Hnutí DUHA: Návrh zonace NP Šumava zatím nechrání cenné skvosty šumavské přírody. Správa NP zohledňuje především připomínky obcí, ne vědců a ekologů

Správa NP Šumava vypořádala připomínky k nové zonaci národního parku a v pátek 5. dubna předloží upravený návrh k projednání Radě NP Šumava. Správa však při úpravách návrhu tohoto klíčového dokumentu ochrany přírody mimo jiné vyhověla žádosti města Kašperské Hory a snížila ochranu rozsáhlých cenných území rašelinných a podmáčených smrčin v oblasti Horskokvildských, Zhůřských a Mezilesních slatí v okolí Horské Kvildy. Vědci a ekologické organizace přitom naopak navrhovali zpřísnění ochrany. Stovky hektarů cenných lesů tak budou minimálně po několik příštích desítek let plně zásahové a vystaveny komerční těžbě městem Kašperské Hory.

Hnutí DUHA naopak nerozporuje, že Správa vyhověla téměř všem připomínkám obcí, které požadovaly zařazení pozemků v bezprostředním okolí budov rozptýlených mimo souvislou zástavbu obcí do nejméně chráněné zóny kulturní krajiny. Upozorňuje však na riziko tlaku na povolování dalších staveb.

Vědci a ekologové žádali přísnou ochranu celého vzácného rašelinného a podmáčeného komplexu v okolí Horské Kvildy chráněného i mezinárodní Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů jako součásti nejpřísněji chráněné přírodní zóny NP, tedy území ponechaného svobodnému vývoji přírody. Avšak Správa NP velkou část této oblasti přeřadila dokonce až do třetí zóny soustředěné péče o přírodu se slabými ochrannými podmínkami. Jedná se o území v majetku města Kašperské Hory, které v těchto městských lesích dlouhodobě intenzivně těží. Postup a rozsah minulých těžeb je velmi dobře patrný na srovnávacích leteckých snímcích z let 2003 a 2016 [1]. Při slabé ochraně těchto míst tak bude systematická těžba i nadále pokračovat.

Správa však v upraveném návrhu zonace neakceptovala ani velkou část z celé řady dalších připomínek na posílení ochrany přírody, které vznesli vědci a ekologické organizace. Rozlohu nejpřísněji chráněné přírodní zóny zvětšila o pouhé 0,3 % na 27,7 % území národního parku, ačkoli kvalita šumavské přírody umožňuje, aby zabírala 53% a nadpoloviční většinu území přírodní zóny v našich národních parcích požaduje i zákon.

Pokud se zonace již příliš nezmění, budou postrádat lepší ochranu před kácením po příštích minimálně patnáct let, po něž se zonace nesmí dle zákona měnit, postrádat cenná místa jako např. smrkové a bukové lesy na východním svahu Smrčiny, některé části divokého kaňonu řeky Křemelné, smíšené porosty v okolí Velkého Boru či Slučího Tahu, část jádrového území tetřeva v severních svazích Jezerního hřbetu nebo srázy nad Otavou. Mezi několik připomínek, které Správa NP alepoň částečně akceptovala, patří například posílení ochrany okolí Čertova vrchu u Kvildy, podmáčených smrčin v údolí Olšinky nebo části Srnského lesa pod Vchynicko-tetovským kanálem, ty však tvoří jen nepatrné zvětšení přírodní zóny.

Hnutí DUHA a vědci v rámci procesu projednávání připomínek představili v březnu na tiskové konferenci vlastní návrh na vymezení přírodní zóny NP Šumava. Navrhují, aby přírodní zóna zaujímala 53 % území národního parku. Návrh ekologické organizace a vědců z Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty UK vychází z podrobného mapování biotopů pro potřeby evropské sítě chráněných území Natura 2000. Jako minimální kompromis pak vědci a ekologové předložili soupis 32 lokalit s odůvodněním návrhu změny zóny u každé z nich [2].

Správa NP projedná upravený návrh zonace tento pátek na jednání Rady NP Šumava ve Vimperku. V případě, že na Radě parku vznikne rozpor, bude mít poslední slovo Ministerstvo životního prostředí, které následně připraví vyhlášku o zonaci.

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Správa vyšla ochotně vstříc skoro všem připomínkám obcí, zatímco návrhy vědců a Hnutí DUHA akceptovala jen nepatrně. Do nebe volající je pak vyřazení většiny mezinárodně chráněné oblasti mokřadních lesů mezi Zhůřím, Horskou Kvildou a Kvildou z ochrany, takže zde bude dál probíhat těžba dřeva. Město Kašperské Hory, které lesy vlastní, přitom dostává každoročně od státu za ochranu mnohamilionové kompenzace a chce si je dál nárokovat."

"Vědci a ekologické organizace přitom navrhovali ochranu těchto míst naopak posílit. Spatřujeme v tom rezignaci státu na ochranné poslání a smysl národního parku na této jeho části. Apelujeme na Radu NP Šumava, aby na svém pátečním jednání podpořila posílení ochrany alespoň některých z mnoha cenných lokalit, které vědci a ekologové požadují zařadit do přírodní zóny ponechané svobodnému vývoji."

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, předseda platformy Vědci pro Šumavu, člen Rady NP Šumava, řekl:
"To, že přírodně velmi cenná oblast mokřadních lesů v majetku města Kašperské hory byla zařazena do zóny těžby dřeva je pro mě velkým zklamáním. A není mi jasný důvod, který k tomu Správu NP Šumava vedl. Také celková rozloha nejpřísněji chráněné části NP (27,7%) je menší, než kolik odpovídá dnešním možnostem šumavské přírody. Jsem ale připraven tento návrh zonace podpořit, pokud ho podpoří šumavské obce, protože dlouhodobý konsensus a stabilita jsou pro mě velmi důležité."

Tuto i další tiskové zprávy najdete na: www.hnutiduha.cz/aktualne


Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, předseda platformy Vědci pro Šumavu, člen Rady NP Šumava, 728 452 967, jakub.hruska@geology.cz

Poznámky:
[1] Srovnání leteckých snímků z let 2003 a 2016 najdete v příloze 1 této tiskové zprávy.
[2] http://hnutiduha.cz/aktualne/v-narodnim-parku-sumava-muzeme-uz-dnes-polovinu-jeho-uzemi-ponechat-divoke-prirode-0