Centrum pro životní prostředí a zdraví: Nízkoemisní zóny mají zelenou! CpŽPZ nabízí zahraniční zkušenosti s jejich zaváděním

Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) vřelé vítá schválení novely zákona ovzduší, která obcím umožňuje vyhlašovat tzv. nízkoemisní zóny. Zároveň plánuje na tento rok aktivity, které pomohou obcím, jež budou mít zájem takovou zónu připravit. V současné době úspěšně fungují podobné zóny zejména v desítkách německých měst, ale také ve Velké Británii, Holandsku, Dánsku nebo Švédsku (1).

„Pro občany nucené dýchat znečištěné ovzduší je pravomoc obcí vyhlašovat nízkoemisní zóny dobrou zprávou. Už v minulých měsících jsme sondovali politickou vůli komunálních politiků vyhlásit nízkoemisní zónu a předběžná jednání probíhala nadějně. Obcím, která o to projeví zájem, jsme schopni zprostředkovat zahraniční zkušenosti se zaváděním nízkoemisních zón. Plánujeme také návštěvu zahraničních odborníků v České republice, případně pomoc se zorganizováním pracovní návštěvy některé z úspěšně fungujícíc h zón,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z CpŽPZ (2).

Kupříkladu švédský Göteborg dosáhl zavedením nízkoemisní zóny snížení emisí prachových částic z nákladní dopravy o 40 %. Ve Stockholmu snížila zóna emise oxidů dusíku o 10 až 20 % a emise jemných prachových částic o 40 %. Dobré zkušenosti s fungováním nízkoemisní zóny má také německé hlavní město Berlín.

„Nyní musíme podrobně analyzovat schválenou podobu novely. Zahraniční zkušenosti ukazují, že udělení přílišného množství výjimek pro vjezd do zóny nebo vyhlášení příliš malé zóny dramaticky snižuje schopnost přispět k čistějšímu ovzduší. Zejména vozidla, které do center měst zajíždějí často, by měly splňovat slušné emisí normy nebo by měla být dovybavena filtry pro záchyt jemných prachových částic. Takové filtry jsou pro auta s dieselovými motory jakousi obdobou katalyzátorů, které jsou už mnoho let běžnou součástí vozů s benzínovými motory,“ uvedl Miroslav Šuta.

Jako jemný prach, který je typický pro výfukové plyny automobilů s dieselovým motory, se označují částice s průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5). Krátkodobé vdechování tohoto prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Ale diesel ové částice se také významně podílejí na změně klimatu, zejména přispívají ke zrychlenému tání ledovců v Arktidě.

„Bohužel znečištění ovzduší v Praze, Brně, Ostravě a i v mnoha dalších městech systematicky překračuje platné limity. Zavedení nízkoemisních zón může být jedním z vhodných opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Zahraniční zkušenosti ukazují, že je třeba hledat i další opatření jako jsou dodatečná instalace prachových filtrů v automobilech a stavební technice s dieselovými motory, zavádění alternativních paliv, zpoplatnění vjezdu do center města, změna managementu parkování, podpora cyklodopravy atd.“, konstatoval Šuta (3).


Poznámky:

(1) Více v publikaci Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat – Příklady efektivních opatření pro zlepšení kvality ovzduší, která je bezplatně dostupná na internetové stránce Ekologického institutu Veronica: http://www.veronica.cz/?id=128&i=86

(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.