https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ne-53-bezzasahovych-zon-v-np-sumava-petice-byla-projednana-vyborem-zp-snemovny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.: NE 53 % bezzásahových zón v NP Šumava: petice byla projednána výborem ŽP sněmovny

4. dubna 2019 | Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.
Autor: Petr Martan, tel: 732 373 448
Výbor životního prostředí Poslanecké sněmovny projednal 3. dubna 2019 petici "Za zákon pro zelené lesy Šumavy", kterou podepsalo 11 714 občanů požadujících pouze 23 % bezzásahových zón.

Projednání petice mělo za cíl zpochybnit usnesení Petičního výboru Poslanecké sněmovny z veřejného slyšení, konaného v únoru a které plně podpořilo znění petice. Poslanci konstatovali, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci.
Poslanci doporučili zvážit přehodnocení rozlohy "klidových území s výskytem tetřeva" v Národním parku Šumava tak, aby mohlo být účinněji zasahováno proti kůrovci; zvážit odklad na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20% do doby, kdy se zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením v celé ČR.

Vzkaz poslanců výboru životního prostředí: bojujte se suchem, ale ochrana přírody se omezovat nebude!

V rozpravě k petici zazněly názory poslanců jako např.: Poslední studie ukazuje, že kůrovec nelétá na dlouhé vzdálenosti; požadavek petice se nezakládá na odborném posudku.
K tomu lze dodat, že kůrovec sice nelétá na dlouhé vzdálenosti, ale vzdušnými proudy je přenášen cca na 20 km; podle posledního výzkumu z Kanady se kůrovec přenáší na vzdálenost přes 100 km.
Poslanci nevěří, že suchý les či mlází zadržuje minimum vody - oproti lesům vzrostlým, zeleným a hustým. V NP Šumava je 27 000 ha lesů, tj. 55 % z celkové rozlohy, která nemá plnou vodohospodářskou a klimatickou funkci. Téměř 12 000 občanů pod peticí o tom nepochybuje. Pochybuje o tom několik ochranářsky zanícených poslanců, náměstek MŽP Dolejský, ředitel parku Hubený, přítomných na jednání výboru. Pokud tito potřebují odborný posudek, tak je odkazuji na "Analýzu rizik z rozšiřování bezzásahových území v NP Šumava", kterou zadal Jihočeský kraj. Dalším odborným posudkem je "Pokračování monitoringu lýkožrouta smrkového v PLO 13 Šumava", autor M. Klewar, 2019 ÚHÚL, který dokazuje na časové řadě let 2010 až 2019, že bezzásahový režim v NP Šumava měl vliv na kůrovcovou kalamitu i mimo území parku.
Takové argumenty však poslanci výboru předem odmítají, o čemž svědčí, že návrh usnesení vznikl po konzultaci se spolkem "Šumava domovem", což jsou jsou místní sluníčkáři, kteří přispěli násilnými akcemi k uschnutí tisíců hektarů lesů a tito souhlasí s úmyslnými těžbami stromů v NP Šumava. Usnesení vzniklo bez vyjádření odborníků a vědců, kteří se zabývají lesnictvím a hydrologií lesa. Mimo jiné poslanci konstatovali, že "neexistují relevantní údaje, které by dokládaly, že současná kůrovcová kalamita vznikla v chráněných územích"; usnesení doporučuje "při vymezování zonace NP vycházet z aktuálního stavu ekosystémů."

Lesy nejsou připraveny k zařazení do bezzásahového režimu

Inventarizace lesů v NP Šumava provedená (IFER) na objednávku správy parku konstatuje: "Druhová skladba je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je kritické zejména v nižších polohách (do 950 m)." Je naivní takové lesy převádět do přírodě blízké zóny - bezzásahové, protože tam buk a jedle nikdy nebudou. Správa se rozhodla, že je uměle vysazovat nebude a to ani na vytěžených kůrovcových holinách. V tomto případě zastáncům nevadí smrkové monokultury. Mají to požehnáno usnesením Výboru životního prostředí k petici, které současně konstatuje, že příčinou kůrovcové kalamity v ČR je pěstování smrku.

Lesy NP jsou těženy více než lesy hospodářské

Tisková zpráva NP Šumava přináší výsledky pochybného výzkumu, podle něhož každý rok na 1 hektaru lesa odumře, nebo se vytěží 7 stromů a 8 nových vyroste. Ohlupují lidi tím, že za 7 třeba 200 let starých stromů vyroste 8 malých smrčků a že to je stejná hodnota lesa. Není!
Tato účelová zpráva chce zakrývat rabování šumavských lesů dlouhodobě konanými úmyslnými těžbami. Jen za roky 2012 až 2018 bylo v NP úmyslně vytěženo 404 000 m³ dříví. Národní parky jsou místem, kde se mají provádět jen těžby vynucené (polomy a kůrovcem napadené stromy), právě tím se odlišují od lesů hospodářských. Dle tiskové zprávy NP bylo za posledních 23 let v parku úmyslně vytěženo 18 % dříví z celkové těžby. Tím nejsou daleko od lesů hospodářských v ČR , kde je dlouhodobě podíl úmyslných těžeb kolem 30 % a ostatní těžby jsou těžby polomů a kůrovcem napadených stromů.

Petr Martan
osoba oprávněná jednat jménem petentů
Petr Martan, tel: 732 373 448 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist