Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Petice poslancům: Už 57 746 lidí spolu s vědci požaduje ochranu jedinečné šumavské přírody a stop developerům, těžařům i pozemkovým spekulantům. Poslanci projednávají zákon o ochraně všech našich národních parků
Téměř padesát osm tisíc návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody na alespoň polovině rozlohy NP Šumava před těžařskými firmami a krásnou tamější krajinu před developery a spekulanty s pozemky. Poslanci nyní projednávají vládní novelu zákona o ochraně přírody, která zpřesňuje pravidla péče o všechny čtyři naše národní parky.
Petici předali dnes ráno Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, profesor Pavel Kindlmann z Karlovy univerzity a Akademie věd a herec Petr Vacek petičnímu výboru poslanecké sněmovny spolu s průvodním dopisem (v příloze). Petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava podepsalo 57 746 obdivovatelů tamější přírody [1]. K dříve vybraným 43 859 podpisům nyní přibylo dalších 13 877, takže jejich počet dosáhl 57 746. Petici podpořila i řada respektovaných osobností kulturního a veřejného života [2].
Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat pouze starostové tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území "národní park", hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku.
Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, v němž v Národním parku Šumava:
• bude hlavním cílem ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu;
• bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na nejméně 50 % do roku 2030 tak, jak určoval plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;
• bude omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.
V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec, je beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice. Petiční výbor proto požádal poslance, aby pozměňovacími návrhy doplnili ministerský návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava ihned nebo nejdéle do roku 2030. Tak to ostatně bylo zakotveno v dlouhodobém plánu péče o Šumavu, který byl schválen za vlády Miloše Zemana a až donedávna nebyl zpochybňován. V zákoně by měly být jasné závazky i pro ostatní národní parky [3].
Ke třetímu bodu petice - ochraně šumavské krajiny před developerskou a jinou nevhodnou zástavbou - požádal petiční výbor poslance o zpřísnění regulace zástavby v národních parcích. Jde zejména o zákaz zcizovat státní pozemky také v zastavěném území a zastavitelných plochách obcí, o zákaz nové výstavby ve volné krajině národních parků a o omezení dalšího rozšiřování zastavěného území a zastavitelných ploch obcí.
Čerstvý výzkum vedený pracovníky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukázal, že Češi si velmi cení divoké přírodu ve své zemi: Celých 71 % lidí tvrdí, že je třeba divokou přírodu v České republice chránit. Požadují její ochranu průměrně na 13 % rozlohy ČR, přičemž ve skutečnosti je u nás příroda ponechána sama sobě na pouhých 0,3 % rozlohy země, převážně právě jen v národních parcích [4].
Hnutí DUHA opakovaně upozorňuje, že zákon musí - a může - zajistit jak ochranu světového přírodního dědictví, tak kvalitní život místních lidí. Nedávno publikovaná studie renomované společnosti EFTEC ukázala, že právě rozšíření oblastí ponechaných divoké přírodě a turistům přinese - tak jako v jiných NP světa - vyšší návštěvnost a tím i ekonomický rozvoj šumavských obcí [5]. Obce v Národním parku Šumava mají už nyní průměrně více než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr pro další srovnatelné obce v Plzeňském a Jihočeském kraji a výrazně nižší nezaměstnanost než je celostátní průměr [6].
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA a člen petičního výboru, řekl:
"Přes padesát šest tisíc lidí z celé republiky dalo podpisem pod petici na ochranu Šumavy jasně najevo, že chtějí v národním parku divokou přírodu a nepřejí si těžbu dřeva a developerskou zástavbu. Poslanci by měli zákon od ministra Richarda Brabce upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parku nemohl v budoucnu nechat vzácné přírodní bohatství zničit. Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí. Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to poslanci měli udělat ihned."
Petr Vacek, herec a člen petičního výboru, řekl:
"V době, kdy se velká část národa strachuje o osud české země a české identity a vidí hrozbu v přílivu imigrantů, hrozí naší vlasti nebezpečí skutečné. Možná zmizí kus české krajiny, takový, který dělá z Česka "Domov můj". A nezničí ho ani Mauři, ani Turci, ani Machometáni. Zničí ho naši čeští bratři a sestry, pro které je kšeft svatý a vlastenectví jen zástěrkou. Nedopusťme to. Zkusme být vlastenci a bránit českou zem, zemský ráj to na pohled."
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a člen petičního výboru, řekl:
"Šumava je přírodní klenot mezinárodního významu: ne nadarmo se jí v nejbližších dnech bude věnovat i nejprestižnější světový přírodovědecký časopis - Nature. Myšlenku ponechání zhruba poloviny parku přírodním procesům podporuje i nedávný dopis více než padesáti českých univerzitních profesorů a docentů zabývajících se různými aspekty ochrany přírody a biodiverzity [7]. Každé zmenšení této plochy negativně ovlivní místní biodiverzitu a může způsobit vyhynutí mnoha zde žijících vzácných druhů - to není žádná politická proklamace, ale vědecky podložený fakt vyplývající ze zákonitostí přírodních procesů."
"Socioekonomické rozbory jasně vyvracejí naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku prostřednictvím omezení velikosti stanovišť ponechaných přírodě. Šumaváci by proto byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili."
Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, program Krajina Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, tel.: 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz
Petr Vacek, herec, 602 727 145, pvacek@mybox.cz
Poznámky:
[1] Petici podpořilo podpisem na petičních arších 47 913 lidí. Dalších 9 833lidí podpořilo petici na webu Hnutí DUHA www.hnutiduha.cz/petice/.
[2] Petici podepsaly osobnosti veřejného života:
Jiří Suchý, dramatik, divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník
Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka
Jan Hřebejk, režisér
Ondřej Neff, spisovatel, novinář, vydavatel internetových deníků
Alois Švehlík, člen činohry Národního divadla
Erazim Kohák, filosof
Ivan Trojan, divadelní a filmový herec, držitel pěti Českých lvů
Jiří Štěpnička, člen činohry Národního divadla
Jiří Žáček, spisovatel, překladatel, básník
Eva Kantůrková, spisovatelka, scénáristka
Monika Načeva, herečka a zpěvačka
Bára Hrzánová, herečka
Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf, spisovatel
Václav Havelka, hudebník
Sára Saudková, fotografka
Táňa Fischerová, herečka, spisovatelka
Zdenek Merta, hudební skladatel, klavírista, producent
Boris Hybner, mim, herec, režisér, scénárista
Ladislav Gerendáš, herec a hudebník
Vladimír Javorský, herec a hudebník, člen činohry Národního divadla
Michael Heyrovský, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie AV ČR, syn nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského
Filip Rajmont, herec, člen činohry Národního divadla
Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci
Alexandr Rašilov, herec, člen činohry Národního divadla
Olga Sommerová, dokumentaristka
Jan Novotný, herec, člen činohry Národního divadla, režisér, pedagog
Tom Kočko, hudebník
Rudolf Stärz, herec, člen činohry Národního divadla
Adam Svatoš, rapper
Jakub Čermák, básník a hudebník
Michal Hejmovský, výtvarník
[3] http://www.hnutiduha.cz/publikace/narodni-parky-pro-prirodu-priroda-pro-lidi-0
[4] Výsledky výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy o postojích české veřejnosti k divočině na žádost zašleme
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-pece-o-np-sumava
[6] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/10/je_opravdu_narodni_park_pro_sumavske_obce_pritezi.pdf
[7] http://www.sumava-kurovec.cz/include/Sumava%20dopis%20vedcu.pdf
Petici předali dnes ráno Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, profesor Pavel Kindlmann z Karlovy univerzity a Akademie věd a herec Petr Vacek petičnímu výboru poslanecké sněmovny spolu s průvodním dopisem (v příloze). Petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava podepsalo 57 746 obdivovatelů tamější přírody [1]. K dříve vybraným 43 859 podpisům nyní přibylo dalších 13 877, takže jejich počet dosáhl 57 746. Petici podpořila i řada respektovaných osobností kulturního a veřejného života [2].
Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat pouze starostové tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území "národní park", hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku.
Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, v němž v Národním parku Šumava:
• bude hlavním cílem ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu;
• bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na nejméně 50 % do roku 2030 tak, jak určoval plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;
• bude omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.
V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec, je beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice. Petiční výbor proto požádal poslance, aby pozměňovacími návrhy doplnili ministerský návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava ihned nebo nejdéle do roku 2030. Tak to ostatně bylo zakotveno v dlouhodobém plánu péče o Šumavu, který byl schválen za vlády Miloše Zemana a až donedávna nebyl zpochybňován. V zákoně by měly být jasné závazky i pro ostatní národní parky [3].
Ke třetímu bodu petice - ochraně šumavské krajiny před developerskou a jinou nevhodnou zástavbou - požádal petiční výbor poslance o zpřísnění regulace zástavby v národních parcích. Jde zejména o zákaz zcizovat státní pozemky také v zastavěném území a zastavitelných plochách obcí, o zákaz nové výstavby ve volné krajině národních parků a o omezení dalšího rozšiřování zastavěného území a zastavitelných ploch obcí.
Čerstvý výzkum vedený pracovníky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukázal, že Češi si velmi cení divoké přírodu ve své zemi: Celých 71 % lidí tvrdí, že je třeba divokou přírodu v České republice chránit. Požadují její ochranu průměrně na 13 % rozlohy ČR, přičemž ve skutečnosti je u nás příroda ponechána sama sobě na pouhých 0,3 % rozlohy země, převážně právě jen v národních parcích [4].
Hnutí DUHA opakovaně upozorňuje, že zákon musí - a může - zajistit jak ochranu světového přírodního dědictví, tak kvalitní život místních lidí. Nedávno publikovaná studie renomované společnosti EFTEC ukázala, že právě rozšíření oblastí ponechaných divoké přírodě a turistům přinese - tak jako v jiných NP světa - vyšší návštěvnost a tím i ekonomický rozvoj šumavských obcí [5]. Obce v Národním parku Šumava mají už nyní průměrně více než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr pro další srovnatelné obce v Plzeňském a Jihočeském kraji a výrazně nižší nezaměstnanost než je celostátní průměr [6].
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA a člen petičního výboru, řekl:
"Přes padesát šest tisíc lidí z celé republiky dalo podpisem pod petici na ochranu Šumavy jasně najevo, že chtějí v národním parku divokou přírodu a nepřejí si těžbu dřeva a developerskou zástavbu. Poslanci by měli zákon od ministra Richarda Brabce upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parku nemohl v budoucnu nechat vzácné přírodní bohatství zničit. Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí. Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to poslanci měli udělat ihned."
Petr Vacek, herec a člen petičního výboru, řekl:
"V době, kdy se velká část národa strachuje o osud české země a české identity a vidí hrozbu v přílivu imigrantů, hrozí naší vlasti nebezpečí skutečné. Možná zmizí kus české krajiny, takový, který dělá z Česka "Domov můj". A nezničí ho ani Mauři, ani Turci, ani Machometáni. Zničí ho naši čeští bratři a sestry, pro které je kšeft svatý a vlastenectví jen zástěrkou. Nedopusťme to. Zkusme být vlastenci a bránit českou zem, zemský ráj to na pohled."
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a člen petičního výboru, řekl:
"Šumava je přírodní klenot mezinárodního významu: ne nadarmo se jí v nejbližších dnech bude věnovat i nejprestižnější světový přírodovědecký časopis - Nature. Myšlenku ponechání zhruba poloviny parku přírodním procesům podporuje i nedávný dopis více než padesáti českých univerzitních profesorů a docentů zabývajících se různými aspekty ochrany přírody a biodiverzity [7]. Každé zmenšení této plochy negativně ovlivní místní biodiverzitu a může způsobit vyhynutí mnoha zde žijících vzácných druhů - to není žádná politická proklamace, ale vědecky podložený fakt vyplývající ze zákonitostí přírodních procesů."
"Socioekonomické rozbory jasně vyvracejí naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku prostřednictvím omezení velikosti stanovišť ponechaných přírodě. Šumaváci by proto byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili."
Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, program Krajina Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, tel.: 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz
Petr Vacek, herec, 602 727 145, pvacek@mybox.cz
Poznámky:
[1] Petici podpořilo podpisem na petičních arších 47 913 lidí. Dalších 9 833lidí podpořilo petici na webu Hnutí DUHA www.hnutiduha.cz/petice/.
[2] Petici podepsaly osobnosti veřejného života:
Jiří Suchý, dramatik, divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník
Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka
Jan Hřebejk, režisér
Ondřej Neff, spisovatel, novinář, vydavatel internetových deníků
Alois Švehlík, člen činohry Národního divadla
Erazim Kohák, filosof
Ivan Trojan, divadelní a filmový herec, držitel pěti Českých lvů
Jiří Štěpnička, člen činohry Národního divadla
Jiří Žáček, spisovatel, překladatel, básník
Eva Kantůrková, spisovatelka, scénáristka
Monika Načeva, herečka a zpěvačka
Bára Hrzánová, herečka
Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf, spisovatel
Václav Havelka, hudebník
Sára Saudková, fotografka
Táňa Fischerová, herečka, spisovatelka
Zdenek Merta, hudební skladatel, klavírista, producent
Boris Hybner, mim, herec, režisér, scénárista
Ladislav Gerendáš, herec a hudebník
Vladimír Javorský, herec a hudebník, člen činohry Národního divadla
Michael Heyrovský, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie AV ČR, syn nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského
Filip Rajmont, herec, člen činohry Národního divadla
Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci
Alexandr Rašilov, herec, člen činohry Národního divadla
Olga Sommerová, dokumentaristka
Jan Novotný, herec, člen činohry Národního divadla, režisér, pedagog
Tom Kočko, hudebník
Rudolf Stärz, herec, člen činohry Národního divadla
Adam Svatoš, rapper
Jakub Čermák, básník a hudebník
Michal Hejmovský, výtvarník
[3] http://www.hnutiduha.cz/publikace/narodni-parky-pro-prirodu-priroda-pro-lidi-0
[4] Výsledky výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy o postojích české veřejnosti k divočině na žádost zašleme
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-pece-o-np-sumava
[6] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/10/je_opravdu_narodni_park_pro_sumavske_obce_pritezi.pdf
[7] http://www.sumava-kurovec.cz/include/Sumava%20dopis%20vedcu.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
