Tiskové zprávy
Ústecký kraj, Lesy ČR a Horská služba: O Krušnohorskou bílou stopu se budou společně starat občanské sdružení KBS, Ústecký kraj, Lesy ČR a Horská služba
Krušnohorská bílá stopa, síť zhruba 350 kilometrů bežkařských tras, má před sebou druhou sezónu. Od letošku by měla milovníkům bílé stopy poskytovat větší komfort než první rok své existence.
Ústecký kraj, občanské sdružení Krušnohorská bílá stopa, Lesy České republiky a Horská služba České republiky podepsaly dohodu o zásadách spolupráce a rozdělení odpovědnosti za realizaci Iniciativy „Krušnohorská bílá stopa“. Její signatáři si rozdělili jednotlivé činnosti nutné ke zdárnému fungování celého projektu.
Za krajskou samosprávu smlouvu podepsal hejtman Jiří Šulc, za sdružení Krušnohorská bílá stopa Antonín Herzán, předseda sdružení; za Lesy ČR ředitel Krajského ředitelství Jan Ferkl a za Horskou službu pro oblast Krušné hory její náčelník Rudolf Chlad.
„Krušnohorská bílá stopa je dobrým příkladem projektu, který může náš kraj učinit opět o něco atraktivnějším,“ řekl k dohodě Jiří Šulc. „Stále říkáme, že je třeba začít využívat obrovský potenciál našeho kraje. Krušnohorská bílá stopa je jedním z projektů, který toto předsevzetí naplňuje. Jak každý běžkař ví, Krušné hory jsou svým charakterem pro běžkaření ideální, dobrá síť tras a hlavně napojení na německé tratě tu ale chybělo. Doufám, že její vytvoření, krom radosti pro české i německé lyžaře, přinese také radost českým restauratérům a hoteliérům, “ dodal hejtman Ústeckého kraje. Ten má mít podle smlouvy úlohu koordinátora spolupráce všech partnerů, v propagačních a informačních tiskovinách kraje, na domácích i zahraničních veletrzích, svých webových stránkách i jinde má Krušnohorskou stopu propagovat.
Největší objem činností má na starost sdružení Krušnohorská bílá stopa (KBS). To má mimo jiné za úkol vyznačovat a udržovat značení běžeckých tras, zabezpečovat kvalitní pravidelnou úpravu tras s tím, že musí být vyjeta minimálně jedna stopa. Zároveň se sdružení zavázalo, že stopu bude vyjíždět jen pod podmínkou, že bude dostatečně vysoká sněhová pokrývka, aby nedocházelo k poškození vegetace. Stopa smí být vyznačována a ošetřena pouze mechanicky bez použití chemických nebo biologických prostředků. Sdružení také například musí pravidelně informovat o stavu lyžařských běžeckých cest, o výšce a kvalitě sněhu, případných uzavírkách a podobně. Tyto informace budou k dispozici na určených webových stránek, dále je bude sdružení poskytovat veřejné správě, médiím, informačním centrům v Krušných horách, ubytovacím zařízením, atd. Kromě toho má sdružení KBS také marketingově celý projekt podporovat. Podle předsedy sdružení KBS Antonína Herzána už první rok existence stopy ukázal, že její vznik byl krok správným směrem. „Mezi běžkaři byl velký zájem. Bude se snažit, aby neopadl. V dohledné době chceme docílit toho, aby na naší i německé straně bylo stejné značení,“ naznačil plány do budoucna Antonín Herzán.
Významným partnerem iniciativy je také státní podnik Lesy České republiky. „Před několika lety jsem stál při zrodu podobného projektu v Krkonoších. Již tehdy jsem byl přesvědčen, že právě takovéto projekty jsou prostředkem trvale udržitelného cestovního ruchu a mohou pomoci v rozvoji danému regionu. Projekt Krušnohorská bílá stopa vnímám ze své pozice generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky jednoznačně pozitivně a jsem rád, že dnes všechny zúčastněné strany svým podpisem této Dohody deklarovaly ochotu k další spolupráci“, uvedl generální ředitel Lesů České republiky, s. p., Jiří Novák.
Dohoda ukládá Lesům České republiky především upravovat stopy v letním období, a to tak, aby nedocházelo k jejich zarůstání. Lesy ČR také mají sledovat úpravy a využití Krušnohorské bílé stopy ve vztahu k ochraně přírody i k myslivosti, a kromě jiného se také podílejí na propagaci stopy.
Dosavadní podíl Lesů České republiky na iniciativě Krušnohorská bílá stopa shrnul Jan Ferkl, ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky, s. p. v Teplicích: „Většina tratí v projektu Krušnohorská bílá stopa je vedena po lesních pozemcích, které spravují Lesy České republiky. Proto jsme při hledání vhodných tras byli s iniciátory projektu v úzkém kontaktu. Dokonce jsme na řadě míst provedli terénní úpravy, rozšířili jsme profily cest nebo jsme na vhodných místech vytvořili zcela nové tratě lesem. Tím, že podporujeme běžecké lyžování, podporujeme jednu ze základních mimoprodukčních funkcí lesa a to funkci rekreační“, dodal Ferkl.
„Ne, že bych snad chtěl dělat nějakou politickou propagaci,“ uvedl u příležitosti podpisu dohody náčelník Horské služby Rudolf Chlad, „ale musím říct, že spolupráce s Ústeckým krajem při vzniku Krušnohorské bílé stopy byla ideální. V sousedním kraji se rozhodně s takovou vstřícností nesetkáváme.“ Krom přímé podpory stopy Rudolf Chlad také připomněl speciální výcvik záchranářů: „Ústecký kraj zaplatil horským a leteckým záchranářům speciální výcvik, který mohou záchranáři využít právě v případě zranění běžkaře v terénu.“ Bezpečnost lyžařů je právě to, co dohoda o Krušnohorské bílé stopě ukládá Horské službě. Ta má za úkol na nebezpečných místech navrhovat opatření, která budou mít za úkol ochránit milovníky bílé stopy, horští záchranáři dále budou v náročných terénech zajišťovat tyčové označení a informovat veřejnost o povětrnostních podmínkách a pohybu lidí na horách.
Patronem iniciativy Krušnohorská bílá stopa je náměstek hejtmana Ústeckého kraje Petr Fiala. Ten doufá, že projekt nezůstane jen věcí subjektů, které podepsaly dohodu: „Krušné hory jsou pro běžecké lyžování zemí zaslíbenou, ale jen příhodný terén a dnes už i kvalitní stopy nestačí. Je dobré mít si kde dát čaj, grog nebo něco k zakousnutí a takových míst na Krušných horách stále není dost. Doufám tedy, že se podnikatelé a živnostníci chopí příležitosti, kterou Krušnohorská stopa představuje a horských budek s občerstvením, hospůdek ale i třeba hotelů v příštích letech přibude. Vždyť podnikatelé mají dnes jedinečnou příležitost využít například při stavbě nových ubytovacích kapacit dotací z Evropské unie.“
Krušnohorská bílá stopa vznikla během loňské zimní sezóny spojením běžkařských okruhů v oblasti Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Bouřňák, Fojtovice a Telnice. Běžkaři tak mají k dispozici 350 kilometrů tras, které navazují i na stopy na německém území. Tímto je projekt jedinečný a unikátní v celé Evropě. Nadmořská výška tras se pohybuje od 750 do 950 metrů, což dává záruku kvalitních sněhových podmínek. Projekt vznikal pod patronací náměstka Ústeckého kraje Petra Fialy, a kraj projekt podpořil i finančněl. Za přispění 400 tisíc korun z fondu hejtmana byla loni zakoupena sněžná rolba k úpravě běžeckých stop v oblasti Dlouhé Louky, milion korun z rozpočtu kraje byl vyčleněn pro letošní rok na údržbu a značení spojených běžeckých tras, obdobně jako je tomu i u údržby a značení turistických tras a cyklotras. Na Krušnohorské bílé stopě se podílelo také Město Osek, Město Bílina, Město Duchcov, Město Litvínov, Město Chomutov, Město Krupka, Město Ústí nad Labem, Nadace ČEZ a RWE Transgas.
Podrobněji na www.kbstopa.cz.
Ústecký kraj, občanské sdružení Krušnohorská bílá stopa, Lesy České republiky a Horská služba České republiky podepsaly dohodu o zásadách spolupráce a rozdělení odpovědnosti za realizaci Iniciativy „Krušnohorská bílá stopa“. Její signatáři si rozdělili jednotlivé činnosti nutné ke zdárnému fungování celého projektu.
Za krajskou samosprávu smlouvu podepsal hejtman Jiří Šulc, za sdružení Krušnohorská bílá stopa Antonín Herzán, předseda sdružení; za Lesy ČR ředitel Krajského ředitelství Jan Ferkl a za Horskou službu pro oblast Krušné hory její náčelník Rudolf Chlad.
„Krušnohorská bílá stopa je dobrým příkladem projektu, který může náš kraj učinit opět o něco atraktivnějším,“ řekl k dohodě Jiří Šulc. „Stále říkáme, že je třeba začít využívat obrovský potenciál našeho kraje. Krušnohorská bílá stopa je jedním z projektů, který toto předsevzetí naplňuje. Jak každý běžkař ví, Krušné hory jsou svým charakterem pro běžkaření ideální, dobrá síť tras a hlavně napojení na německé tratě tu ale chybělo. Doufám, že její vytvoření, krom radosti pro české i německé lyžaře, přinese také radost českým restauratérům a hoteliérům, “ dodal hejtman Ústeckého kraje. Ten má mít podle smlouvy úlohu koordinátora spolupráce všech partnerů, v propagačních a informačních tiskovinách kraje, na domácích i zahraničních veletrzích, svých webových stránkách i jinde má Krušnohorskou stopu propagovat.
Největší objem činností má na starost sdružení Krušnohorská bílá stopa (KBS). To má mimo jiné za úkol vyznačovat a udržovat značení běžeckých tras, zabezpečovat kvalitní pravidelnou úpravu tras s tím, že musí být vyjeta minimálně jedna stopa. Zároveň se sdružení zavázalo, že stopu bude vyjíždět jen pod podmínkou, že bude dostatečně vysoká sněhová pokrývka, aby nedocházelo k poškození vegetace. Stopa smí být vyznačována a ošetřena pouze mechanicky bez použití chemických nebo biologických prostředků. Sdružení také například musí pravidelně informovat o stavu lyžařských běžeckých cest, o výšce a kvalitě sněhu, případných uzavírkách a podobně. Tyto informace budou k dispozici na určených webových stránek, dále je bude sdružení poskytovat veřejné správě, médiím, informačním centrům v Krušných horách, ubytovacím zařízením, atd. Kromě toho má sdružení KBS také marketingově celý projekt podporovat. Podle předsedy sdružení KBS Antonína Herzána už první rok existence stopy ukázal, že její vznik byl krok správným směrem. „Mezi běžkaři byl velký zájem. Bude se snažit, aby neopadl. V dohledné době chceme docílit toho, aby na naší i německé straně bylo stejné značení,“ naznačil plány do budoucna Antonín Herzán.
Významným partnerem iniciativy je také státní podnik Lesy České republiky. „Před několika lety jsem stál při zrodu podobného projektu v Krkonoších. Již tehdy jsem byl přesvědčen, že právě takovéto projekty jsou prostředkem trvale udržitelného cestovního ruchu a mohou pomoci v rozvoji danému regionu. Projekt Krušnohorská bílá stopa vnímám ze své pozice generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky jednoznačně pozitivně a jsem rád, že dnes všechny zúčastněné strany svým podpisem této Dohody deklarovaly ochotu k další spolupráci“, uvedl generální ředitel Lesů České republiky, s. p., Jiří Novák.
Dohoda ukládá Lesům České republiky především upravovat stopy v letním období, a to tak, aby nedocházelo k jejich zarůstání. Lesy ČR také mají sledovat úpravy a využití Krušnohorské bílé stopy ve vztahu k ochraně přírody i k myslivosti, a kromě jiného se také podílejí na propagaci stopy.
Dosavadní podíl Lesů České republiky na iniciativě Krušnohorská bílá stopa shrnul Jan Ferkl, ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky, s. p. v Teplicích: „Většina tratí v projektu Krušnohorská bílá stopa je vedena po lesních pozemcích, které spravují Lesy České republiky. Proto jsme při hledání vhodných tras byli s iniciátory projektu v úzkém kontaktu. Dokonce jsme na řadě míst provedli terénní úpravy, rozšířili jsme profily cest nebo jsme na vhodných místech vytvořili zcela nové tratě lesem. Tím, že podporujeme běžecké lyžování, podporujeme jednu ze základních mimoprodukčních funkcí lesa a to funkci rekreační“, dodal Ferkl.
„Ne, že bych snad chtěl dělat nějakou politickou propagaci,“ uvedl u příležitosti podpisu dohody náčelník Horské služby Rudolf Chlad, „ale musím říct, že spolupráce s Ústeckým krajem při vzniku Krušnohorské bílé stopy byla ideální. V sousedním kraji se rozhodně s takovou vstřícností nesetkáváme.“ Krom přímé podpory stopy Rudolf Chlad také připomněl speciální výcvik záchranářů: „Ústecký kraj zaplatil horským a leteckým záchranářům speciální výcvik, který mohou záchranáři využít právě v případě zranění běžkaře v terénu.“ Bezpečnost lyžařů je právě to, co dohoda o Krušnohorské bílé stopě ukládá Horské službě. Ta má za úkol na nebezpečných místech navrhovat opatření, která budou mít za úkol ochránit milovníky bílé stopy, horští záchranáři dále budou v náročných terénech zajišťovat tyčové označení a informovat veřejnost o povětrnostních podmínkách a pohybu lidí na horách.
Patronem iniciativy Krušnohorská bílá stopa je náměstek hejtmana Ústeckého kraje Petr Fiala. Ten doufá, že projekt nezůstane jen věcí subjektů, které podepsaly dohodu: „Krušné hory jsou pro běžecké lyžování zemí zaslíbenou, ale jen příhodný terén a dnes už i kvalitní stopy nestačí. Je dobré mít si kde dát čaj, grog nebo něco k zakousnutí a takových míst na Krušných horách stále není dost. Doufám tedy, že se podnikatelé a živnostníci chopí příležitosti, kterou Krušnohorská stopa představuje a horských budek s občerstvením, hospůdek ale i třeba hotelů v příštích letech přibude. Vždyť podnikatelé mají dnes jedinečnou příležitost využít například při stavbě nových ubytovacích kapacit dotací z Evropské unie.“
Krušnohorská bílá stopa vznikla během loňské zimní sezóny spojením běžkařských okruhů v oblasti Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Bouřňák, Fojtovice a Telnice. Běžkaři tak mají k dispozici 350 kilometrů tras, které navazují i na stopy na německém území. Tímto je projekt jedinečný a unikátní v celé Evropě. Nadmořská výška tras se pohybuje od 750 do 950 metrů, což dává záruku kvalitních sněhových podmínek. Projekt vznikal pod patronací náměstka Ústeckého kraje Petra Fialy, a kraj projekt podpořil i finančněl. Za přispění 400 tisíc korun z fondu hejtmana byla loni zakoupena sněžná rolba k úpravě běžeckých stop v oblasti Dlouhé Louky, milion korun z rozpočtu kraje byl vyčleněn pro letošní rok na údržbu a značení spojených běžeckých tras, obdobně jako je tomu i u údržby a značení turistických tras a cyklotras. Na Krušnohorské bílé stopě se podílelo také Město Osek, Město Bílina, Město Duchcov, Město Litvínov, Město Chomutov, Město Krupka, Město Ústí nad Labem, Nadace ČEZ a RWE Transgas.
Podrobněji na www.kbstopa.cz.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
