Ochranářská skupina Jaro: Návrat motýlího krále do Krkonoš pokračuje, ale s komplikacemi

Entomologové a ochránci přírody včetně správy národního parku se již druhým rokem snaží připravit podmínky pro návrat motýlího krále jasoně červenookého do Krkonoš. Počítali, že by letos již vypouštěli na zkoušku první motýly – když to dobře půjde. Jenže nyní řeší potíže v reprodukčním chovu.

V loňském roce se přednímu chovateli motýlů Miloši Andresovi z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO podařilo úspěšně odchovat první generaci motýla, který v České republice před 100 lety vyhynul. Letos vše běželo podle plánu, v chovu se mu vylíhla již druhá generace a proto se entomologové a ochránci přírody začali připravovat na první experimentální vypouštění. Jenže pak došlo v chovech k nečekaným komplikacím. Vajíčka letošní – tedy již třetí generace jasoně začala hromadně hynout. A nikdo z odborníků nevěděl proč. „Protože jsem se věnoval výzkumnému chovu několika desítek druhů motýlů, vím velmi dobře, jak málo stačí – někdy skutečně jen pár hodin, abyste přišli o veškeré výsledky své celoroční práce. Chovy motýlů v zajetí jsou mimořádně citlivé na rozmary počasí, plísně nebo třeba hmyzí predátory. Třeba jedno mraveniště v rohu chovného zařízení může způsobit v chovu úplný rozvrat,“ vysvětluje některé z mnoha komplikací motýlí chovatel Andres.
vajíčka, housenka, kukla jasoně červenookéhojednotlivá stadia vývoje jasoně

Právě proto ochránci přírody berou záchranné chovy jako úplně poslední a nejzazší možnost, jak se pokusit vzácné druhy motýlů chránit. Celostátní koordinátor mapování motýlů České republiky Jiří Beneš z Entomologického ústavu Akademie věd k tomu dodává: „Nejen že jsou chovy extrémně náročné na odborné znalosti, čas a sebeobětování chovatele, ale také to není tak, že když se přece jen podaří motýly odchovat v dostatečném množství, stačí jen někam jít, vypustit je a tím to je hotové. Právě naopak, to je až ta poslední třešnička na dortu. Klíč k jejich ochraně je úplně jinde, konkrétně v zajištění správné péče o jejich prostředí, nejčastěji správně zajištěnou pastvou, vyřezáváním dřevin, vypalováním nebo kosením příliš bujné vegetace, přičemž by tyto zásahy ale současně neměly probíhat celoplošně a v jednom termínu.“

Z tohoto důvodu současně s chovy probíhají i rozsáhlé úpravy prostředí, kam by se měl motýlí král jasoň v Krkonoších vypouštět. „Vyřezávání křovin a mozaikovité kosení, které zajišťujeme v rámci projektu LIFEApollo je zásadní součást celého projektu. První výsledky z letošního roku už jasně ukazují, že z přípravy prostředí pro jasoně červenookého začínají profitovat nejvzácnější druhy denních motýlů Krkonoš, které zde na rozdíl od něj stále ještě žijí. Vyskytují se zde v posledních několika málo populacích, ohrožovaných podobnými faktory, které kdysi vedly k vymření motýlího krále – zejména zarůstání nebo naopak až příliš intenzivní sečení nebo pastva. Díky našemu projektu se však první vzácné druhy navrací na plochy, kde už žít nemohly,“ vysvětluje projektová manažerka Skupiny JARO Tereza Macečková.
vřetenuška čičorková
modrásek lesní
soumračník čárkovaný

Díky monitoringu na obnovených plochách entomologové zjistili, že se sem z blízkého okolí rozšiřují nejen vzácné druhy, u kterých to vědci čekali, ale nachází zde i druhy „nové“. „Žijí zde pravděpodobně celou dobu, ale jejich početnost byla zatím tak nízká, že jsme o nich nevěděli. Díky naší péči i intenzivnímu průzkumu se je nyní podařilo nově objevit. Jde např. o velmi vzácnou nesytku vázanou na pryšce nebo vřetenušku čičorkovou, která byla na české i polské straně Krkonoš známá už pouze z jediné lokality, ačkoli zde v minulosti bývala běžná. Díky novým nálezům vzácných motýlů v letošním roce je tak už nesporné, že aktivity zaměřené na návrat jasoně červenookého pomáhají přežít hned několika nejvzácnějším druhům motýlů Krkonoš, jako jsou např. modrásek nejmenší a lesní nebo soumračník čárkovaný,“ dodala.

„A to je zatím vlastně ten nejlepší výsledek. Je totiž daleko jednodušší, levnější a méně náročné aktivně chránit vhodnou péčí o prostředí druhy tam, kde ještě žijí, než se je snažit složitě navracet náročnými záchrannými chovy,“ pochvaluje si entomolog Jiří Beneš.

Ze stejných důvodů projekt podporuje i Správa Krkonošského národního parku. „Snažíme se vhodnými zásahy – zejména citlivou pastvou nebo naopak úpravou intenzivních sečí chránit ty motýly, kteří v Krkonoších ještě žijí,“ doplňuje vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP, entomolog Jan Materna a dodává: „Mezinárodní projekt na ochranu jasoně červenookého nám pomáhá realizovat zlepšení podmínek pro vzácné motýly, ale i ohrožené orchideje nebo hořce a další druhy rostlin i živočichů.”

Ale jak to tedy teď bude s dál s motýlím králem v Krkonoších? „Repatriace jasoně do Krkonoš je jen jednou částí projektu LIFE, představující pokus, který může vyjít, ale také nemusí. Protože k tomu, aby se to povedlo, je potřeba opravdu velké množství práce jak v reprodukčním chovu, tak venku v terénu a také notná dávka štěstí. V přírodě totiž může nastat tolik různých scénářů, které prostě neovlivníme a to především nyní v turbulentních časech nastávající klimatické změny. V chovu nám teď nastaly vážné komplikace, třetí generace vajíček se chovala jinak než ty předešlé. Právě z toho důvodu jsme nemohli uskutečnit plánované experimentální vypouštění samců. Nakonec se mi podařilo problém detekovat a alespoň pro letošek vyřešit. Komplikace byly způsobené nadprůměrně vysokými letními teplotami, podmínky chovu jsem tedy upravil a pojistil jsem se raději také větším množstvím vajíček, aby byla větší jistota, že chov udržím. A to i za cenu, že první motýly vypustíme do přírody nejdříve příští rok, protože jsem nyní všechny jedince potřeboval pro udržení chovu do budoucna,” vysvětluje chovatel motýlů Miloš Andres.

Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš, oficiálně projekt LifeApollo2020, realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.

Více informací o projektu, včetně možnosti jak přispět na záchranu tohoto druhu v regionu celé střední Evropy, je k nalezení na stránkách adrese https://pomaham-prirode.cz/apollo.