Správa KRNAP: Ornitologové hlásí: Jaro je za dveřmi!

Právě minulý víkend zaznamenali ornitologové počátek každoročního období, kdy severští ptáci u nás zimující ještě setrvávají a zároveň již přilétají ze svých jižních zimovišť ptáci, kteří v naší oblasti hnízdí. Tento časový překryv, kdy zde severští ptáci ještě jsou a kdy se naši ptáci zimující na jihu již vracejí, trvá každý rok různou dobu. Většinou se jedná o období několika týdnů. Naopak se může stát, že se vůbec nesetkají. Mezi zajímavé příklady patří drozd kvíčala, který je rozšířen po celé Evropě od polárního kruhu až po Středomoří. V případě tohoto druhu se stává, že severští jedinci přilétají zimovat k nám a naši jedinci odlétají zimovat na jih do Středomoří. Záleží na mnoha okolnostech, kdy se zimující ptáci začnou stěhovat do svých hnízdních lokalit a naopak kdy „naši“ ptáci zimující na jihu se začnou vracet do svých hnízdišť v našem okolí – vliv má prodlužující se den, aktuální počasí i dostupnost vhodné potravy.

Toto období je jakási ornitologická žeň. Není tedy nic vzácného potkat v přírodě nenápadně vyhlížející lidi, jak s dalekohledem pečlivě pozorují okolní krajinu. Při Správě KRNAP pracuje Ornitologická sekce, k jejíž činnosti nám RNDr. Jiří Flousek, odborný pracovník Správy KRNAP, dodává: „Ornitologická sekce má zhruba 50 členů a jejím členem se může stát prakticky kdokoliv, kdo má zájem o krkonošské a podkrkonošské ptactvo. Naši členové se celý rok pohybují v terénu, shromažďují svá pozorování, která jednou za rok pošlou a na jejich základě sestavujeme sborník Prunella /z latinského jména pěvušky podhorní, typického a velmi vzácného obyvatele Krkonoš/, v kterém jsou zaznamenány poznatky o jednotlivých druzích ptáků. Tento sborník je sice výsledkem amatérské činnosti, ale informace v něm obsažené jsou nesmírně cenné a využívané Správou KRNAP při její činnosti. V poslední době např. k vymezování Ptačí oblasti Krkonoše v rámci soustavy Natura 2000.“

Zároveň se zde v tuto dobu zastavují ptáci, přelétávající z jihu na sever. Ornitologové tak mají jedinečnou možnost pozorovat druhy, které u nás ani nehnízdí, ani nezimují. Například tento víkend bylo možné spatřit sněhuli severní - nádherného černo-bílého skandinávského strnada. Zastaví se při své migraci na našich loukách a polích, doplní zásoby potravy a letí dál. Smutnou skutečností je čas od času se opakující ptačí tragédie, kdy třeba v sedle Luční hory ornitologové naleznou desítky i stovky mrtvolek zpěvného ptactva. Tato tragédie se může stát v okamžiku, kdy letící hejno zastihne nad horami nepříznivé počasí. Drobná tělíčka pěvců nevydrží náhlý chlad a mráz a hynou při přeletu hor. Mrtvolky ptáků se však brzo stanou součástí potravního řetězce. Poslouží jako potrava pro vrány, krkavce nebo lišky.

Již brzo bude možné spatřit v Krkonoších čejky, jiřičky a vlaštovky. Zároveň s nimi přiletí ostříž. Vlaštovky a jiřičky jsou potravou tohoto dravce, a tak ostříž doprovází svou potravu ze zimoviště na hnízdiště.

V nejbližší době, koncem března a začátkem dubna, také očekáváme přílet čápa bílého. Vzhledem k tomu, že čáp je známý tím, že nosí chlapečky, tak naši ornitologové na tuto skutečnost důrazně upozorňují.