NESEHNUTÍ: NESEHNUTÍ chce rovnost na talíři pro všechny. Organizace kritizuje rozhodnutí MŠMT vyškrtnout stravu na základě světonázoru z chystané metodiky o dietním stravování na školách

Do části školních jídelen dorazí už v říjnu nová metodika k poskytování dietního stravování. Zatímco návrh dokumentu myslel také na děti stravující se na základě svého světonázoru, například na vegetariány*ky, ve finální verzi není kvůli zásahu MŠMT o této početné skupině strávníků jediná zmínka. Ministerstvo tento krok hájí tvrzením, že jídelny mohou i tak nadále vařit bezmasá jídla, reálná data ale ukazují, že je většina těchto mladých lidí ze školního stravování nyní v podstatě vyloučena.

V České republice je 5 až 10 % rodin, které nejí maso[1]. Kvůli rozhodnutí MŠMT se děti z těchto rodin ani po uvedení nové metodiky ve školní jídelně velmi pravděpodobně nenají. A to ani jídla, které jim předem uvaří rodiče - jídelny řídící se připravovaným dokumentem jim totiž oběd z domova bez potvrzení od lékaře ani neohřejí.

„Ministerstvo se hájí tím, že možnost alespoň si ohřát vlastní jídlo je na domluvě rodičů a školy. Dietní stravu nebo alespoň ohřev donesených pokrmů ale podle aktuálních dat nabízí jen 30 % jídelen[2]. Ve spoustě případů je rodičům i tato nejzákladnější možnost zamítnuta. Bez podpory v metodice tak rodiny nadále nebudou mít šanci tuto situaci jakkoliv řešit a jejich děti budou z obědů ve školní jídelně vyloučeny,” popisuje koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová.

Rodin s bezmasým jídelníčkem je přitom srovnatelné množství jako rodin s dietními potřebami (10 % laktózová intolerance, 1% celiakie). „Není spravedlivé ani efektivní, aby metodika řešila problém jen části populace se stravovacími omezeními a nikoli všech. Tím spíše když je postup pro zpřístupnění vegetariánské nebo veganské stravy stejný jako u stravy dietní - alespoň povinnost umožnění ohřevu vlastního jídla,” dodává Neumannová. Dle judikatury jde navíc o porušení ústavním pořádkem garantované svobody vyznání a o zásah do práv takto dotčených dětí[3].

Jistotu školního oběda nemají vegetariáni*ky ani v pětině školních jídelen, které mladým strávníkům a strávnicím nabízí více než jednu variantu oběda denně[4]. Pouze část z nich má totiž na jídelníčku vždy bezmasou verzi oběda.

„Vágní vyjádření[5] MŠMT k nové metodice dobře ilustruje liknavý přístup restortu ke školnímu stravování. Ministerstvo přehlíží současnou nevyhovující situaci a přenáší odpovědnost za hledání řešení na jídelny a rodiče namísto toho, aby samo pracovalo na komplexním řešení, které by zastaralé školní stravování přeneslo do současnosti,” uzavírá Neumannová.

NESEHNUTÍ s heslem Chceme rovnost na talíři požaduje, aby se nová metodika věnovala nejen dietnímu stravování, ale také stravě na základě odlišného světonázoru a náboženství. NESEHNUTÍ proto za podpory široké veřejnosti a dalších organizací vyzývá MŠMT k logickému kroku, jímž je navrácení této problematiky do chystané metodiky.

V kampani Pestré jídelny usiluje NESEHNUTÍ o změnu školního stravování tak, aby bylo zdravější, chutnější, mělo menší dopad na klima a životní prostředí, a v neposlední řadě aby bylo dostupné všem. Více informací o kampani najdete na www.pestrejidelny.cz.


Kontakty:
Anna Neumannová, Koordinátorka kampaně Pestré jídelny NESEHNUTÍ, annan@nesehnuti.cz, +420 777 859 252

Poznámky a odkazy:
[1] Bezmasou stravu preferuje desetina mladých, IPSOS 2019 https://www.ipsos.com/cs-cz/bezmasou-stravu-preferuje-desetina-mladych
[2] Zápis SZÚ z 1. pracovního setkání Odborné skupiny pro školní stravování, Téma: Strava a gastronomie, dietní strava v rámci školního stravování ze dne 27. 3. 2023 „Zdenka Trestrová a Ivana Lukašíková seznámili přítomné s průběžnými daty o dietním stravování, které v současné době pracovníci hygienické služby sbírají v rámci své dozorové činnosti. (...) Tento soubor ZŠS připravuje v součtu denně 159 tisíc porcí pro dětské strávníky, z tohoto počtu je 684 porcí dietních (0,5 %). Diety připravuje 134 ZŠS (13 %) ze sledovaného souboru, 49 ZŠS stravu dováží od jiného subjektu (0,05 %) a cca 17 % ZŠS ohřívá stravu donesenou rodiči z domova. Celkem tak zajišťuje jakýmkoli způsobem dietní stravu cca 30 % sledovaných ZŠS.”
[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. 2 Aps 3/2010: „Není přitom porušením ústavním pořádkem garantované svobody vyznání, pokud je žákovi umožněno, aby si stravu, která je v souladu s náboženským vyznáním nebo světonázorem jeho a jeho zákonných zástupců, přinesl s sebou do školy, v době oběda si ji nechal ve školní jídelně ohřát a následně ji zkonzumoval.”) nebo stanovisko Veřejného ochránce práv z 8. 11. 2017, sp.zn. 5906/2017/VOP/HB: „Ředitelé MŠ jsou (...) povinni v součinnosti se zákonnými zástupci dětí alespoň v nejnižší možné míře vyhovět požadavkům těchto strávníků tak, aby se děti mohly ve školce stravovat. Dle mého názoru tuto nejnižší možnou míru součinnosti představuje umožnění konzumace doma připravené stravy v prostorách školní jídelny.”
[4] ČŠI Tematická zpráva – Kvalita školního stravování, 2017 Str. 7 https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%c3%a9%20zpr%c3%a1vy/TZ-Kvalita-skolniho-stravovani.pdf?fbclid=IwAR0gV979xHX-DUDdvvtFLUpAEM8KXtnaHYvpH_VPqFYmTVOyeO0v2PX_8mw
[5] Příspěvek MŠMT na téma školního stravování a chystané metodiky https://www.facebook.com/msmtcr/posts/pfbid02gEVawcUZLZkFdgUCnCyo3eYPtPGmVNceLKaAMaK9FDcvWvve1v7LBgUsW9hg9M7al