Tiskové zprávy
Klimatická koalice a Zelený kruh: Nové Programové prohlášení vlády? I změny k lepšímu. Sliby ale nesmí zůstávat jen na papíře, upozorňují ekologické organizace
Včerejší revize programového prohlášení vlády potvrdila, že se vláda přes drobné změny drží nastaveného kurzu v oblastech ochrany klimatu i životního prostředí. Text přináší i drobné změny k lepšímu, v některých oblastech se ale sliby z prohlášení míjejí s následnou praxí.
V oblasti energetiky došlo spíše k dílčím změnám a zásadní přístupy programového prohlášení z 6. ledna 2022 byly i v revidované verzi z 1. března 2023 zachovány. Jedná se zejména o realistický odklon od uhlí do roku 2033 a naopak zcela nereálné plány na rychlou výstavbu jaderných reaktorů. V oblasti obnovitelných zdrojů vláda zůstává málo ambiciózní (například závazek 100 000 solárních střech není v dnešní době nic obtížného a vláda pro to nemusí nic dělat). Přesto došlo k dílčím pozitivním doplněním v této oblasti:
* K závazku umožnit sdílení elektřiny přidala vláda podporu ukládání energie a inovativních metod využití decentralizovaných zdrojů k podpoře řízení soustavy.
* Pro praxi může být důležitý nový závazek, že vláda prosadí transparentní správu volných kapacit pro připojení zdrojů do sítě, které si dnes zájemci o fotovoltaiku obtížně zjišťují.
* Vláda také nově slibuje podpořit využití bioplynu, výrobu biometanu a rozvoj vodíkových technologií.
* Velmi důležité je, že vláda deklarovala, že přístupní program Nová zelená úsporám i nízkopříjmovým domácnostem a nastaví systém komplexního poradenství přímo v terénu.
* Zásadní je také deklarace, že vláda zajistí, aby veškeré výnosy z prodeje povolenek, prostředků Modernizačního fondu, Inovačního fondu a Sociálního klimatického fondu byly efektivně využity na dekarbonizaci české ekonomiky, včetně řešení sociálních dopadů těchto opatření. V případě emisních povolenek je totiž doposud minimálně polovina odváděna bez užitku do státního rozpočtu.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda ani tváří v tvář energetické krizi bohužel zásadně nezvýšila ambice v rozvoji obnovitelných zdrojů a úspor energie, přestože jde o hlavní strategické řešení krize. Přesto doznalo programové dílčích pozitivních změn, které - pokud budou o realizovány - pomohou lidem s účty za energie i s rozvojem výroby čisté energie. Jedná se hlavně o podporu ukládání energie či výroby biometanu a vodíku. Zásadní je slib zpřístupnit podporu na zateplování a fotovoltaiku i pro nízkopříjmové domácnosti a spustit terénní energetické poradenství. Novinka je také, že vláda chce na tato opatření plně využít peníze z emisních povolenek.”
Miriam Macurová z Greenpeace ČR, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vítáme, že se v revizi programového prohlášení nachází jasný závazek k naplňování evropské klimaticko-energetické legislativy a že při aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR připravované v součinnosti s aktualizací Státní energetické koncepce tento rok bude vláda vycházet z Vnitrostátního plánu pro oblasti energetiky a klimatu, jehož revizi bude ČR za pár měsíců odevzdávat Evropské komisi. Společná aktualizace nejdůležitějších strategických dokumentů v roce 2023 je pro vládu příležitostí, aby zaujala jasný postoj k budoucímu směřování energetiky, vyjádřila se pro ambiciózní ochranu klimatu a realizovala své ambice.”
Jitka Martínková z Klimatické koalice říká: “V oblasti ochrany klimatu a v související oblasti energetiky doznalo programové prohlášení několika vítaných změn. Škoda je, že vláda nezvýšila původní ambici v oblasti fotovoltaik na střechách. Tam se v důsledku energetické krize a zvýšeného zájmu domácností plní původní slib téměř sám a šlo by jej tak navýšit poměrně snadno. Mohli bychom tím lépe využít současný zájem veřejnosti a po letech stagnace také rychleji dohánět i zbytek Evropy, kde už nás ve výrobě energie ze Slunce předstihli téměř všichni.”
V oblasti životního prostředí bylo provedeno jen několik doplnění a zásadní přístupy programového prohlášení z 6. ledna 2022 byly i v revidované verzi z 1. března 2023 zachovány. Aktualizací programového prohlášení se vláda nadále zavazuje k tomu, že: „ochrana životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu bude klíčovou prioritou vlády, která bude prosazována v úzké spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy a místního rozvoje a po konzultaci se sociálními partnery.“
Problematické tak nejsou samotné formulace Programového prohlášení vlády, ale skutečnost, že je dotčená ministerstva dosud nenaplňují, či dokonce jednají proti smyslu závazků uvedených v programovém prohlášení. Nejvýraznější doplnění v aktualizaci Programového prohlášení vlády se týká kroků k ochraně biodiverzity, konkrétně pak závazek, že jako Vláda ČR: „Zajistíme implementaci přijatých globálních a evropských cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti prostřednictvím (...) konkrétních opatření v takové míře, která zabrání dalšímu úbytku biodiverzity a zajistí její celkovou ochranu (...)“
Detailněji je pak v aktualizovaném i původním znění programového prohlášení uvedeno: „Ochráníme půdu před zábory a degradací. (...) Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory).“
Reálně však aktuální ministr zemědělství Zdeněk Nekula v únoru 2023 výrazně omezil (a vláda jeho rozhodnutí potvrdila) největší dojednaný posun v českých zemědělských dotacích, v rámci něhož měli příjemci dotací chránit minimálně 3 % orné půdy pro biodiverzitu. Umožnění realizace tohoto závazku na již nyní existujících trvalých travních porostech povede k tomu, že se nepodaří zastavit úbytek biodiverzity v zemědělské krajině.
Dále se v textu uvádí: „Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Připravíme formu podpory nestátním vlastníkům lesů s ohledem na způsob hospodaření a následné péče podporující mimoprodukční vlastnosti lesa.“
Reálně však ministr Zdeněk Nekula aktuálně prosazuje takové znění dotačního titulu Podpora adaptace na změnu klimatu, které neposilují „změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity“ nad stávající praxi a zákonnou povinnost a tak fakticky odrazují vlastníky od ochrany biodiverzity v lesích. Ministerstvem zemědělství nastavená pravidla pro dotační podporu zalesňování z Národního plánu obnovy financovaného Evropskou unií jsou navíc v příkrém rozporu s ochranou lesní biodiverzity dle European Forest Institute i v nesouladu s pravidly dotační podpory Evropské unie.
Vláda se zasazuje za ochranu biodiverzity řek nastavením podrobnější kontroly pro případné havárie. Rovněž ale potřebujeme komplexní řešení pro zlepšení stavu biodiverzity tekoucích i eutrofizovaných stojatých sladkých vod, které patří mezi nejohroženější ekosystémy v České republice.
Rozšíření územní ochrany i cílený důraz na ochranu nejohroženějších druhů jsou nezbytné pro naplnění mezinárodních cílů ochrany biodiverzity, ke kterým se vláda zavazuje. V praktických krocích ve vyhlášení území s ochranou přírody i dalších nezbytných opatřeních má však vláda již výrazné zpoždění.
Jan Skalík z Hnutí DUHA, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda se nově zavazuje, že svými konkrétními opatřeními zabrání dalšímu úbytku biodiverzity. V praxi ale ministr zemědělství Nekula pumpuje miliardy do lesnictví tak, že biologickou rozmanitost ještě více ohrožuje a navíc zrušil nejvýraznější posun v zemědělských dotacích, který měl vrátit skřivany, zajíce i motýly na český venkov. Buďto nás vláda jednoduše klame, nebo plánuje pořádnou změnu směru. Věřím v to druhé.”
Jan Freidinger z Greenpeace ČR, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda se nově zavázala zajistit implementaci globálních a evropských cílů v oblasti biologické rozmanitost, za což ji chválíme. Neznamená to totiž jen zvětšovat chráněná území a rozlohy nejpřísněji chráněné přírody či obnovovat zničené ekosytémy, ale například také identifikovat “škodlivé dotace” - ať už v zemědělství, dopravě či energetice, které přispívají k úbytku biodiverzity a přesměrovat tyto peníze na ochranu přírody.”
Zdeňka Nezmeškalová z Nadace na ochranu zvířat, členské organizace Zeleného kruhu, říká: „Podporu biodiverzity prostřednictvím povolení a dokonce dotace na aplikaci prostředků na hubení hrabošů v krajině v rámci dohody Ministerstva zemědělství s Ministerstvem životního prostředí považujeme za výsměch avizovaným cílům prohlášení. Chybí podpora a prosazování dlouhodobých opatření, která mohou účinně kalamitám zabránit. Neshledáváme ani významné kroky vedoucí ke zvýšení pohody hospodářských zvířat, zejména co se transportů hospodářských zvířat do vzdálenějších zemí týče. Chybí větší důraz na ochranu zájmových zvířat související s povinnostmi chovatelů těchto zvířat, např. zavedení celostátního registru psů, zpřísnění chovu některých druhů zvířat, např. prostřednictvím „pozitivních seznamů chovaných zvířat“.
Kontakty:
Jan Freidinger, Greenpeace ČR, jan.freidin@greenpeace.cz, +420 734 620 843
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Miriam Macurová, Greenpeace ČR, mmacurov@greenpeace.cz, 771 154 362
Jitka Martínková, Klimatická koalice, jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz, 728 399 452
Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat, z.nezmeskalova@ochranazvirat.cz, 736 751 354
Jan Skalík, Hnutí DUHA, jan.skalik@hnutiduha.cz, 607 185 686
V oblasti energetiky došlo spíše k dílčím změnám a zásadní přístupy programového prohlášení z 6. ledna 2022 byly i v revidované verzi z 1. března 2023 zachovány. Jedná se zejména o realistický odklon od uhlí do roku 2033 a naopak zcela nereálné plány na rychlou výstavbu jaderných reaktorů. V oblasti obnovitelných zdrojů vláda zůstává málo ambiciózní (například závazek 100 000 solárních střech není v dnešní době nic obtížného a vláda pro to nemusí nic dělat). Přesto došlo k dílčím pozitivním doplněním v této oblasti:
* K závazku umožnit sdílení elektřiny přidala vláda podporu ukládání energie a inovativních metod využití decentralizovaných zdrojů k podpoře řízení soustavy.
* Pro praxi může být důležitý nový závazek, že vláda prosadí transparentní správu volných kapacit pro připojení zdrojů do sítě, které si dnes zájemci o fotovoltaiku obtížně zjišťují.
* Vláda také nově slibuje podpořit využití bioplynu, výrobu biometanu a rozvoj vodíkových technologií.
* Velmi důležité je, že vláda deklarovala, že přístupní program Nová zelená úsporám i nízkopříjmovým domácnostem a nastaví systém komplexního poradenství přímo v terénu.
* Zásadní je také deklarace, že vláda zajistí, aby veškeré výnosy z prodeje povolenek, prostředků Modernizačního fondu, Inovačního fondu a Sociálního klimatického fondu byly efektivně využity na dekarbonizaci české ekonomiky, včetně řešení sociálních dopadů těchto opatření. V případě emisních povolenek je totiž doposud minimálně polovina odváděna bez užitku do státního rozpočtu.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda ani tváří v tvář energetické krizi bohužel zásadně nezvýšila ambice v rozvoji obnovitelných zdrojů a úspor energie, přestože jde o hlavní strategické řešení krize. Přesto doznalo programové dílčích pozitivních změn, které - pokud budou o realizovány - pomohou lidem s účty za energie i s rozvojem výroby čisté energie. Jedná se hlavně o podporu ukládání energie či výroby biometanu a vodíku. Zásadní je slib zpřístupnit podporu na zateplování a fotovoltaiku i pro nízkopříjmové domácnosti a spustit terénní energetické poradenství. Novinka je také, že vláda chce na tato opatření plně využít peníze z emisních povolenek.”
Miriam Macurová z Greenpeace ČR, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vítáme, že se v revizi programového prohlášení nachází jasný závazek k naplňování evropské klimaticko-energetické legislativy a že při aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR připravované v součinnosti s aktualizací Státní energetické koncepce tento rok bude vláda vycházet z Vnitrostátního plánu pro oblasti energetiky a klimatu, jehož revizi bude ČR za pár měsíců odevzdávat Evropské komisi. Společná aktualizace nejdůležitějších strategických dokumentů v roce 2023 je pro vládu příležitostí, aby zaujala jasný postoj k budoucímu směřování energetiky, vyjádřila se pro ambiciózní ochranu klimatu a realizovala své ambice.”
Jitka Martínková z Klimatické koalice říká: “V oblasti ochrany klimatu a v související oblasti energetiky doznalo programové prohlášení několika vítaných změn. Škoda je, že vláda nezvýšila původní ambici v oblasti fotovoltaik na střechách. Tam se v důsledku energetické krize a zvýšeného zájmu domácností plní původní slib téměř sám a šlo by jej tak navýšit poměrně snadno. Mohli bychom tím lépe využít současný zájem veřejnosti a po letech stagnace také rychleji dohánět i zbytek Evropy, kde už nás ve výrobě energie ze Slunce předstihli téměř všichni.”
V oblasti životního prostředí bylo provedeno jen několik doplnění a zásadní přístupy programového prohlášení z 6. ledna 2022 byly i v revidované verzi z 1. března 2023 zachovány. Aktualizací programového prohlášení se vláda nadále zavazuje k tomu, že: „ochrana životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu bude klíčovou prioritou vlády, která bude prosazována v úzké spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy a místního rozvoje a po konzultaci se sociálními partnery.“
Problematické tak nejsou samotné formulace Programového prohlášení vlády, ale skutečnost, že je dotčená ministerstva dosud nenaplňují, či dokonce jednají proti smyslu závazků uvedených v programovém prohlášení. Nejvýraznější doplnění v aktualizaci Programového prohlášení vlády se týká kroků k ochraně biodiverzity, konkrétně pak závazek, že jako Vláda ČR: „Zajistíme implementaci přijatých globálních a evropských cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti prostřednictvím (...) konkrétních opatření v takové míře, která zabrání dalšímu úbytku biodiverzity a zajistí její celkovou ochranu (...)“
Detailněji je pak v aktualizovaném i původním znění programového prohlášení uvedeno: „Ochráníme půdu před zábory a degradací. (...) Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory).“
Reálně však aktuální ministr zemědělství Zdeněk Nekula v únoru 2023 výrazně omezil (a vláda jeho rozhodnutí potvrdila) největší dojednaný posun v českých zemědělských dotacích, v rámci něhož měli příjemci dotací chránit minimálně 3 % orné půdy pro biodiverzitu. Umožnění realizace tohoto závazku na již nyní existujících trvalých travních porostech povede k tomu, že se nepodaří zastavit úbytek biodiverzity v zemědělské krajině.
Dále se v textu uvádí: „Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Připravíme formu podpory nestátním vlastníkům lesů s ohledem na způsob hospodaření a následné péče podporující mimoprodukční vlastnosti lesa.“
Reálně však ministr Zdeněk Nekula aktuálně prosazuje takové znění dotačního titulu Podpora adaptace na změnu klimatu, které neposilují „změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity“ nad stávající praxi a zákonnou povinnost a tak fakticky odrazují vlastníky od ochrany biodiverzity v lesích. Ministerstvem zemědělství nastavená pravidla pro dotační podporu zalesňování z Národního plánu obnovy financovaného Evropskou unií jsou navíc v příkrém rozporu s ochranou lesní biodiverzity dle European Forest Institute i v nesouladu s pravidly dotační podpory Evropské unie.
Vláda se zasazuje za ochranu biodiverzity řek nastavením podrobnější kontroly pro případné havárie. Rovněž ale potřebujeme komplexní řešení pro zlepšení stavu biodiverzity tekoucích i eutrofizovaných stojatých sladkých vod, které patří mezi nejohroženější ekosystémy v České republice.
Rozšíření územní ochrany i cílený důraz na ochranu nejohroženějších druhů jsou nezbytné pro naplnění mezinárodních cílů ochrany biodiverzity, ke kterým se vláda zavazuje. V praktických krocích ve vyhlášení území s ochranou přírody i dalších nezbytných opatřeních má však vláda již výrazné zpoždění.
Jan Skalík z Hnutí DUHA, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda se nově zavazuje, že svými konkrétními opatřeními zabrání dalšímu úbytku biodiverzity. V praxi ale ministr zemědělství Nekula pumpuje miliardy do lesnictví tak, že biologickou rozmanitost ještě více ohrožuje a navíc zrušil nejvýraznější posun v zemědělských dotacích, který měl vrátit skřivany, zajíce i motýly na český venkov. Buďto nás vláda jednoduše klame, nebo plánuje pořádnou změnu směru. Věřím v to druhé.”
Jan Freidinger z Greenpeace ČR, členské organizace Zeleného kruhu, říká: “Vláda se nově zavázala zajistit implementaci globálních a evropských cílů v oblasti biologické rozmanitost, za což ji chválíme. Neznamená to totiž jen zvětšovat chráněná území a rozlohy nejpřísněji chráněné přírody či obnovovat zničené ekosytémy, ale například také identifikovat “škodlivé dotace” - ať už v zemědělství, dopravě či energetice, které přispívají k úbytku biodiverzity a přesměrovat tyto peníze na ochranu přírody.”
Zdeňka Nezmeškalová z Nadace na ochranu zvířat, členské organizace Zeleného kruhu, říká: „Podporu biodiverzity prostřednictvím povolení a dokonce dotace na aplikaci prostředků na hubení hrabošů v krajině v rámci dohody Ministerstva zemědělství s Ministerstvem životního prostředí považujeme za výsměch avizovaným cílům prohlášení. Chybí podpora a prosazování dlouhodobých opatření, která mohou účinně kalamitám zabránit. Neshledáváme ani významné kroky vedoucí ke zvýšení pohody hospodářských zvířat, zejména co se transportů hospodářských zvířat do vzdálenějších zemí týče. Chybí větší důraz na ochranu zájmových zvířat související s povinnostmi chovatelů těchto zvířat, např. zavedení celostátního registru psů, zpřísnění chovu některých druhů zvířat, např. prostřednictvím „pozitivních seznamů chovaných zvířat“.
Kontakty:
Jan Freidinger, Greenpeace ČR, jan.freidin@greenpeace.cz, +420 734 620 843
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Miriam Macurová, Greenpeace ČR, mmacurov@greenpeace.cz, 771 154 362
Jitka Martínková, Klimatická koalice, jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz, 728 399 452
Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat, z.nezmeskalova@ochranazvirat.cz, 736 751 354
Jan Skalík, Hnutí DUHA, jan.skalik@hnutiduha.cz, 607 185 686
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
