Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.: NE 53 % bezzásahových zón v NP Šumava: petice byla projednána výborem ŽP sněmovny

Výbor životního prostředí Poslanecké sněmovny projednal 3. dubna 2019 petici "Za zákon pro zelené lesy Šumavy", kterou podepsalo 11 714 občanů požadujících pouze 23 % bezzásahových zón.

Projednání petice mělo za cíl zpochybnit usnesení Petičního výboru Poslanecké sněmovny z veřejného slyšení, konaného v únoru a které plně podpořilo znění petice. Poslanci konstatovali, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci.
Poslanci doporučili zvážit přehodnocení rozlohy "klidových území s výskytem tetřeva" v Národním parku Šumava tak, aby mohlo být účinněji zasahováno proti kůrovci; zvážit odklad na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20% do doby, kdy se zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením v celé ČR.

Vzkaz poslanců výboru životního prostředí: bojujte se suchem, ale ochrana přírody se omezovat nebude!

V rozpravě k petici zazněly názory poslanců jako např.: Poslední studie ukazuje, že kůrovec nelétá na dlouhé vzdálenosti; požadavek petice se nezakládá na odborném posudku.
K tomu lze dodat, že kůrovec sice nelétá na dlouhé vzdálenosti, ale vzdušnými proudy je přenášen cca na 20 km; podle posledního výzkumu z Kanady se kůrovec přenáší na vzdálenost přes 100 km.
Poslanci nevěří, že suchý les či mlází zadržuje minimum vody - oproti lesům vzrostlým, zeleným a hustým. V NP Šumava je 27 000 ha lesů, tj. 55 % z celkové rozlohy, která nemá plnou vodohospodářskou a klimatickou funkci. Téměř 12 000 občanů pod peticí o tom nepochybuje. Pochybuje o tom několik ochranářsky zanícených poslanců, náměstek MŽP Dolejský, ředitel parku Hubený, přítomných na jednání výboru. Pokud tito potřebují odborný posudek, tak je odkazuji na "Analýzu rizik z rozšiřování bezzásahových území v NP Šumava", kterou zadal Jihočeský kraj. Dalším odborným posudkem je "Pokračování monitoringu lýkožrouta smrkového v PLO 13 Šumava", autor M. Klewar, 2019 ÚHÚL, který dokazuje na časové řadě let 2010 až 2019, že bezzásahový režim v NP Šumava měl vliv na kůrovcovou kalamitu i mimo území parku.
Takové argumenty však poslanci výboru předem odmítají, o čemž svědčí, že návrh usnesení vznikl po konzultaci se spolkem "Šumava domovem", což jsou jsou místní sluníčkáři, kteří přispěli násilnými akcemi k uschnutí tisíců hektarů lesů a tito souhlasí s úmyslnými těžbami stromů v NP Šumava. Usnesení vzniklo bez vyjádření odborníků a vědců, kteří se zabývají lesnictvím a hydrologií lesa. Mimo jiné poslanci konstatovali, že "neexistují relevantní údaje, které by dokládaly, že současná kůrovcová kalamita vznikla v chráněných územích"; usnesení doporučuje "při vymezování zonace NP vycházet z aktuálního stavu ekosystémů."

Lesy nejsou připraveny k zařazení do bezzásahového režimu

Inventarizace lesů v NP Šumava provedená (IFER) na objednávku správy parku konstatuje: "Druhová skladba je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je kritické zejména v nižších polohách (do 950 m)." Je naivní takové lesy převádět do přírodě blízké zóny - bezzásahové, protože tam buk a jedle nikdy nebudou. Správa se rozhodla, že je uměle vysazovat nebude a to ani na vytěžených kůrovcových holinách. V tomto případě zastáncům nevadí smrkové monokultury. Mají to požehnáno usnesením Výboru životního prostředí k petici, které současně konstatuje, že příčinou kůrovcové kalamity v ČR je pěstování smrku.

Lesy NP jsou těženy více než lesy hospodářské

Tisková zpráva NP Šumava přináší výsledky pochybného výzkumu, podle něhož každý rok na 1 hektaru lesa odumře, nebo se vytěží 7 stromů a 8 nových vyroste. Ohlupují lidi tím, že za 7 třeba 200 let starých stromů vyroste 8 malých smrčků a že to je stejná hodnota lesa. Není!
Tato účelová zpráva chce zakrývat rabování šumavských lesů dlouhodobě konanými úmyslnými těžbami. Jen za roky 2012 až 2018 bylo v NP úmyslně vytěženo 404 000 m³ dříví. Národní parky jsou místem, kde se mají provádět jen těžby vynucené (polomy a kůrovcem napadené stromy), právě tím se odlišují od lesů hospodářských. Dle tiskové zprávy NP bylo za posledních 23 let v parku úmyslně vytěženo 18 % dříví z celkové těžby. Tím nejsou daleko od lesů hospodářských v ČR , kde je dlouhodobě podíl úmyslných těžeb kolem 30 % a ostatní těžby jsou těžby polomů a kůrovcem napadených stromů.

Petr Martan
osoba oprávněná jednat jménem petentů