Arnika: Nejvíc nebezpečných látek v Libereckém kraji skončilo v odpadech, největšími znečišťovateli ovzduší pak byly teplárny a výtopny

Teplárna Liberec představuje z průmyslových a zemědělských provozů v Libereckém kraji největší zátěž ovzduší skleníkovými plyny a látkami způsobujícími vznik kyselých dešťů. V případě kyselých dešťů jí pak sekundují dvě jablonecké výtopny a závod Jablonexu v Desné v Jizerských horách. Do ovzduší a vod vypouštějí průmyslové provozy Libereckého kraje nejméně rakovinotvorných a rozmnožování lidí ohrožujících látek ze všech čtrnácti krajů České republiky. Nejvíce rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, především těžkých kovů, v kraji končí v odpadech, a to i po odpočtu obrovského množství olova z autobaterií v českolipském závodě Autobaterie, s.r.o. Takové jsou hlavní výsledky analýzy dat jež posloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2005 pro Liberecký kraj, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika. IRZ je veřejně přístupný na internetových stránkách http://www.irz.cz.

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní organické látky (1), látky poškozující ozónovou vrstvu Země, skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, dioxiny (2) a rtuť (3).

„IRZ jako jedinečný informační nástroj nejen pro veřejnost, ale i pro státní správu má být výrazně omezen. Jedna z variant nového zákona vypouští povinnost ohlašování chemických látek v odpadech. Přitom právě na příkladu Libereckého kraje je vidět, o jak důležitou složku jde. Registr díky povinnosti ohlašovat obsah nebezpečných látek v odpadech nepochybně pomáhá i státní správě vytipovat problematické odpady, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. O tuto informaci může státní správa i veřejnost přijít, a to díky tlaku průmyslové lobby. Záleží na rozhodnutí vlády a poté parlamentu,“ varoval dnes RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů před oslabením registru na příkladu Liberecka.

Informace do registru letos ohlásilo 41 provozů na území Libereckého kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Zároveň je to po Praze a Karlovarském kraji třetí nejnižší číslo. Nejvíce látek bylo hlášeno obecně v přenosech v odpadech a nejčastěji v nich ohlašovanou látkou bylo olovo (z celkem 13 provozů) a dále pak zinek (celkem osmkrát).

Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Libereckého kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „V Integrovaném registru jsem nalezla poměrně dost informací o znečišťovatelích v mém okolí. Samozřejmě bych uvítala, kdyby sledoval větší množství škodlivých látek a kdyby do něj bylo zařazeno více podniků. Je škoda, že vláda chystá naopak jeho omezení,“ řekla dnes Zuzana Egertová, členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Jablonného v Podještědí.

Členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí se ve své práci zaměřila na libereckou spalovnu komunálních odpadů Termizo. O ní však mnoho informací v registru nenajdete. Proč? Není to proto, že by tento provoz žádné nebezpečné látky neprodukoval, ale proto, že na odpady, které ve spalovně vznikají, má Termizo certifikát, že jde o výrobek - stavební materiál. „A na výrobky či stavební materiály se registr nevztahuje. Kdyby se muselo ohlašovat i množství látek v odpadech předtím než jsou předány jako stavební materiál, pak by spalovna vykázala pro přenosy v odpadech přibližně následující množství některých nebezpečných látek: 3 g I-TEQ dioxinů, 72000 kg olova, přes pět tisíc kg niklu, 85 kg rtuti, téměř tři tisíce kg chromu, přes 250 kg kadmia, téměř 1800 kg arsenu a přes 60 kg polyaromatických uhlovodíků (4),“ upozornil na mezeru ve sledování toků látek v IRZ Petrlík.

Posouzení největších znečištovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérii proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Liberecký kraj je předposlední, ještě zbývá Plzeňský.

Příloha: Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle IRZ
pro Liberecký kraj

Tyto průmyslové provozy vypustily v Libereckém kraji v roce 2005 nejvíce rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek (kategorie 1, 2A a 2B podle IARC):


Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Kašír, s.r.o.
Turnov – Vesecko
Turnov
248,4
2
Autobaterie, s.r.o.
Autobaterie, s.r.o.
Česká Lípa
37,0
3.
Preciosa, a.s.
závod 6 - Huť Anna
Dolní Prysk
29,3
4.
AXL, a.s.
AXL, a.s.
Semily
17,5
5.
Jablonex Group, a.s.
Jablonex Group, a.s. , div. Sklo, záv. Desná
Desná v Jiz. h.
14,1
6.
Slezan Frýdek - Místek, a.s.
ČOV Frýdlant
Frýdlant
2,0
Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Více v další tabulce a komentáři pod ní. Do součtů byly zahrnuty látky vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.

Tyto průmyslové provozy vypustily anebo předaly v odpadech v Libereckém kraji v roce 2005 nejvíce rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek (kategorie 1, 2A a 2B podle IARC):

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Autobaterie, s.r.o.
Autobaterie, s.r.o.
Česká Lípa
6883667,0
2
Preciosa, a.s.
závod 3
Liberec
21744,3
3.
Electropoli-Galvia, s.r.o.
Electropoli-Galvia, s.r.o., provoz Český Dub
Český Dub
11000,0
4.
Lucas Varity s.r.o.
Lucas Varity Jablonec nad Nisou
Jablonec n./Nisou
8919,0
5.
Termizo, a.s.
Termizo, a.s.
Liberec
6062,3
6.
Preciosa, a.s.
přepeřská 1447
Turnov
5172,0
7.
Preciosa, a.s.
závod 17
Jablonné v Podješ.
4987,8
8.
Monroe Czechia s.r.o.
Monroe Czechia s.r.o.
Hodkovice n./Mohelkou
4347,5
9.
Jablonex Group, a.s.
Jablonex Group, a.s. , divize Sklo, závod Desná
Desná v Jiz. h.
4216,2
10.
AXL, a.s.
AXL, a.s.
Semily
3843,0
Podnik Autobaterie není na prvním místě v tabulce díky tomu, že by sám produkoval tolik odpadů, ale proto, že pravděpodobně předává velké množství olova z autobaterií vybraných od spotřebitelů. V tomto případě však daleko spíše brání vstupu této látky do životního prostředí. Tabulka zde je pro ilustraci, kolik rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek končí v Libereckém kraji v odpadech. Je velice těžké z ní bez dalších informací vyvozovat nějaké jednoznačné závěry z hlediska zatěžování životního prostředí. Ilustruje ovšem důležitost informací o tom, kolik nebezpečných látek končí v odpadech.

Tyto průmyslové provozy v Libereckém kraji v roce 2005 vypustily nejvíce reprotoxických látek (poškozujících rozmnožování):

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Preciosa, a.s.
závod 6 - Huť Anna
Dolní Prysk
29,3
2
AXL, a.s.
AXL, a.s.
Semily
16,9
3.
Jablonex Group, a.s.
Jablonex Group, a.s. , div. Sklo, záv. Desná
Desná v Jiz. h.
14,1
4.
Slezan Frýdek - Místek, a. s.
ČOV Frýdlant
Frýdlant
2,0

Tento provoz vypustil v Libereckém kraji v roce 2005 nejvíce skleníkových plynů:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Teplárna Liberec, a.s.
Teplárna Liberec,a.s.
Liberec
120412000

Tyto průmyslové provozy vypustily v roce 2005 v Libereckém kraji nejvíce plynů způsobujících vznik kyselých srážek:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Teplárna Liberec, a.s.
Teplárna Liberec,a.s.
Liberec
707620
2
Jablonecká teplárenská a realitní, a.s.
Výtopna Brandl
Jablonec n./Nisou
261012
3.
Jablonecká teplárenská a realitní, a.s.
Výtopna Rýnovice
Jablonec n./Nisou
153860
4.
Jablonex Group, a.s.
Jablonex Group, a.s. , divize Sklo, závod Desná
Desná v Jiz. h.
132473
5.
SZP Sychrov a.s.
SZP Sychrov a.s.
Čtveřín
81845
6.
Autobaterie, s.r.o.
Autobaterie, s.r.o.
Česká Lípa
60000
7.
Lidru,a.s.
farma nosnic Jablonné v Podještědí
Jablonné v Podješ.
42795
8.
Lucas Varity s.r.o.
Lucas Varity Jablonec nad Nisou
Jablonec n./Nisou
34600
9.
Věma Štěpánovice a.s.
Věma Štěpánovice a.s., stř. 201 - farma výkrmu prasat
Rovensko p. Tros. - Štěpánovice
22500
10.
Velkovýkrmny Zákupy, a.s.
Gigant Mimoň
Mimoň
19500

Tyto průmyslové provozy v roce 2005 v Libereckém kraji vypustily anebo v odpadech předaly nejvíce rtuti a jejích sloučenin:

Poř.
Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
1.
Jablonecká teplárenská a realitní, a.s.
Výtopna Brandl
Jablonec n./Nisou
200,0
2
Termizo, a.s.
Termizo, a.s.
Liberec
8,2
3.
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Liberec ČOV
Liberec
6,0
4.
Slezan Frýdek - Místek a. s.
ČOV Frýdlant
Frýdlant
2,0

Poznámky:

(1) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.

(2) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.

(3) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.

(4) Výpočty množství nebezpečných látek v odpadech z liberecké spalovny certifikovaných jako výrobek Arnika provedla na základě informací ze žádosti Termiza o vydání integrovaného povolení, z Protokolu o zkoušce c. 11357 / 1 / 2005 zpracovaného firmou Ecochem na žádost Termiza (přílohy k žádosti o vydání integrovaného povolení) a ze zprávy Ing. Petra Nováka: Environmentální aspekty provozu spalovny komunálních odpadů zpracované v září 2005.