlo je tak nejen čerstvé a chutné, ale i finančně přijatelné. Zákazníci ho mohou nakoupit na stále populárnějších trzích nebo přímo u lokálních zemědělců.
Hnutí DUHA nabízí ve svém internetovém adresáři na www.hnutiduha.cz/bioadresar přes pět set kontaktů na místní pěstitele, kteří prodávají přímo ze dvora, dodávají zboží na tržnice nebo do bioklubů. V adresáři je možné vyhledat podrobný sortiment a informace, co a kam zemědělci dodávají. Zákazníci si mohou najít farmáře podle krajů i druhu zboží.
Brněnské a pražské supermarkety jednotlivých řetězců mají velmi podobné ceny stejného zboží, u komodit z tržnic v Praze a Brně najdeme cenové rozdíly v řádu několika korun ve prospěch Brna. I přesto lze na obou tržištích nakoupit některé potraviny výhodněji než v supermarketu. Nejmarkantnější rozdíl představují ceny brambor: na brněnském Zelném trhu stojí v průměru 9,50 Kč za kilogram, na Tylově náměstí v Praze pak 13,50 Kč. Jejich průměrná cena v supermarketu je však 16 Kč. Významně se liší také ceny mrkve, kterou nakoupíme u farmářů průměrně za 21 Kč za kilogram, kdežto v supermarketu za průměrných 26,50 Kč.
Nákupem místních potravin na tržnicích získávají zákazníci jistotu, že jídlo nestrávilo desítky hodin na cestě v kamionech spotřebovávajících kvanta ropy a neobsahuje zbytečné postřiky nutné pro dlouhý transport a skladování v umělých podmínkách. Tím, že kupují zboží přímo od pěstitele, zůstává zisk přímo u něj, a ne u obchodníka.
Petra Švambergová řekla:
„Místní potraviny prodávané na tržnicích, ze dvora nebo v bioklubech s sebou přináší mnoho výhod: podporu drobným pěstitelům a rodinným farmám, menší množství obalů, oživení veřejných prostranství a zdravé, čerstvé jídlo pro zákazníky. V internetovém adresáři si může každý jednoduše najít nejbližšího zemědělce ve svém okolí a vybrat si podle zboží, o které má zájem. I díky tak běžné věci, jakou je nakupování potravin, můžou mít profit nejen sami zákazníci, ale i česká ekonomika a životní prostředí.“
Poznámky:
[1] Nákup 1 kilogramu každé ze sledovaných plodin (jablka, brambory, mrkev, cibule) vyjde na tržnici v průměru stejně draho nebo levněji než v supermarketu.
[2] Průzkum cen probíhal od 24. června do 25. července 2012 v supermarketech Albert, Billa a Lidl, na Zelném trhu v Brně a na Farmářských trzích na Tylově náměstí v Praze.
Místní jídlo je tak nejen čerstvé a chutné, ale i finančně přijatelné. Zákazníci ho mohou nakoupit na stále populárnějších trzích nebo přímo u lokálních zemědělců.
Hnutí DUHA nabízí ve svém internetovém adresáři na www.hnutiduha.cz/bioadresar přes pět set kontaktů na místní pěstitele, kteří prodávají přímo ze dvora, dodávají zboží na tržnice nebo do bioklubů. V adresáři je možné vyhledat podrobný sortiment a informace, co a kam zemědělci dodávají. Zákazníci si mohou najít farmáře podle krajů i druhu zboží.
Brněnské a pražské supermarkety jednotlivých řetězců mají velmi podobné ceny stejného zboží, u komodit z tržnic v Praze a Brně najdeme cenové rozdíly v řádu několika korun ve prospěch Brna. I přesto lze na obou tržištích nakoupit některé potraviny výhodněji než v supermarketu. Nejmarkantnější rozdíl představují ceny brambor: na brněnském Zelném trhu stojí v průměru 9,50 Kč za kilogram, na Tylově náměstí v Praze pak 13,50 Kč. Jejich průměrná cena v supermarketu je však 16 Kč. Významně se liší také ceny mrkve, kterou nakoupíme u farmářů průměrně za 21 Kč za kilogram, kdežto v supermarketu za průměrných 26,50 Kč.
Nákupem místních potravin na tržnicích získávají zákazníci jistotu, že jídlo nestrávilo desítky hodin na cestě v kamionech spotřebovávajících kvanta ropy a neobsahuje zbytečné postřiky nutné pro dlouhý transport a skladování v umělých podmínkách. Tím, že kupují zboží přímo od pěstitele, zůstává zisk přímo u něj, a ne u obchodníka.
Petra Švambergová řekla:
„Místní potraviny prodávané na tržnicích, ze dvora nebo v bioklubech s sebou přináší mnoho výhod: podporu drobným pěstitelům a rodinným farmám, menší množství obalů, oživení veřejných prostranství a zdravé, čerstvé jídlo pro zákazníky. V internetovém adresáři si může každý jednoduše najít nejbližšího zemědělce ve svém okolí a vybrat si podle zboží, o které má zájem. I díky tak běžné věci, jakou je nakupování potravin, můžou mít profit nejen sami zákazníci, ale i česká ekonomika a životní prostředí.“
Poznámky:
[1] Nákup 1 kilogramu každé ze sledovaných plodin (jablka, brambory, mrkev, cibule) vyjde na tržnici v průměru stejně draho nebo levněji než v supermarketu.
[2] Průzkum cen probíhal od 24. června do 25. července 2012 v supermarketech Albert, Billa a Lidl, na Zelném trhu v Brně a na Farmářských trzích na Tylově náměstí v Praze.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
další pachatel dobra - 11. 8. 2012 - Vladovždy při nákupu potravin a čehokoliv jiného rozhodovala cena a kvalita.Sociální inženýři za přispění pachatelů dobra zničili objektivitu cen a nyní nám vnucují jiné parametry rozhodování, jako ujeté kilometry apod. Pisatelka se pokouší o nemožné což ji lichotí doufám, že nezištně. Velice úsměvný je argument, že mrkev a brambory nechávají řetězce stříkat chemikáliemi, aby přežili transport na velkou vzdálenost. Tento argument o něčem svědčí. |
