Tiskové zprávy
Ekologický institut Veronica: Nejlepší domy staví ženy
14. listopadu 2011 | Ekologický institut Veronica
„Existují ženy, za jejichž prací je řada přelomových úspěchů v oblasti ekologického stavitelství“, shodly se účastnice semináře „Domy žen“ který se konal tento víkend v Hostětíně u příležitosti Mezinárodního dne pasivních domů. Všechny se podílely na vzniku kvalitních českých staveb.
S myšlenkou uspořádat setkání žen, které se významně podílí na rozvoji ekologického stavitelství v Česku, přišla Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Sama Gaillyová stála u vzniku první české veřejné pasivní budovy v Hostětíně, jejíž stavba byla dokončena před pěti lety.
Na setkání představilo své realizované či zamýšlené projekty několik žen. Celá polovina projektů se týkala rekonstrukcí škol či školek. Jeden z důvodů, proč se tolik projektů věnuje zrovna školám, zmiňuje Zuzana Benešová, starostka Ostopovic (v současné době na mateřské dovolené), která se sama zasadila o rekonstrukci zdejší školy: „Ženy se více zabývají problematikou zdraví a životního prostředí, a to hlavně ve vztahu k dětem – jestli zdravě jí či co dýchají. Je tedy logické, že se zajímají i o prostředí, ve kterém děti tráví velkou část dne.“
Dále byl představen pasivní dům rodiny Jitky Valehrachové, postavený výhradně z přírodních materiálů, pasivní dřevostavba proděkanky fakulty architektury v Brně Hany Urbáškové, který v průběhu stavby hojně navštěvovali studenti. Z veřejných staveb to byly panelové domy v Brně - Novém Lískovci rekonstruované téměř do pasivního standardu díky starostce městské části Janě Drápalové či dosud nerealizovaný projekt místostarostky Modřic Hany Chybíkové na stavbu bydlení pro seniory.
Prosazovat stavbu pasivních domů není jednoduché. Účastnice setkání se shodly, že je těžké měnit zažité stereotypy. „Lidé jsou zvyklí stavět určitým způsobem a ve chvíli, kdy to chce někdo dělat jinak, má to velmi těžké,“ zaznělo hned od několika stavitelek. Tento poznatek se týká jak stavění pasivních domů, tak i role žen ve stavebním procesu. Hana Chybíková zmiňuje v této souvislosti výhodnější pozici žen: „Ženy se umí prosadit, lépe argumentují a mají výdrž.“ Kvalitní projekt nelze udělat ze dne na den. Je to dlouhodobá záležitost. „My se snažíme, aby naše domy byly funkční, moderní a nadčasové i za 20 let,“ dodává Drápalová.
Akce Domy žen byla nejen setkáním zaměřeným na prezentaci ekologického stavitelství, významný byl i pohled na genderový aspekt působení žen v oboru. Podle Marcely Adamusové z organizace Fórum 50 % je stavitelství považováno za technický a tudíž typicky mužský obor, kde ženy nepůsobí důvěryhodně. „Zcela běžně se také setkáváme se ženami v sexistických propagačních kampaních na stavebniny – tedy spíše vídáme v ulicích polonahá ženská těla ve spojitosti se slogany typu postavíme vám, co chcete.“ dodává Adamusová.
Setkání žen, které staví domy, přineslo do veřejné debaty několik zajímavých myšlenek. Ženy častěji myslí na budoucnost. Nejen svoji, ale i svých potomků. Uvažují o zdravém prostředí pro své děti. Stavět pořádně znamená totiž především stavět pro další generace.
Setkání bylo realizováno v rámci projektu Sítě center pasivního domu spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí ČR.
Bližší informace: Yvonna Gaillyová, yvonna.gailly@veronica.cz, 777 323 792
---
DOMY ŽEN – představení osobností, jejichž projekty byly na setkání představeny
Zuzana Benešová, právnička, byla asistentkou veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla,
předsedkyní Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen při Radě vlády pro lidská práva. V roce 2006 byla jako kandidátka Strany zelených zvolena starostkou obce Ostopovice. V této funkci připravila rekonstrukci školy a školky na nízkoeneregtickou budovu vytápěnou tepelnými čerpadly a využívající děšťovou vodu ke splachování a nového sběrného dvora s kompostištěm.
Jana Drápalová, vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, po krátkém působením
v zemědělském podniku pracovala deset let v Českém svazu ochránců přírody v Brně na projektech
zapojení občanů do rozhodování na místní úrovni, ochrany zeleně a vod. Členkou zastupitelstva města Brna je od roku 1994. Od roku 2002 je starostkou městské části Brno – Nový Lískovec, kde realizovala projekt regenerace panelových domů do nízkoenergetického standardu, rekonstrukce školy do nízkoenergetického standardu a mateřské školky do pasivního.
Yvonna Gaillyová, fyzička, environmentalistka, dvacet let pracuje v neziskovém sektoru – Českém svazu ochránců přírody. Je ředitelkou Ekologického institutu Veronica a zakladatelkou Sítě ekologických poraden STEP. Podílela se na vymýcení fosfátů z pracích prášků v ČR. Je jednou z osobností, které stály u zrodu komplexu modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně, jehož součástí je i první česká veřejná budova v pasivním standardu – Centrum Veronica Hostětín. V roce 2007 získala Cenu Josefa Vavrouška.
Hana Chybíková, stavební inženýrka, druhé volební období uvolněná místostarostka města Modřice (od 2006). Je iniciátorkou projektu „Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích", který je zatím největším projektem tohoto druhu v České republice, a dalších ekologických aktivit ve městě (třídění bioodpadu, veřejné osvětlení bez světelného smogu).
Miroslava Knotková, vystudovala VUT v Brně, věnuje se energetickému plánování a pilotním projektům v oblasti energetiky. Od roku 2007 je ředitelkou Energetické agentury Zlínského kraje, o. p. s., kterou 100 % vlastní Zlínský kraj a která poskytuje bezplatné energetické poradenství pro všechny subjekty na území Zlínského kraje. V roce 2009 obdržela cenu Josefa Vavrouška za podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Jana Plamínková, vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala jako
šéfredaktorka několika ekologických časopisů a jako novinářka. V roce 2006 se stala starostkou Městské části Praha – Slivenec, kde krom jiného usiluje o to, aby stavby ve správě městské části spotřebovávaly co nejméně energie. Za projekt rekonstrukce správního pavilonu ZŠ na nízkoenergetický standard získala cenu za nejlepší Český ekologický a energetický projekt roku 2009. Letos začala stavět pasivní MŠ (projekt získal v roce 2009 cenu Ministerstva životního prostředí). Osobně se setkání nezúčastní. Na setkání ji zastoupil architekt Aleš Brotánek, který navrhuje nízkoenergetické a pasivní domy a s Janou Plamínkovou na zmíněných projektech spolupracoval
Hana Urbášková, architektka zabývající se ekologickými aspekty v architektuře a urbanismu. Pracuje na Fakultě architektury VUT v Brně, kde je proděkankou pro tvůrčí činnost a řešitelkou projektu „Udržitelná sídla". Za projekt dřevostavby v pasivním standardu byla oceněna v soutěži ROCKHOUSE 2009, za jeho realizaci získala v rámci soutěže Stavba jihomoravského kraje 2009 cenu časopisu Stavebnictví.
Jitka Valehrachová, spoluinvestorka a spolustavitelka přírodního domu ze slámy, hlíny a dřeva – kulatý dům na Vysočině v obci Rapotice. Zakladatelka Lesní mateřské školky v obci Rapotice, hlavní pedagožka v Lesní školce v Ivančicích. Laktační poradkyně, propagátorka kojení, přirozených porodů, látkových plen, alternativní medicíny.
S myšlenkou uspořádat setkání žen, které se významně podílí na rozvoji ekologického stavitelství v Česku, přišla Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Sama Gaillyová stála u vzniku první české veřejné pasivní budovy v Hostětíně, jejíž stavba byla dokončena před pěti lety.
Na setkání představilo své realizované či zamýšlené projekty několik žen. Celá polovina projektů se týkala rekonstrukcí škol či školek. Jeden z důvodů, proč se tolik projektů věnuje zrovna školám, zmiňuje Zuzana Benešová, starostka Ostopovic (v současné době na mateřské dovolené), která se sama zasadila o rekonstrukci zdejší školy: „Ženy se více zabývají problematikou zdraví a životního prostředí, a to hlavně ve vztahu k dětem – jestli zdravě jí či co dýchají. Je tedy logické, že se zajímají i o prostředí, ve kterém děti tráví velkou část dne.“
Dále byl představen pasivní dům rodiny Jitky Valehrachové, postavený výhradně z přírodních materiálů, pasivní dřevostavba proděkanky fakulty architektury v Brně Hany Urbáškové, který v průběhu stavby hojně navštěvovali studenti. Z veřejných staveb to byly panelové domy v Brně - Novém Lískovci rekonstruované téměř do pasivního standardu díky starostce městské části Janě Drápalové či dosud nerealizovaný projekt místostarostky Modřic Hany Chybíkové na stavbu bydlení pro seniory.
Prosazovat stavbu pasivních domů není jednoduché. Účastnice setkání se shodly, že je těžké měnit zažité stereotypy. „Lidé jsou zvyklí stavět určitým způsobem a ve chvíli, kdy to chce někdo dělat jinak, má to velmi těžké,“ zaznělo hned od několika stavitelek. Tento poznatek se týká jak stavění pasivních domů, tak i role žen ve stavebním procesu. Hana Chybíková zmiňuje v této souvislosti výhodnější pozici žen: „Ženy se umí prosadit, lépe argumentují a mají výdrž.“ Kvalitní projekt nelze udělat ze dne na den. Je to dlouhodobá záležitost. „My se snažíme, aby naše domy byly funkční, moderní a nadčasové i za 20 let,“ dodává Drápalová.
Akce Domy žen byla nejen setkáním zaměřeným na prezentaci ekologického stavitelství, významný byl i pohled na genderový aspekt působení žen v oboru. Podle Marcely Adamusové z organizace Fórum 50 % je stavitelství považováno za technický a tudíž typicky mužský obor, kde ženy nepůsobí důvěryhodně. „Zcela běžně se také setkáváme se ženami v sexistických propagačních kampaních na stavebniny – tedy spíše vídáme v ulicích polonahá ženská těla ve spojitosti se slogany typu postavíme vám, co chcete.“ dodává Adamusová.
Setkání žen, které staví domy, přineslo do veřejné debaty několik zajímavých myšlenek. Ženy častěji myslí na budoucnost. Nejen svoji, ale i svých potomků. Uvažují o zdravém prostředí pro své děti. Stavět pořádně znamená totiž především stavět pro další generace.
Setkání bylo realizováno v rámci projektu Sítě center pasivního domu spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí ČR.
Bližší informace: Yvonna Gaillyová, yvonna.gailly@veronica.cz, 777 323 792
---
DOMY ŽEN – představení osobností, jejichž projekty byly na setkání představeny
Zuzana Benešová, právnička, byla asistentkou veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla,
předsedkyní Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen při Radě vlády pro lidská práva. V roce 2006 byla jako kandidátka Strany zelených zvolena starostkou obce Ostopovice. V této funkci připravila rekonstrukci školy a školky na nízkoeneregtickou budovu vytápěnou tepelnými čerpadly a využívající děšťovou vodu ke splachování a nového sběrného dvora s kompostištěm.
Jana Drápalová, vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, po krátkém působením
v zemědělském podniku pracovala deset let v Českém svazu ochránců přírody v Brně na projektech
zapojení občanů do rozhodování na místní úrovni, ochrany zeleně a vod. Členkou zastupitelstva města Brna je od roku 1994. Od roku 2002 je starostkou městské části Brno – Nový Lískovec, kde realizovala projekt regenerace panelových domů do nízkoenergetického standardu, rekonstrukce školy do nízkoenergetického standardu a mateřské školky do pasivního.
Yvonna Gaillyová, fyzička, environmentalistka, dvacet let pracuje v neziskovém sektoru – Českém svazu ochránců přírody. Je ředitelkou Ekologického institutu Veronica a zakladatelkou Sítě ekologických poraden STEP. Podílela se na vymýcení fosfátů z pracích prášků v ČR. Je jednou z osobností, které stály u zrodu komplexu modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně, jehož součástí je i první česká veřejná budova v pasivním standardu – Centrum Veronica Hostětín. V roce 2007 získala Cenu Josefa Vavrouška.
Hana Chybíková, stavební inženýrka, druhé volební období uvolněná místostarostka města Modřice (od 2006). Je iniciátorkou projektu „Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích", který je zatím největším projektem tohoto druhu v České republice, a dalších ekologických aktivit ve městě (třídění bioodpadu, veřejné osvětlení bez světelného smogu).
Miroslava Knotková, vystudovala VUT v Brně, věnuje se energetickému plánování a pilotním projektům v oblasti energetiky. Od roku 2007 je ředitelkou Energetické agentury Zlínského kraje, o. p. s., kterou 100 % vlastní Zlínský kraj a která poskytuje bezplatné energetické poradenství pro všechny subjekty na území Zlínského kraje. V roce 2009 obdržela cenu Josefa Vavrouška za podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Jana Plamínková, vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala jako
šéfredaktorka několika ekologických časopisů a jako novinářka. V roce 2006 se stala starostkou Městské části Praha – Slivenec, kde krom jiného usiluje o to, aby stavby ve správě městské části spotřebovávaly co nejméně energie. Za projekt rekonstrukce správního pavilonu ZŠ na nízkoenergetický standard získala cenu za nejlepší Český ekologický a energetický projekt roku 2009. Letos začala stavět pasivní MŠ (projekt získal v roce 2009 cenu Ministerstva životního prostředí). Osobně se setkání nezúčastní. Na setkání ji zastoupil architekt Aleš Brotánek, který navrhuje nízkoenergetické a pasivní domy a s Janou Plamínkovou na zmíněných projektech spolupracoval
Hana Urbášková, architektka zabývající se ekologickými aspekty v architektuře a urbanismu. Pracuje na Fakultě architektury VUT v Brně, kde je proděkankou pro tvůrčí činnost a řešitelkou projektu „Udržitelná sídla". Za projekt dřevostavby v pasivním standardu byla oceněna v soutěži ROCKHOUSE 2009, za jeho realizaci získala v rámci soutěže Stavba jihomoravského kraje 2009 cenu časopisu Stavebnictví.
Jitka Valehrachová, spoluinvestorka a spolustavitelka přírodního domu ze slámy, hlíny a dřeva – kulatý dům na Vysočině v obci Rapotice. Zakladatelka Lesní mateřské školky v obci Rapotice, hlavní pedagožka v Lesní školce v Ivančicích. Laktační poradkyně, propagátorka kojení, přirozených porodů, látkových plen, alternativní medicíny.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
