Tiskové zprávy
Správa NP České Švýcarsko: Odborníci diskutovali o vývoji kůrovců v NP České Švýcarsko
V Jetřichovicích se dne 24. 11. 2009 konal odborný seminář k problematice kůrovců. Odborníci z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa zde přednesli především informace k aktuálním vývoji kůrovcové situace v České republice, včetně očekávaného vývoje v příštím roce.
V Národním parku České Švýcarsko představuje největší hrozbu lýkožrout smrkový, který napadá smrkové porosty. Obzvláště v teplých jarních měsících letošního roku byly pro vývoj těchto brouků dobré podmínky; jejich vývoj byl značně rychlý. K jeho zpomalení pak došlo v důsledku deštivého počasí, které panovalo od poloviny června. Také díky včasným zásahům pracovníků Správy NP došlo v Národním parku České Švýcarsko ke snížení množství napadených stromů z 8000 m3 v loňském roce na cca 5000 m3 v roce letošním.
Vývoj v příštím roce bude záviset zejména na průběhu počasí a také na tom, jaké množství brouků přežije zimu. Pokud by zima byla mírná, hrozilo by v jarních měsících intenzivnější napadení smrkových porostů.
V Národním parku České Švýcarsko lze problémy s lýkožroutem smrkovým jednoznačně přisoudit působení člověka v minulosti, kdy byly namísto původních porostů vysazovány smrkové monokultury na stanovištích, které nejsou pro smrk optimální. Studie ukazují, že smrky v Českém Švýcarsku původně rostly pouze v hlubokých roklích. Teprve lidé je na úkor smíšených lesů rozšířili také na sušší a teplejší stanoviště, díky kterým stromy mají nižší obranyschopnost proti lýkožroutům.
Správa NP České Švýcarsko smrkové monokultury na území národního parku lesnickými zásahy postupně přeměňuje tak, aby se ze smrkových lesů staly lesy smíšené. Pokud by takové zásahy prováděny nebyly, mohlo by dojít k odumření lesa na zhruba 60 procentech území národního parku. Zamezení případné kůrovcové kalamitě proto patří k jedné z priorit Správy NP České Švýcarsko. Díky přeměně druhové skladby smrkových porostů bude možné v dlouhodobém výhledu lesnické zásahy v národním parku výrazně omezit, případně od nich zcela upustit.
V Národním parku České Švýcarsko představuje největší hrozbu lýkožrout smrkový, který napadá smrkové porosty. Obzvláště v teplých jarních měsících letošního roku byly pro vývoj těchto brouků dobré podmínky; jejich vývoj byl značně rychlý. K jeho zpomalení pak došlo v důsledku deštivého počasí, které panovalo od poloviny června. Také díky včasným zásahům pracovníků Správy NP došlo v Národním parku České Švýcarsko ke snížení množství napadených stromů z 8000 m3 v loňském roce na cca 5000 m3 v roce letošním.
Vývoj v příštím roce bude záviset zejména na průběhu počasí a také na tom, jaké množství brouků přežije zimu. Pokud by zima byla mírná, hrozilo by v jarních měsících intenzivnější napadení smrkových porostů.
V Národním parku České Švýcarsko lze problémy s lýkožroutem smrkovým jednoznačně přisoudit působení člověka v minulosti, kdy byly namísto původních porostů vysazovány smrkové monokultury na stanovištích, které nejsou pro smrk optimální. Studie ukazují, že smrky v Českém Švýcarsku původně rostly pouze v hlubokých roklích. Teprve lidé je na úkor smíšených lesů rozšířili také na sušší a teplejší stanoviště, díky kterým stromy mají nižší obranyschopnost proti lýkožroutům.
Správa NP České Švýcarsko smrkové monokultury na území národního parku lesnickými zásahy postupně přeměňuje tak, aby se ze smrkových lesů staly lesy smíšené. Pokud by takové zásahy prováděny nebyly, mohlo by dojít k odumření lesa na zhruba 60 procentech území národního parku. Zamezení případné kůrovcové kalamitě proto patří k jedné z priorit Správy NP České Švýcarsko. Díky přeměně druhové skladby smrkových porostů bude možné v dlouhodobém výhledu lesnické zásahy v národním parku výrazně omezit, případně od nich zcela upustit.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
