Tiskové zprávy
Centrum pro výzkum globální změny AV ČR: Ocenění pro český výzkum globální změny: ICOS zařadil ekosystémovou stanici Bílý kříž mezi TOP 4 v Evropě
27. června 2011 | Centrum pro výzkum globální změny AV ČR
Výroční zasedání evropské výzkumné infrastruktury ICOS tj. mezinárodní infrastruktury zaměřené na monitoring uhlíkového cyklu v Evropě, na svém posledním zasedání konaném v červnu v Bruselu, vyhodnotilo nejlepší ekosystémové stanice Evropy. „S potěšením vám mohu oznámit, že česká ekosystémová stanice Bílý kříž v Moravskoslezských Beskydech byla vyhodnocena jako jedna ze čtyř nejlepších ekosystémových stanic Evropy a byla vybrána jako „demo“ experimentální stanice Evropy,“ sdělil médiím profesor Michal V. Marek, ředitel Centra pro výzkum globální změny Akademie věd České republiky.
Ekosystémová stanice Bílý kříž je integrovanou součástí Centra pro výzkum globální změny Akademie věd. Klíčovým výzkumným programem Centra pro výzkum globální změny je projekt CzechGlobe. Vědci se v něm zabývají studiem dopadů globální změny a vývojem adaptačních opatření, které umožní rozvoj lidské společnosti v podmínkách globální změny.
„Ekosystémová stanice na Bílém kříži hraje ve výzkumu Centra globální změny důležitou roli,“ říká profesor Michal V. Marek. Byla založena koncem osmdesátých let. Je nejstarším zařízením u nás, kde dochází ke kontinuálnímu měření obsahu oxidu uhličitého v atmosféře v prostředí lesních ekosystémů. Kromě koncentrace CO2 v atmosféře se zde vědci
zabývají monitoringem a analýzou dalších ekosystémových parametrů jako například ekosystémovou produkcí, její ovlivnění variabilitou vnějšího prostředí, či simulací účinku dlouhodobě působící navýšené koncentrace CO2 na rostliny.
„Díky beskydské stanici můžeme realizovat velmi podrobný a na moderních metodách postavený výzkum lesních ekosystémů dané oblasti. Konkrétně třeba víme, a naše data to dokládají, že význam horských smrčin pro dlouhodobé a intenzivní poutání atmosférického CO2 je skutečně obrovský,“ vysvětluje profesor Marek. „Naše dlouhodobá měření obsahu CO2, tedy významného skleníkového plynu, dokládají jeho skutečný nárůst. Za dobu našich měření koncentrace CO2 stoupla o 20 ppm, tedy z 340 ppm v roce 1990 na současných 360 ppm.“
Specialitou beskydské ekosystémové stanice je, že kromě měřících přístrojů se zde nachází impaktová lesní laboratoř – unikátní kultivační sféry. V ní vědci prostřednictvím moderních metod ekofyziologického výzkumu zjišťují, jaké dopady bude mít dlouhodobě navýšená (dvojnásobná oproti současnému stavu) koncentrace CO2 na život lesních porostů. „Toto experimentální zařízení je Evropě zcela ojedinělé,“ uvedl pro ilustraci profesor Michal V. Marek.
Kromě svého vědeckého poslání plní ekosystémová stanice v Beskydech také významnou roli v osvětě vědy. „Naše stanice je umístěna na poměrně frekventované turistické trase Visalaje - Grúň. Když je to jen trochu možné, tak rádi návštěvníky stanicí provedeme a vysvětlíme metody a záměry našeho výzkumu. Spektrum návštěvníků je velmi široké, od rodin s dětmi přes školní výlety až po odborné exkurze studentů a expertů v oboru. Ročně si naši stanici prohlédnou stovky lidí,“ uvedl pro zajímavost profesor Michal V. Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Ekosystémová stanice Bílý kříž je integrovanou součástí Centra pro výzkum globální změny Akademie věd. Klíčovým výzkumným programem Centra pro výzkum globální změny je projekt CzechGlobe. Vědci se v něm zabývají studiem dopadů globální změny a vývojem adaptačních opatření, které umožní rozvoj lidské společnosti v podmínkách globální změny.
„Ekosystémová stanice na Bílém kříži hraje ve výzkumu Centra globální změny důležitou roli,“ říká profesor Michal V. Marek. Byla založena koncem osmdesátých let. Je nejstarším zařízením u nás, kde dochází ke kontinuálnímu měření obsahu oxidu uhličitého v atmosféře v prostředí lesních ekosystémů. Kromě koncentrace CO2 v atmosféře se zde vědci
zabývají monitoringem a analýzou dalších ekosystémových parametrů jako například ekosystémovou produkcí, její ovlivnění variabilitou vnějšího prostředí, či simulací účinku dlouhodobě působící navýšené koncentrace CO2 na rostliny.
„Díky beskydské stanici můžeme realizovat velmi podrobný a na moderních metodách postavený výzkum lesních ekosystémů dané oblasti. Konkrétně třeba víme, a naše data to dokládají, že význam horských smrčin pro dlouhodobé a intenzivní poutání atmosférického CO2 je skutečně obrovský,“ vysvětluje profesor Marek. „Naše dlouhodobá měření obsahu CO2, tedy významného skleníkového plynu, dokládají jeho skutečný nárůst. Za dobu našich měření koncentrace CO2 stoupla o 20 ppm, tedy z 340 ppm v roce 1990 na současných 360 ppm.“
Specialitou beskydské ekosystémové stanice je, že kromě měřících přístrojů se zde nachází impaktová lesní laboratoř – unikátní kultivační sféry. V ní vědci prostřednictvím moderních metod ekofyziologického výzkumu zjišťují, jaké dopady bude mít dlouhodobě navýšená (dvojnásobná oproti současnému stavu) koncentrace CO2 na život lesních porostů. „Toto experimentální zařízení je Evropě zcela ojedinělé,“ uvedl pro ilustraci profesor Michal V. Marek.
Kromě svého vědeckého poslání plní ekosystémová stanice v Beskydech také významnou roli v osvětě vědy. „Naše stanice je umístěna na poměrně frekventované turistické trase Visalaje - Grúň. Když je to jen trochu možné, tak rádi návštěvníky stanicí provedeme a vysvětlíme metody a záměry našeho výzkumu. Spektrum návštěvníků je velmi široké, od rodin s dětmi přes školní výlety až po odborné exkurze studentů a expertů v oboru. Ročně si naši stanici prohlédnou stovky lidí,“ uvedl pro zajímavost profesor Michal V. Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
