Lesy ČR: Orkán Kyrill – rok poté

Koncem tohoto týdne to bude přesně rok, co se Českou republikou přehnal orkán Kyrill. Udeřil v noci z 18. na 19. ledna 2007. Maximální rychlost větru na našem území byla naměřena na Sněžce v Krkonoších, kde Kyrill dosahoval rychlosti 216 kilometrů za hodinu. V českých lesích vichřice srazila k zemi skoro deset milionů krychlových dřeva, z toho na majetcích státního podniku Lesy České republiky, s. p. šest milionů.

V prvních dnech po orkánu musela být nejprve zajištěna průjezdnost silnic a cest v lesních úsecích. Poté naši lesníci začali sčítat škody. Jejich první odhady na našem majetku byly 5, 76 milionů metrů krychlových, tedy přibližně 74 % plánované roční těžby. Spolu s následnými větrnými epizodami celková kalamita dosáhla výše 6,05 milionů metrů krychlových.

Závažnost situace si uvědomovala i vláda České republiky, která z důvodu krizové situace způsobené živelní pohromou vyhlásila na období od 25. ledna do 5. února 2007 nouzový stav. Nouzový stav platil pro území krajů Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Libereckého a Vysočina, dále pro okresy Trutnov, Náchod a Jičín v Královéhradeckém kraji, pro okresy Příbram, Benešov, Kutná Hora a Kolín v kraji Středočeském a pro okres Bruntál v kraji Moravskoslezském. Po dobu nouzového stavu platil na těchto územích zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob v lesích.

S příchodem jarních měsíců zaměřily naši lesníci svou pozornost na prevenci kůrovcové kalamity. Obavy z přemnožení lýkožrouta smrkového neboli kůrovce se naštěstí díky rychlé těžbě a opatřením našeho managementu nevyplnily. Jako obranná opatření Lesy České republiky, s. p. instalovaly přes 42 tisíc feronomových lapačů a položily 178 tisíce lapáků. Kůrovcem napadeného dříví se zpracovalo 527 tisíc metrů krychlových.

Zpracování kalamity Kyrill bylo dokončeno k 31. 12. 2007.

Letos budou ještě probíhat potěžební úpravy jako například úklid klestu, opravy cest a přibližování linek tak, aby se přírodou utržené rány co nejdříve zacelily. Jsou připraveny projekty zalesnění vzniklých holin, ve kterých počítáme se zvýšeným podílem melioračních a zpevňujících dřevin, jejichž cílem je zvýšit stabilitu nových porostů v budoucnu. Mnohá místa jsou již dnes tak asanována, že téměř není poznat, že byla postižena větrnou smrští Kyrill. Na řadě míst však i přes naši veškerou snahu bude patrné řádění orkánu ještě za několik let.

Větrná kalamita Kyrill se zásadním způsobem promítla do provozního hospodářského výsledku Lesů ČR, s. p. zvýšením nákladů na zpracování kalamitní těžby, snížením výnosů z prodeje dříví a zvýšením nákladů na pěstební činnost. Souhrnně se kalamita Kyrill promítla do hospodaření společnosti negativním dopadem cca 857 milionů Kč.

Kalamity se více méně pravidelně opakují a jsou tak součástí lesního hospodářství. Negativně ovlivňují pěstování, obnovu a mají často za následek řadu náročných hospodářských zásahů s nepříznivými dopady na ekonomické výsledky vlastníka. Větrné kalamity přicházejí v průměru každých 10 let. Významné větrné kalamity poslední doby na území dnešní České republiky byly v roce 1929, 1955, 1967, 1976, 1984 a 1990. Největší větrná kalamita z roku 1984, označovaná jako kalamita století, si vyžádala při konečném zpracování asi 12 milionů metrů krychlových dříví.