Arnika: Obnova alejí u silnic je možná - v Pardubickém kraji se o ni úspěšně snaží

Přístup k silničním stromořadím podél silnic II. a III. třídy se velmi liší kraj od kraje. Jsou regiony, kde je zřejmou strategií nechat stávající dřeviny dožít a nové již nevysadit. Jinak je tomu například v Pardubickém kraji, kde ošetřili stovky stromů a při modernizaci silnic a realizaci projektů na obnovu silničních stromořadí vysadili v posledních letech více než dva tisíce nových stromů.

Jednou z kompetencí silničních správ by měla být péče o dřeviny a systematická obnova silničních stromořadí. „Peníze na obnovu alejí se v praxi hledají pouze nárazově, chybí systematické financování silniční vegetace jako takové, které by motivovalo správce, případně vlastníky přilehlých pozemků k návratu tohoto fenoménu do české krajiny, " poznamenává Ing. Jakub Esterka z Arniky. Silniční správy většinou nemají odborně vzdělaného specialistu. V tomto směru je výjimkou krajská správa a údržba silnic Pardubického kraje. Ekolog Ing. František Weisbauer se zde zasadil mimo jiné o získání 6,5milionové dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), která umožní ošetření stovek dřevin a dále osázení 14 km silnic novými alejemi.

Z výzkumu Arniky vyplývá, že dosud se na krajských silnicích více kácelo, než sázelo. Jedním z důvodů je nedostatek financí na ošetřování dřevin. Avšak i když silniční správa získá finanční prostředky na realizaci výsadeb, není ještě vyhráno. „Aby byla nová výsadba smysluplná, je vhodné ji umístit v dostatečné vzdálenosti od silnice. I proto realizace liniové doprovodné vegetace často naráží na nevyřešené majetkové vztahy, tj. na nevyřešené silniční pozemky," konstatuje Weisbauer. A dále doplňuje: „Při přípravě obnovy se setkáváme jak s pozitivními reakcemi, kdy sami vlastníci nabídnou sousední pozemek k výsadbě. Častěji se však bohužel setkáváme s odmítavou reakcí".

Samostatnou kapitolou problematiky silničních stromořadí jsou modernizace silnic. V rozpočtu těchto stavebních projektů může být vyčleněna částka na obnovu silniční vegetace. Realizace se však neobejde bez aktivního přístupu správců silnic. Je nutné hlídat kvalitu a vhodnost výsadbového materiálu i provedené práce. „Právě modernizace silnic mohou být vhodným momentem pro obnovu liniové doprovodné vegetace", říká Weisbauer

Nevýhodou výsadeb dřevin v rámci modernizace silnic však bývá konflikt mezi zachováním stávajících dřevin a podobou projektu. Příkladem může sloužit modernizace silnice č. II/312 v úseku Pastviny – Mladkov, kde silničáři počítaly dopředu s novou výsadbou, nicméně počet zachovaných vzrostlých stromů podél silnice byl předmětem diskuse s veřejností. „Každopádně je nutné u těchto projektů počítat s vegetací předem a projekt přizpůsobit individuální situaci a zbytečně nekácet zdravé stromy," dodal Esterka.

Že lze zachovat stávající stromy u rekonstruované silnice, ukazuje příklad aleje u Českých Petrovic směrem k Zemské bráně v Orlických horách. Zbytek zdravých stromů z historické monumentální aleje byl ošetřen a doplněn novou výsadbou. Tyto stromy již rostou v dostatečném odstupu od krajnice.

Statistiky kácení a výsadeb stromů v alejích podél silnic v Pardubickém kraji nejsou za uplynulá léta příliš povzbudivé (mezi 1. lednem 2003 a 31.12. 2010 zde bylo vykáceno 11 080 stromů, přičemž vysazeno bylo 6584 stromů). Na druhou stranu jsou nové výsadby i podle šetření Arniky velmi kvalitní a systematické. „Do budoucna bychom rádi spolupracovali s dalším krajem, tedy krajem Pardubickým, neboť zdejší přístup ke krajským stromořadím vidím jako smysluplný," uzavřel Esterka.