Tiskové zprávy
ZO ČSOP Rokycany: Orel mořský opět na Klabavě
Ve čtvrtek v odpoledních hodinách pozorovali rokycanští ochránci přírody na Klabavské nádrži starého orla mořského. Stalo se tak v rámci pravidelného sledování významných ptačích lokalit na Rokycansku.
Orel mořský je mohutný dravec s prknovitě roztaženými křídly o rozpětí až 240 centimetrů s klínovitým ocasem. Staří ptáci jsou hnědí se světlejší hlavou a bílým ocasem. Mladí ptáci jsou temně hnědí a jejich ocas je hnědě mramorovaný. Pohlavně dospívají v pátém roce života. Orel je věrný svému hnízdišti a v době toku krouží oba jedinci v těsné blízkosti, předvádějí hravé střemhlavé lety a dotýkají se drápy, což je impozantní podívaná. Má obvykle vybudován větší počet hnízd, z nichž si brzy na jaře jedno vybere k vyvedení potomstva. Hnízdo je obrovská stavba z větví, které si s oblibou buduje na nejvyšších a nejstarších stromech. Občas hnízdí i na skalách. Hnízdění v našich podmínkách začíná již v březnu. Na dvou, výjimečně třech vejcích sedí oba rodiče, převážně však samice. Doba sezení se pohybuje od 38 do 42 dnů. Mláďata však v hnízdě zůstávají dalších zhruba devadesát dnů. Mořští orli se živí převážně rybami, nepohrdnou však ani kachnou či jiným vodním ptákem.
V minulosti byl orel mořský u nás hojným ptákem. S vývojem civilizace však jeho stavy klesaly, nicméně člověk - sokolník se opět postaral o znovuvytvoření dnes již stálé populace čítající přibližně šedesát párů. Díky obětavosti několika nadšenců se podařilo v jižních Čechách obnovit populaci, která se postupně rozšiřuje po celém území. Námi pozorovaný orel může pocházet z brdských lesů, kde již několik let pravidelně hnízdí nebo z páru hnízdícího na jiném místě Rokycanska. Stejně tak se může jednat o jedince, který si své hnízdní teritorium teprve hledá. Nicméně pozorování orla mořského patří k zajímavým ornitologickým zážitkům. Naše organizace pravidelně pořádá jarní vycházky, které velice často vedou do míst, kde se s orly mořskými můžeme setkat.
Na Klabavské nádrži lze však v těchto dnech spatřit i řadu dalších druhů – kachny divoké, volavky popelavé, racky chechtavé či kormorány velké. Vyjmenované druhy se na Klabavské nádrži vyskytují celkem pravidelně. K těm vzácnějším, které lze na Klabavě pozorovat jen občas patří poláci velcí či volavky bílé. Tito ptáci se zde však nezdrží příliš dlouho a budou putovat na své hnízdiště, i když není vyloučeno, že mohou zahnízdit i zde.
Zvýšený počet vzácných druhů živočichů v tomto období na Rokycansku dává tušit, že okolní životní prostředí se zlepšuje, k čemuž přispívá i konkrétní mravenčí práce rokycanských ochránců přírody, kteří se kromě sledování přírody věnují i výchově mladé generace a provozují akreditované ekocentrum, které pro zájemce pravidelně připravuje řadu přitažlivých akcí - viz www.csop.erc.cz
Máte-li zájem se s prací ochránců přírody blíže seznámit, kontaktujte nás na tel. 371 722 686 nebo 603 239 922, případně nás navštivte nebo se staňte našimi členy.
Rádi Vás mezi námi přivítáme a představíme naši činnost. Do našich řad mohou vstoupit jak velcí, tak i malí zájemci o ochranu přírody.
Orel mořský je mohutný dravec s prknovitě roztaženými křídly o rozpětí až 240 centimetrů s klínovitým ocasem. Staří ptáci jsou hnědí se světlejší hlavou a bílým ocasem. Mladí ptáci jsou temně hnědí a jejich ocas je hnědě mramorovaný. Pohlavně dospívají v pátém roce života. Orel je věrný svému hnízdišti a v době toku krouží oba jedinci v těsné blízkosti, předvádějí hravé střemhlavé lety a dotýkají se drápy, což je impozantní podívaná. Má obvykle vybudován větší počet hnízd, z nichž si brzy na jaře jedno vybere k vyvedení potomstva. Hnízdo je obrovská stavba z větví, které si s oblibou buduje na nejvyšších a nejstarších stromech. Občas hnízdí i na skalách. Hnízdění v našich podmínkách začíná již v březnu. Na dvou, výjimečně třech vejcích sedí oba rodiče, převážně však samice. Doba sezení se pohybuje od 38 do 42 dnů. Mláďata však v hnízdě zůstávají dalších zhruba devadesát dnů. Mořští orli se živí převážně rybami, nepohrdnou však ani kachnou či jiným vodním ptákem.
V minulosti byl orel mořský u nás hojným ptákem. S vývojem civilizace však jeho stavy klesaly, nicméně člověk - sokolník se opět postaral o znovuvytvoření dnes již stálé populace čítající přibližně šedesát párů. Díky obětavosti několika nadšenců se podařilo v jižních Čechách obnovit populaci, která se postupně rozšiřuje po celém území. Námi pozorovaný orel může pocházet z brdských lesů, kde již několik let pravidelně hnízdí nebo z páru hnízdícího na jiném místě Rokycanska. Stejně tak se může jednat o jedince, který si své hnízdní teritorium teprve hledá. Nicméně pozorování orla mořského patří k zajímavým ornitologickým zážitkům. Naše organizace pravidelně pořádá jarní vycházky, které velice často vedou do míst, kde se s orly mořskými můžeme setkat.
Na Klabavské nádrži lze však v těchto dnech spatřit i řadu dalších druhů – kachny divoké, volavky popelavé, racky chechtavé či kormorány velké. Vyjmenované druhy se na Klabavské nádrži vyskytují celkem pravidelně. K těm vzácnějším, které lze na Klabavě pozorovat jen občas patří poláci velcí či volavky bílé. Tito ptáci se zde však nezdrží příliš dlouho a budou putovat na své hnízdiště, i když není vyloučeno, že mohou zahnízdit i zde.
Zvýšený počet vzácných druhů živočichů v tomto období na Rokycansku dává tušit, že okolní životní prostředí se zlepšuje, k čemuž přispívá i konkrétní mravenčí práce rokycanských ochránců přírody, kteří se kromě sledování přírody věnují i výchově mladé generace a provozují akreditované ekocentrum, které pro zájemce pravidelně připravuje řadu přitažlivých akcí - viz www.csop.erc.cz
Máte-li zájem se s prací ochránců přírody blíže seznámit, kontaktujte nás na tel. 371 722 686 nebo 603 239 922, případně nás navštivte nebo se staňte našimi členy.
Rádi Vás mezi námi přivítáme a představíme naši činnost. Do našich řad mohou vstoupit jak velcí, tak i malí zájemci o ochranu přírody.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk