Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Největšími znečišťovateli Moravskoslezského kraje jsou tři hutě
Třinecké železárny, Mittal Steel Ostrava a Vysoké pece Ostrava - to jsou provozy, které se nejčastěji umístily na prvních třech příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje. Například Třinecké železárny vypustily za rok 2005 do ovzduší nejvíce dioxinů (1) a dostaly se tak na čelo tabulky největších znečišťovatelů perzistentními organickými látkami (2). Rovněž v jejich odpadech skončilo hodně karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek, především chromu a jeho sloučenin. To získalo pro tento hutnický provoz prvenství v dalším žebříčku, stejně jako vysoké emise oxidu uhelnatého do ovzduší. Tři první místa získal v žebříčcích také Mittal Steel Ostrava (pro reprotoxické látky kromě oxidu uhelnatého, skleníkové plyny a plyny způsobující vznik kyselých srážek). Hutím sekunduje elektrárna ČEZu v Dětmarovicích, a to v produkci plynů přispívajících ke tvorbě kyselých srážek a vede tabulku provozů, jež produkují nejvíce polyaromatických uhlovodíků (3).
V dosahu ostravských hutí leží také městské části, kde si lidé trvale stěžují na znečištěné ovzduší. „Nejvíce postiženou částí města jsou Radvanice a Bartovice. Jsou po větru areálu bývalé Nové huti (pozn. současný Mittal Steel). Zdejší podniky produkují obrovské množství prachu a jsou jedním z největších jeho zdrojů v Ostravě,“ vysvětloval nedávno Ing. Petr Jančík z Vysoké školy báňské, který vedl zpracování studie o stavu ostravského ovzduší.
Ne vždy jsou však hutě na první příčce žebříčků největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje. Tabulku emisí prokázaných karcinogenních látek vede díky vysokým emisím formaldehydu (4) bohumínský provoz Rockwoolu (dodávajícího na trh izolační stavební materiály) a to i přesto, že je meziročně snížil na polovinu, což je určitě chvályhodné. Tabulku úniků karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek vede opavská firma IVAX Pharmaceuticals, přestože meziročně snížila úniky potenciálně karcinogenního dichlormethanu (5) o dvě třetiny. Jedno první místo, v produkci rtuti v přenosech a únicích, si odnáší za rok 2005 také ostravská spalovna nebezpečných odpadů SPOVO, která patří k největším spalovnám svého druhu v České republice a je v částečném vlastnictví nadnárodní společnosti SITA. „Společně s Mittalem Steel Ostrava spalovna v celostátním měřítku v produkci rtuti předhonily i ústeckou Spolchemii, což je opravdu významné. A to i přesto, že meziročně celkové emise a přenosy rtuti snížily,“ komentoval umístění vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, perzistentní organické látky, rtuť (6) a polyaromatické uhlovodíky.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 85 průmyslových provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly těžké kovy (olovo, měď, kadmium, chrom a nikl) v odpadech, dále pak oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhličitý v emisích do ovzduší. „Jde o látky charakteristické pro velké průmyslový kraj s hutnickým průmyslem, jakým Moravskoslezský kraj nepochybně je,“ vysvětlil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Moravskoslezský kraj je šestým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina, krajích Ústeckém, Pardubickém a Karlovarském.
Poznámky:
(1) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
(2) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(3) Polyaromatické uhlovodíky - viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570.
(4) Více informací o formaldehydu najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(5) Profil dichlormethanu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823.
(6) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
V dosahu ostravských hutí leží také městské části, kde si lidé trvale stěžují na znečištěné ovzduší. „Nejvíce postiženou částí města jsou Radvanice a Bartovice. Jsou po větru areálu bývalé Nové huti (pozn. současný Mittal Steel). Zdejší podniky produkují obrovské množství prachu a jsou jedním z největších jeho zdrojů v Ostravě,“ vysvětloval nedávno Ing. Petr Jančík z Vysoké školy báňské, který vedl zpracování studie o stavu ostravského ovzduší.
Ne vždy jsou však hutě na první příčce žebříčků největších znečišťovatelů Moravskoslezského kraje. Tabulku emisí prokázaných karcinogenních látek vede díky vysokým emisím formaldehydu (4) bohumínský provoz Rockwoolu (dodávajícího na trh izolační stavební materiály) a to i přesto, že je meziročně snížil na polovinu, což je určitě chvályhodné. Tabulku úniků karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek vede opavská firma IVAX Pharmaceuticals, přestože meziročně snížila úniky potenciálně karcinogenního dichlormethanu (5) o dvě třetiny. Jedno první místo, v produkci rtuti v přenosech a únicích, si odnáší za rok 2005 také ostravská spalovna nebezpečných odpadů SPOVO, která patří k největším spalovnám svého druhu v České republice a je v částečném vlastnictví nadnárodní společnosti SITA. „Společně s Mittalem Steel Ostrava spalovna v celostátním měřítku v produkci rtuti předhonily i ústeckou Spolchemii, což je opravdu významné. A to i přesto, že meziročně celkové emise a přenosy rtuti snížily,“ komentoval umístění vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, perzistentní organické látky, rtuť (6) a polyaromatické uhlovodíky.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 85 průmyslových provozů na území Moravskoslezského kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly těžké kovy (olovo, měď, kadmium, chrom a nikl) v odpadech, dále pak oxidy dusíku, oxidy síry a oxid uhličitý v emisích do ovzduší. „Jde o látky charakteristické pro velké průmyslový kraj s hutnickým průmyslem, jakým Moravskoslezský kraj nepochybně je,“ vysvětlil Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Moravskoslezský kraj je šestým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina, krajích Ústeckém, Pardubickém a Karlovarském.
Poznámky:
(1) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
(2) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(3) Polyaromatické uhlovodíky - viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570.
(4) Více informací o formaldehydu najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(5) Profil dichlormethanu najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823.
(6) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
