Tiskové zprávy
Svoboda zvířat: Německo zpřísňuje podmínky pro chov „kožešinových“ zvířat
V Německu bylo přijato nařízení, které by mělo sloužit ke snížení utrpení zvířat chovaných na kožešinových farmách. Tento fakt je vnímán i jako signál pro další členské země, aby přijali přísnější právní předpisy k ochraně zvířat chovaných pro kožešiny.
Německá spolková rada schválila 3.11. 2006 nařízení zpřísňující podmínky chovu „kožešinových“ zvířat. Ve Spolkové republice Německo funguje v současnosti více než 26 chovů norků a několik stovek chovů činčil. Ročně je zde pro kožešiny usmrceno kolem 200 000 norků (ca. 6% celosvětové produkce) a okolo 20 000 činčil (ca. 2,5% celosvětové produkce).
V současné době jsou v nich chovné podmínky prokazatelně zvířatům nevyhovující, nejen v Německu, ale ve většině členských zemí EU, včetně České republiky. Např. dvěma norkům má stačit prostor o rozměrech 35 x 90 cm a dvěma dospělým liškám 1,5 x 1 m. Klece, ve kterých jsou tato zvířata umístěna, jsou vybaveny velmi spoře a zvířatům neumožňují projevit jejich přirozené chování.
Německé nařízení stanovuje, že do půl roku musí být chovy vybaveny pro všechna zvířata stálými a tepelně izolovanými skrýšemi a klece vybaveny vhodnými předměty k odreagování zvířat; do 5 let musí být zvětšena rozloha ustájení, např. pro norky na minimálně 3 m2, pro lišky minimálně 12 m2 a pro činčily min. 1 m2; konečně v poslední fázi s horizontem 10 let mají být změněny podlahy ustájení na pevné s možností např. hrabání, pro norky plavání, speciální vybavení klecí apod.
Přijetím tohoto nařízení, na než se čekalo několik let, byl učiněn další významný krok k redukci chovů tzv. kožešinových zvířat v Evropě.
V rámci EU dosud chybí předpisy, upravující podmínky pro chovu tzv. kožešinových zvířat. „Absence standardů je dána zejména značným vlivem chovatelů „kožešinových“ zvířat a obchodníků s kožešinami. Ti se brání jakýmkoli zpřísněním podmínek chovů, které by vedly ke zvýšení nákladů“ konstatuje koordinátor kampaně „Proti Srsti“ Tomáš Popp.
Proto musí jednotlivé členské země nacházet vlastní cestu, jak problém nevyhovujících chovů „kožešinových“ zvířat řešit. Například ve Švédsku platí pro lišky přísné normy, které znamenaly rychlý zánik všech tamních chovů; podobné normy přijala Itálie pro chovy norků. Nizozemsko schválilo zákaz chovů lišek a činčil, Velká Británie zakázala z etického hlediska všechny chovy zvířat pro kožešiny, podobně jako v roce 2004 Rakousko.
Česká republika, mající v současnosti zhruba 20 větších chovů norků, fretek, lišek a činčil, přijala také vlastní předpis pro chov „kožešinových“ zvířat. „Ten však v podstatě kopíruje současný stav, který v roce 2001 podrobil kritice Výbor pro zdraví a welfare zvířat (SCAHAW) při Evropské komisi. Tyto chovy označil, z hlediska welfare (životní pohody) zvířat, za nevyhovující“ shrnul Popp.
Kontaktní osoba: Tomáš Popp, tel.: 777 239 808
Německá spolková rada schválila 3.11. 2006 nařízení zpřísňující podmínky chovu „kožešinových“ zvířat. Ve Spolkové republice Německo funguje v současnosti více než 26 chovů norků a několik stovek chovů činčil. Ročně je zde pro kožešiny usmrceno kolem 200 000 norků (ca. 6% celosvětové produkce) a okolo 20 000 činčil (ca. 2,5% celosvětové produkce).
V současné době jsou v nich chovné podmínky prokazatelně zvířatům nevyhovující, nejen v Německu, ale ve většině členských zemí EU, včetně České republiky. Např. dvěma norkům má stačit prostor o rozměrech 35 x 90 cm a dvěma dospělým liškám 1,5 x 1 m. Klece, ve kterých jsou tato zvířata umístěna, jsou vybaveny velmi spoře a zvířatům neumožňují projevit jejich přirozené chování.
Německé nařízení stanovuje, že do půl roku musí být chovy vybaveny pro všechna zvířata stálými a tepelně izolovanými skrýšemi a klece vybaveny vhodnými předměty k odreagování zvířat; do 5 let musí být zvětšena rozloha ustájení, např. pro norky na minimálně 3 m2, pro lišky minimálně 12 m2 a pro činčily min. 1 m2; konečně v poslední fázi s horizontem 10 let mají být změněny podlahy ustájení na pevné s možností např. hrabání, pro norky plavání, speciální vybavení klecí apod.
Přijetím tohoto nařízení, na než se čekalo několik let, byl učiněn další významný krok k redukci chovů tzv. kožešinových zvířat v Evropě.
V rámci EU dosud chybí předpisy, upravující podmínky pro chovu tzv. kožešinových zvířat. „Absence standardů je dána zejména značným vlivem chovatelů „kožešinových“ zvířat a obchodníků s kožešinami. Ti se brání jakýmkoli zpřísněním podmínek chovů, které by vedly ke zvýšení nákladů“ konstatuje koordinátor kampaně „Proti Srsti“ Tomáš Popp.
Proto musí jednotlivé členské země nacházet vlastní cestu, jak problém nevyhovujících chovů „kožešinových“ zvířat řešit. Například ve Švédsku platí pro lišky přísné normy, které znamenaly rychlý zánik všech tamních chovů; podobné normy přijala Itálie pro chovy norků. Nizozemsko schválilo zákaz chovů lišek a činčil, Velká Británie zakázala z etického hlediska všechny chovy zvířat pro kožešiny, podobně jako v roce 2004 Rakousko.
Česká republika, mající v současnosti zhruba 20 větších chovů norků, fretek, lišek a činčil, přijala také vlastní předpis pro chov „kožešinových“ zvířat. „Ten však v podstatě kopíruje současný stav, který v roce 2001 podrobil kritice Výbor pro zdraví a welfare zvířat (SCAHAW) při Evropské komisi. Tyto chovy označil, z hlediska welfare (životní pohody) zvířat, za nevyhovující“ shrnul Popp.
Kontaktní osoba: Tomáš Popp, tel.: 777 239 808
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk