Svoboda zvířat: Obléhání kožešinové farmy - pozvánka

„O tebe jde, hoří-li sousedův dům“ – okřídlené přísloví platí v případě týrání zvířat o to naléhavěji, oč marnější je volání o pomoc.
Za současné legislativní situace, kdy je možné zcela beztrestně držet divoká zvířata v těsných klecích, krmit je kaší z odpadů; narušovat jejich sociální vazby a nakonec je otrávit, udusit nebo usmrtit elektrickým proudem, to vše navíc za silně diskutabilním účelem, je jakýkoli zájem o takové „hořící domy“ zcela namístě.

Firma „Marie Ducháčková – D&L kožešiny“ je jednou z několika u nás zbylých, které vytrvale provozují tzv. kožešinové farmy. Ve svém chovu drží kolem 500 lišek, 1000 norků nebo (podle módního trendu) jiných „kožešinových“ druhů zvířat.
Farmu jsme poprvé navštívili koncem devadesátých let. Je klasickým „koncentračním“ velkochovem zvířat určených na kožešinu.
Péče o ustájení, veterinární péči a hygienu je zde silně zanedbána. Na záběrech, které máme k dispozici, jsou vidět nečištěné napáječky, dlouhodobě neodklizené výkaly a neopravované klece. Jde o častý úkaz, kdy – zejména vlivem stále vzrůstajících nákladů na krmení a veterinární péči - chovatel šetří kde se dá; bez ohledu na potřeby zvířat.

Nejde však zdaleka pouze o tuto farmu, kde hlavní problémy zvířat vycházejí z celkového způsobu chovu, který zvířata poškozuje. Více viz příloha.

Svoboda zvířat společně s ohz, se dlouhodobě snaží o omezení nebo zákaz chovů tzv. kožešinových zvířat, jako systematického poškozování zvířat. Záměrem kampaně Proti srsti nejsou jen všeobecné legislativní podmínky, ale také konkrétní chovy. V součinnosti nebo bez součinnosti se státními orgány se tak daří alespoň částečně tlumit současné problémy.

Cílem dnešní akce je upozornění na konkrétní chov a tak na celkový problém, jehož jediným a z hlediska ochrany zvířat správným řešením je uzavření podobných chovů – znemožnění jejich provozování; čehož se na základě ochrany zvířat daří dosáhnout v dalších a dalších evropských zemích.
Více si prosím přečtěte v příloze.

Děkujeme za vaši účast

Za pořadatele
Michal Kolesár (prezident ohz), mluvčí akce, tel.: 723 056 515
Jan Lorenc (Svoboda zvířat), koordinátor Proti srsti, tel.: 737 443 994

Základní informace k demonstraci před kožešinovou farmou ve Vítějevsi

Kožešinové farmy u nás
V ČR má chov tzv. kožešinových zvířat svou tradici několika desetiletí. Kromě norků a lišek se u nás dařilo především chovatelům nutrií. Po r.89 se u nás rozmáhá také chov činčil.
Převážně ekonomické důvody způsobily postupný ústup odvětví.
V současné době je u nás kolem pěti větších farmových chovů a několik středních a menších chovů masožravých zvířat, především norků a lišek a několik desítek kožešinových chovů činčil. Ostatní druhy, včetně nutrií, jsou faremním způsobem chovány zřídka.
Přesná evidence počtů zvířat neexistuje. Zhruba je u nás každoročně usmrceno ca 20 tisíc norků, 5 tis. lišek a 16 – 30 tis. činčil.
Kožešinová zvířata jsou v České republice legislativně klasifikována jako hospodářská zvířata. Farmový, tedy živnostenský chov si u nás může založit v podstatě každý, kdo splní určité minimální veterinární požadavky.
Doposud zde neexistuje závazná právní norma pro jejich chov; pouze je obecně formuluje Zákon na ochranu zvířat proti týrání a jeho vyhláška o minimálních standardech pro chovy hospodářských zvířat (208/2004 Sb.) a podobně nekonkrétní Zákon o veterinární péči.

Současná praxe
Norci a lišky jsou chováni ve venkovních objektech. Ustájeni jsou ve standardních klecích, sestavených do co nejjednodušeji obsluhovatelných celků.
Norci jsou chováni v klecích s podlahovou plochu okolo 0,3 m2 a výšku zhruba půl metru; stěny, strop a podlaha jsou z pletiva. Základním vybavením klece je budník a na stěně připevněná napájecí miska.
Klec je osazena většinou dvěma dospělými zvířaty příp. matkou s dvěma až čtyřmi nedospělými potomky.
Lišky jsou ustájeny v klecích o ploše 1,5x1 m a výšce 1 m podlaha je z pletiva a stěny a strop z pletiva nebo dřevěných prken či plechů.
Klec je kromě napájecí nádobky zcela holá. Budník je k dispozici pouze březím a kojícím samicím.
Do klece jsou umisťována většinou jedno až tři zvířata, případně matka s mláďaty.
Norci a lišky jsou krmeni zpravidla dvakrát denně rozemletou směsí tvořené většinou jatečními odpady, masem; mléčnými odpady a obilovinami.
Napájení je buď ruční nebo automatické.
Chov probíhá zhruba tak, že chovné, pohlavně dospělé samice jsou časně z jara přenášeny do klecí samců. Páření je většinou ještě po několika dnech opakováno. Porody u nás probíhají zpravidla od konce dubna do počátku června. Mláďata jsou od matky v chovech norků i lišek odstavována již ve věku šesti až sedmi týdnů.
Norci a lišky jsou usmrcováni po ukončení zimního línání v šestém až sedmém měsíci života, tedy u nás v období druhé polovina listopadu až začátek prosince.
K usmrcování norků se užívá nejčastěji letální injekce, nebo plynová komora s oxidem uhelnatým nebo uhličitým; k usmrcování lišek se užívá zpravidla elektrický proud.

Legální poškozování zvířat
Problémy zvířat ve farmových chovech:
Norci, lišky, činčily, ale také další kunovité a psovité šelmy a hlodavci chovaní u nás na kožešiny jsou chováni v podmínkách, které se značně liší od podmínek, z nichž chovaná zvířata pocházejí. Chovatelé si neuvědomují, že klasickým intenzivním způsobem chovají nedomestikovaná zvířata!
Podmínky chovů se řídí převážně ekonomickými kritérii a zájmy chovatelů. Jsou tím poznamenány jak parametry ustájení, tak technologické postupy chovu, provozní obsluha zvířat, zoohygienická a veterinární péče a kriteria genetické selekce zvířat.
Zvířata trpí nejčastěji poruchami chování. Vyskytují se zejména pohybové stereotypie; sebepoškozování; vzájemná napadání zvířat v kleci; u lišek bojácné chování (nepřiměřené reakce, apatie nebo agresivita); zvýšená infanticida (usmrcování mláďat matkou). Dále jsou častá fyzická poškození, především specifické infekční choroby (např. aujeszkyho choroba, aleutká nemoc, psinka, botulismus, zánět mozku a míchy, tuberkulosa atd.); ztučnělá játra a močové kameny; poranění (v důsledku potyček apod.); poměrně vysoká úmrtnost mláďat. Důkazem nevyhovujících životních podmínek jsou reprodukční problémy: konfliktní páření, embryonální úmrtnost a potraty, usmrcování nebo odvrhování mláďat matkou.

Celoevropský problém
Chovy tzv. kožešinových zvířat jsou kritizovány nejen z morální pokřivenosti jejich účelu.
V roce 2001 iniciovala Evropská komise vypracování rozsáhlé odborné zprávy o welfare (životní pohodě) zvířat chovaných pro výrobu kožešin, shrnující všechny dosavadní dostupné poznatky z této oblasti. Zpráva, která měla být podkladem pro vypracování celo-unijní směrnice, doporučuje podstatné zpřísnění požadavků na chovy.
V mnoha evropských zemích se však vydali již dávno svou vlastní cestou. Buď chovy zvířat na kožešiny legislativně znemožnily (Švýcarsko, Švédsko, Německo, Rakousko, Itálie) nebo je přímo zakázaly (Velká Británie, Nizozemsko pro chovy lišek). V některých zemích se v současnosti jedná (v sousedním Slovensku, Německu; Nizozemsku, Švédsku ) o dalším zpřísnění požadavků na chovy.
U nás byla letos pro ustájení kožešinových zvířat v chovech přijata vyhláška (208/2004 Sb.), která však jen potvrzuje současné podmínky chovů. Novela zákona na ochranu zvířat (246/1992 Sb., ve znění 77/2004 Sb.) upravuje usmrcování kožešinových zvířat v podstatě také v souladu se současnou praxí.

Kampaň PROTI SRSTI
Kampaň Proti srsti zahájila Svoboda zvířat (SZ) v r. 1999. Hlavní cíle jsou
- monitoring podmínek tzv. kožešinových zvířat v tuzemských chovech; iniciování nápravy dílčích nedostatků nebo přestupků v konkrétních chovech.
- změna legislativy k přijetí maximálně restriktivních opatření vzhledem k chovům. V současnosti tato snaha opět směřuje ke zpřísnění standardů, které by prakticky znemožnily chov (jako tomu je např ve Švýcarsku, Švédsku nebo Itálii).
- informování veřejnosti o celkové problematice získávání kožešin se zaměřením na redukci obchodu a propagace kožešinové módy.
Od loňského roku spolupracuje SZ intenzivně s organizací ohz (ochránci hospodářských zvířat).
V roce 2003 byly v rámci kampaně zmapovány hlavní tuzemské farmové chovy norků a lišek. Zjištěné nedostatky v konkrétních chovech byly předneseny příslušným orgánům ochrany zvířat - Státní veterinární správy (SVS) a podle své závažnosti sledovány až do provedení nápravy. Takto se v r. 2003 podařilo ukončit provoz farmy lišek u Milevska.
V rámci novely zákona na ochranu zvířat podala SZ návrh na zákaz chovů šelem pro hospodářské účely, který měl od r. 2010 znemožnit chov norků, lišek a dalších šelem chovaných u nás k produkci kožešin. Jeho přijetí odmítla především druhá a třetí nejmocnější politická strana a sympatie ostatních stran nestačily. Ovlivnění legislativy pro silnější ochranu tzv. kožešinových zvířat však nadále pokračuje.

KF Vítějeves - příklad nevyhovujícího chovu
Chov jsme poprvé navštívili koncem devadesátých let. Farma je klasickým „koncentračním“ velkochovem zvířat určených na kožešinu. Nyní se zde nachází především lišky a norci.
Péče o jejich ustájení a hygienu je zde silně zanedbána. Jde o typický velkochov, v němž chovatel šetří kde se dá, bez zájmu o zvířata, který by šel dál než pouze zájem o kvalitu jejich kožešiny!

Více informací u koordinátora kampaně Ing. Lorence – tel.: 737443994 nebo na www.svobodazvirat.cz/protisrsti

========================================
25.9.2004 Vitejeves:
Oblehani kozesinove farmy
Deseti tisice zvirat jsou u nas kazdym rokem z jara zavreny do malych kleci a na podzim zabity pro svou kozesinu.
Jedna z kozesinovych farem je ve Vitejevsi. Jeji majitel chysta ke smrti nekolik dalsich stovek lisek a norku.
Dovolujeme si Vas pozvat!
Poradaji Svoboda zvirat a ohz (ochranci hospodarskych zvirat)
Vice informaci - Michal Kolesar (ohz), mluvci, tel: 723 056 515 /nebo 737 443 994/
www.svobodazvirat.cz, www.ohz.cz
sobota 25.9.2004 od 13:30 hodin obec Vitejeves (Svitavsko), spodni zastavka autobusu

Tesime se na vsechny!