Tiskové zprávy
Arnika - Kampaň živé Labe: Ochrana přírody – cesta k rozvoji Děčínska
Ochrana přírody není na překážku rozvoje Děčínska, ale naopak může být jeho motorem. Tato věta, která zazněla z úst předsedy Arniky Ing. Vlastimila Karlíka na konferenci "Trvale udržitelný rozvoj Euroregionu Labe", se stala zároveň jejím mottem.
Účastníci konference představili řadu projektů, které přispějí k intenzivnímu rozvoji Děčínska. Důraz přitom byl kladen na využití přírodních hodnot. "Bohatá příroda regionu jej předurčuje k tomu, aby jeho podstatná část byla zařazena do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. To otevírá možnosti k využití fondů Evropské unie pro financování péče o krajinu a podporu zemědělství šetrného k přírodě. Díky tomu mohou být přírodní hodnoty zachovány a nadále rozvíjeny," řekl Vlastimil Karlík.
"Typickým příkladem úspěšného projektu je mikroregion Tolštějnské panství. Staví na tradici, turistických zajímavostech, typických výrobcích a kulturních památkách. Přitom navenek vystupuje jednotně, takže Tolštějnské panství se stalo pro turisty jakousi obchodní značkou," upřesnil organizátor konference Jan Handlíř z Arniky.
Konference o rozvoji Děčínska se samozřejmě nemohla vyhnout kontroverzním vodním dílům, jejichž stavbu na Labi prosazuje Ministerstvo dopravy ČR. Ačkoliv Arnika s jejich stavbou nesouhlasí, dala prostor i svým odpůrcům. Vodní díla před odbornou veřejností obhajovala zaslaným příspěvkem Ing. Magdalena Konvičková z odboru vodních cest ministerstva dopravy. Smysluplnost vodních děl naopak zpochybňuje studie Doc. RNDr. Martina Braniše, CSc. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, jejíž krátký výtah byl účastníkům konference přednesen. Studie prokázala, že pokles objemu vnitrostátní lodní přepravy nezávisí na průtoku vody v řece a že jezy množství přepravy nemohou ovlivnit. Jednoznačnou odpověď na otázku, zda se výstavba vodních děl na dolním Labi vyplatí, by mohla dát tzv. studie LCA (Posouzení životního cyklu), jejíž principy představila ve svém příspěvku ing. Marie Tichá z Centra environmentálních analýz Děčín.
Sdružení Arnika konferenci pořádalo pod záštitou ministra životního prostředí Libora Ambrozka a byla financována z programu PHARE ACCESS EU.
Účastníci konference představili řadu projektů, které přispějí k intenzivnímu rozvoji Děčínska. Důraz přitom byl kladen na využití přírodních hodnot. "Bohatá příroda regionu jej předurčuje k tomu, aby jeho podstatná část byla zařazena do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. To otevírá možnosti k využití fondů Evropské unie pro financování péče o krajinu a podporu zemědělství šetrného k přírodě. Díky tomu mohou být přírodní hodnoty zachovány a nadále rozvíjeny," řekl Vlastimil Karlík.
"Typickým příkladem úspěšného projektu je mikroregion Tolštějnské panství. Staví na tradici, turistických zajímavostech, typických výrobcích a kulturních památkách. Přitom navenek vystupuje jednotně, takže Tolštějnské panství se stalo pro turisty jakousi obchodní značkou," upřesnil organizátor konference Jan Handlíř z Arniky.
Konference o rozvoji Děčínska se samozřejmě nemohla vyhnout kontroverzním vodním dílům, jejichž stavbu na Labi prosazuje Ministerstvo dopravy ČR. Ačkoliv Arnika s jejich stavbou nesouhlasí, dala prostor i svým odpůrcům. Vodní díla před odbornou veřejností obhajovala zaslaným příspěvkem Ing. Magdalena Konvičková z odboru vodních cest ministerstva dopravy. Smysluplnost vodních děl naopak zpochybňuje studie Doc. RNDr. Martina Braniše, CSc. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, jejíž krátký výtah byl účastníkům konference přednesen. Studie prokázala, že pokles objemu vnitrostátní lodní přepravy nezávisí na průtoku vody v řece a že jezy množství přepravy nemohou ovlivnit. Jednoznačnou odpověď na otázku, zda se výstavba vodních děl na dolním Labi vyplatí, by mohla dát tzv. studie LCA (Posouzení životního cyklu), jejíž principy představila ve svém příspěvku ing. Marie Tichá z Centra environmentálních analýz Děčín.
Sdružení Arnika konferenci pořádalo pod záštitou ministra životního prostředí Libora Ambrozka a byla financována z programu PHARE ACCESS EU.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
