Tiskové zprávy
Zelený kruh, Greenpeace a Hnutí Duha: Nefunkční poplatky za znečištění ovzduší bude nutné novelizovat
24. dubna 2012 | Zelený kruh, Greenpeace a Hnutí Duha
Poslanecká sněmovna bude hlasovat o novele zákona o ovzduší. Očekává se, že schválí návrh, který do sněmovny vrátili senátoři. Ten sice nepočítá se zrušením poplatků za vypouštění škodlivin, ale díky řadě ústupků umožní mnohým znečišťovatelům se placení vyhnout. Podle ekologických organizací by měl být zákon po nedávné pozitivní úpravě v Senátu schválen, ale zároveň musí začít příprava jeho novely, která by skutečně motivovala ke snižování znečištění. V opačném případě se sever Moravy i Čech bude i nadále topit v průmyslových emisích.
Vláda původně navrhla poplatky za znečištění výrazně navýšit. Pokud by podniky dosáhly poloviny rozpětí limitu BAT [1], platily by nadále nízký poplatek. Sněmovní většina vedená ODS a KSČM ale vládní návrh při hlasování v březnu překvapivě zcela odmítla a poplatky zrušila. Učinila tak na doporučení [2] zpravodajky Kateřiny Konečné (KSČM) v hlasování, které za zmatené a zlobované označili představitelé ČSSD [3] i TOP 09 [4].
Senát do návrhu zákona poplatky sice vrátil, ale v podobě, která podle samotných senátorů [5] nemotivuje k investicím do efektivnější výroby. Například za vypouštěný prach mají podniky zaplatit jen šestinu částky, kterou jako motivační minimum doporučili experti VŠE [6] a třetinu toho, co navrhla vláda. Návrh navíc obsahuje četné výjimky, které drtivé většině znečišťovatelů umožní se placení poplatků úplně vyhnout. Výjimka tak platí například i pro největší zdroj znečištění v České republice, uhelnou elektrárnu Prunéřov, kterou provozuje ČEZ. Také v tomto případě neměli senátoři možnost zvolit správné řešení, mohli pouze podpořit či odmítnout zákulisně vyjednaný „kompromis“.
Podle ekologických organizací by poslankyně a poslanci měli senátní verzi zákona schválit. Zároveň je ale nezbytné okamžitě zahájit práce na přípravě další novely s postupně navyšovanými motivačními poplatky, které by podniky podnítily k přechodu na čistější technologie. Plnily by tak několik funkcí – snížily by faktické znečištění ovzduší a přispěly k lepšímu zdraví lidí, pomohly by modernizovat český průmysl a navíc by pokryly povinnou finanční spoluúčast k evropským miliardám určeným na čistější a zdravější prostředí v České republice. Podrobnější informace naleznete v infolistu „Chceme volně dýchat“ vydaném Zeleným kruhem.
Daniel Vondrouš uvádí: „Zmatené projednávání vládního návrhu způsobilo propásnutí šance na skutečně efektivní postup k omezení smogových situací především na Ostravsku a Ústecku. Proto musí být rychle připravena skutečně účinná novela zákona o ovzduší“
Jan Freidinger uvádí: "Poslanci by měli zákon schválit, protože přináší řadu užitečných změn, a zároveň začít připravovat novelu, která místo zájmů znečišťovatelů bude nekompromisně chránit lidské zdraví."
Vojtěch Kotecký uvádí: „Senátoři napravili nejhorší chybu sněmovny. Poplatky budou alespoň částečně motivovat velké hutě nebo chemičky k zavádění chytřejších technologií a čistší výroby. Ale návrh zákona je děravý jako ementál. Například naše největší uhelná elektrárna Prunéřov bude od poplatků za smog úplně osvobozena během několika let. Proto bude brzy nutná nová motivační reforma poplatků, jakou původně navrhoval ministr Chalupa.“
Kontakt:
Daniel Vondrouš, expert na politiku ŽP Zeleného kruhu
email: daniel.vondrous@zelenykruh.cz, mobil: 724 215 068
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR
email: jan.freidinger@greenpeace.org, mobil: 734 620 843
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA
email: vojtech.kotecky@hnutiduha.cz, mobil: 604 202 470
Poznámky:
[1] Nejlepší dostupné technologie (BAT) jsou určované zvlášť například v oblasti spalování plynu nebo uhlí. Znečišťovatel závislý na uhlí snadno může dosáhnout účinné technologie „ve své oblasti“, protože rozpětí nejlepších dostupných technologií dosahuje i 600 % a zbavit se tak poplatků. Stále ale bude ovzduší znečišťovat řádově více než ten, který přešel na plyn, a který navíc musí za emise platit, protože na technologické špičce „své oblasti“ není. Kvůli matoucímu pojmu „nejlepších technologií“ tak mohou i opravdoví špindírové předstírat, že jsou čistí. Více naleznete zde.
[2] Zpravodajka návrhu Kateřina Konečná uvedla hlasování při druhém čtení v Poslanecké sněmovně takto: „Vážení páni ministři, paní ministryně, kolegyně a kolegové, ochrana ovzduší je důležitá a lidské zdraví a životy jsou bezesporu snad tou nejcennější hodnotou, kterou musíme chránit, a to i za cenu ústupků při ochraně jiných lidských svobod.“ Bezprostředně po tomto úvodu Konečná paradoxně označila pozměňovací návrh poslance Bureše, který poplatky zcela rušil, za pozitivní a na plénu doporučila jeho schválení (http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=55604).
[3] Bohuslav Sobotka po hlasování vystoupil s názorem, že vzhledem k tomu, že zřejmě část koaličních poslanců hlasovala pro zrušení poplatků jen proto, že nevěděli, o čem se hlasuje, neměla vláda dovolit schválení takto nevyhovujícího znění zákona a raději jej odmítnout jako celek. Bohuslav Sobotka řekl: „A jestliže tady došlo ke schválení tohoto pozměňovacího návrhu, tak podle mého názoru řešením by také mohlo být, že zákon vůbec nebude přijat za této situace, že se prostě vládní většina sejde a dohodne se na tom, že za této situace v takovéto podobě prostě návrh přijat nebude.“
[4] Miroslav Kalousek hlasování zhodnotil takto: „Prostě jsou okamžiky, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje. Často na přednáškách o veřejných rozpočtech říkám svým studentům, že veřejné rozpočty jsou věčnou bitvou mezi dobře organizovanou menšinou, která si chce na úkor ostatních ze společného koláče ukrojit, a onou většinou, která je však neorganizovaná a která je nazývána daňovými poplatníky. Nechť si každý z nás dnes večer před usnutím při obvyklém zpytování svědomí řekne, zda zastupoval neorganizovanou většinu, nebo dobře organizovanou menšinu.“
[5] Debatu na senátním plénu shrnul senátor Vícha: „Je třeba ale také férově říci, že ty poplatky jsou až směšně nízké. Jestliže od roku 1991 se nezměnily, jaká byla úroveň cen tehdy, jaká byla úroveň cen teď. Takže z toho pohledu příliš nechápu desítky, možná ještě více mailů a dopisů, které dostáváme od zástupců průmyslu, ve kterých se píše, že jsou likvidační a v podstatě že ty podniky zkrachují. Přiznejme si, to je nesmysl.“ O tom, že ani zvýšené poplatky podniky nemotivují k investicím, hovořil senátor Ivo Bárek: „Je to jakási fiskální poloha těch poplatků, a že by měly nějakou zásadní funkci motivační, si myslím, že asi nemají a vždy podle mého názoru měly fiskální charakter. Předkládaný návrh, který vzešel z našeho výboru, bere tu významnou fiskální roli poplatků jako by za vážnou, zejména ve vztahu ke kofinancování projektů, podporovaných z Evropských fondů, a proto zachováváme jejich existenci […] I z prezentací průmyslových svazů vyplývá, že poplatky za znečišťování ovzduší i po jejich navrhovaném zvýšení nebudou mít významný dopad do ekonomiky velkých podniků.“
[6] Viz důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona.
Vláda původně navrhla poplatky za znečištění výrazně navýšit. Pokud by podniky dosáhly poloviny rozpětí limitu BAT [1], platily by nadále nízký poplatek. Sněmovní většina vedená ODS a KSČM ale vládní návrh při hlasování v březnu překvapivě zcela odmítla a poplatky zrušila. Učinila tak na doporučení [2] zpravodajky Kateřiny Konečné (KSČM) v hlasování, které za zmatené a zlobované označili představitelé ČSSD [3] i TOP 09 [4].
Senát do návrhu zákona poplatky sice vrátil, ale v podobě, která podle samotných senátorů [5] nemotivuje k investicím do efektivnější výroby. Například za vypouštěný prach mají podniky zaplatit jen šestinu částky, kterou jako motivační minimum doporučili experti VŠE [6] a třetinu toho, co navrhla vláda. Návrh navíc obsahuje četné výjimky, které drtivé většině znečišťovatelů umožní se placení poplatků úplně vyhnout. Výjimka tak platí například i pro největší zdroj znečištění v České republice, uhelnou elektrárnu Prunéřov, kterou provozuje ČEZ. Také v tomto případě neměli senátoři možnost zvolit správné řešení, mohli pouze podpořit či odmítnout zákulisně vyjednaný „kompromis“.
Podle ekologických organizací by poslankyně a poslanci měli senátní verzi zákona schválit. Zároveň je ale nezbytné okamžitě zahájit práce na přípravě další novely s postupně navyšovanými motivačními poplatky, které by podniky podnítily k přechodu na čistější technologie. Plnily by tak několik funkcí – snížily by faktické znečištění ovzduší a přispěly k lepšímu zdraví lidí, pomohly by modernizovat český průmysl a navíc by pokryly povinnou finanční spoluúčast k evropským miliardám určeným na čistější a zdravější prostředí v České republice. Podrobnější informace naleznete v infolistu „Chceme volně dýchat“ vydaném Zeleným kruhem.
Daniel Vondrouš uvádí: „Zmatené projednávání vládního návrhu způsobilo propásnutí šance na skutečně efektivní postup k omezení smogových situací především na Ostravsku a Ústecku. Proto musí být rychle připravena skutečně účinná novela zákona o ovzduší“
Jan Freidinger uvádí: "Poslanci by měli zákon schválit, protože přináší řadu užitečných změn, a zároveň začít připravovat novelu, která místo zájmů znečišťovatelů bude nekompromisně chránit lidské zdraví."
Vojtěch Kotecký uvádí: „Senátoři napravili nejhorší chybu sněmovny. Poplatky budou alespoň částečně motivovat velké hutě nebo chemičky k zavádění chytřejších technologií a čistší výroby. Ale návrh zákona je děravý jako ementál. Například naše největší uhelná elektrárna Prunéřov bude od poplatků za smog úplně osvobozena během několika let. Proto bude brzy nutná nová motivační reforma poplatků, jakou původně navrhoval ministr Chalupa.“
Kontakt:
Daniel Vondrouš, expert na politiku ŽP Zeleného kruhu
email: daniel.vondrous@zelenykruh.cz, mobil: 724 215 068
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR
email: jan.freidinger@greenpeace.org, mobil: 734 620 843
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA
email: vojtech.kotecky@hnutiduha.cz, mobil: 604 202 470
Poznámky:
[1] Nejlepší dostupné technologie (BAT) jsou určované zvlášť například v oblasti spalování plynu nebo uhlí. Znečišťovatel závislý na uhlí snadno může dosáhnout účinné technologie „ve své oblasti“, protože rozpětí nejlepších dostupných technologií dosahuje i 600 % a zbavit se tak poplatků. Stále ale bude ovzduší znečišťovat řádově více než ten, který přešel na plyn, a který navíc musí za emise platit, protože na technologické špičce „své oblasti“ není. Kvůli matoucímu pojmu „nejlepších technologií“ tak mohou i opravdoví špindírové předstírat, že jsou čistí. Více naleznete zde.
[2] Zpravodajka návrhu Kateřina Konečná uvedla hlasování při druhém čtení v Poslanecké sněmovně takto: „Vážení páni ministři, paní ministryně, kolegyně a kolegové, ochrana ovzduší je důležitá a lidské zdraví a životy jsou bezesporu snad tou nejcennější hodnotou, kterou musíme chránit, a to i za cenu ústupků při ochraně jiných lidských svobod.“ Bezprostředně po tomto úvodu Konečná paradoxně označila pozměňovací návrh poslance Bureše, který poplatky zcela rušil, za pozitivní a na plénu doporučila jeho schválení (http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=55604).
[3] Bohuslav Sobotka po hlasování vystoupil s názorem, že vzhledem k tomu, že zřejmě část koaličních poslanců hlasovala pro zrušení poplatků jen proto, že nevěděli, o čem se hlasuje, neměla vláda dovolit schválení takto nevyhovujícího znění zákona a raději jej odmítnout jako celek. Bohuslav Sobotka řekl: „A jestliže tady došlo ke schválení tohoto pozměňovacího návrhu, tak podle mého názoru řešením by také mohlo být, že zákon vůbec nebude přijat za této situace, že se prostě vládní většina sejde a dohodne se na tom, že za této situace v takovéto podobě prostě návrh přijat nebude.“
[4] Miroslav Kalousek hlasování zhodnotil takto: „Prostě jsou okamžiky, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje. Často na přednáškách o veřejných rozpočtech říkám svým studentům, že veřejné rozpočty jsou věčnou bitvou mezi dobře organizovanou menšinou, která si chce na úkor ostatních ze společného koláče ukrojit, a onou většinou, která je však neorganizovaná a která je nazývána daňovými poplatníky. Nechť si každý z nás dnes večer před usnutím při obvyklém zpytování svědomí řekne, zda zastupoval neorganizovanou většinu, nebo dobře organizovanou menšinu.“
[5] Debatu na senátním plénu shrnul senátor Vícha: „Je třeba ale také férově říci, že ty poplatky jsou až směšně nízké. Jestliže od roku 1991 se nezměnily, jaká byla úroveň cen tehdy, jaká byla úroveň cen teď. Takže z toho pohledu příliš nechápu desítky, možná ještě více mailů a dopisů, které dostáváme od zástupců průmyslu, ve kterých se píše, že jsou likvidační a v podstatě že ty podniky zkrachují. Přiznejme si, to je nesmysl.“ O tom, že ani zvýšené poplatky podniky nemotivují k investicím, hovořil senátor Ivo Bárek: „Je to jakási fiskální poloha těch poplatků, a že by měly nějakou zásadní funkci motivační, si myslím, že asi nemají a vždy podle mého názoru měly fiskální charakter. Předkládaný návrh, který vzešel z našeho výboru, bere tu významnou fiskální roli poplatků jako by za vážnou, zejména ve vztahu ke kofinancování projektů, podporovaných z Evropských fondů, a proto zachováváme jejich existenci […] I z prezentací průmyslových svazů vyplývá, že poplatky za znečišťování ovzduší i po jejich navrhovaném zvýšení nebudou mít významný dopad do ekonomiky velkých podniků.“
[6] Viz důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
