Tiskové zprávy
Arnika Děčín: Plakáty Arniky varují spotřebitele před účinky PVC na lidské zdraví
Plakát sdružení Arnika s dětskou kachničkou v bílé barvě a s červeným křížem bude po několik následujících týdnů varovat obyvatele Děčína před <a href="http://www.pvc.arnika.org/zdravi.shtml"> účinky PVC na lidské zdraví </a>. Arnika tak pokračuje v nové kampani, která má spotřebitelům ukázat, proč je lepší se výrobkům i obalům z polyvinylchloridu raději zcela <a href="http://www.pvc.arnika.org/alternativy.shtml"> vyhnout </a> . Z aktuálního plakátu, který od dnešního dne visí v autobusech MHD, se lidé dozvědí především o zdravotních rizicích spojených s používáním PVC.
<p>Během používání výrobků z PVC se z nich mohou uvolňovat rizikové látky. „Jedná se především o <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1910056"> ftaláty </a> nebo <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=811152"> adipáty </a>, které se používají jako změkčovadla PVC. Některé z těchto látek poškozují reprodukční systém, způsobují vývojové vady plodu, oslabují imunitu. Zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění je podle několika studií (1) přičítáno právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ upozornila vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková.
</p>
<p>
„Prostřednictvím plakátů chceme veřejnost také seznámit s tím, jak PVC rozpoznat od jiných plastů. Na každém plakátu proto jsou symboly, kterými se PVC označuje. Pokud se lidé naučí výrobky z PVC dobře rozlišovat, mohou se jim pak snadněji vyhnout,“ řekl k probíhající osvětové kampani vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš. Výrobek z PVC se značí trojúhelníkovou recyklační značkou s číslicí „3“ nebo písmenem „V“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“. V případě potravinových obalů z PVC, bývá tato značka vyražena přímo na plastovém výrobku, nebo na etiketě. „Aby se mohli lidé lépe orientovat v tom, které potraviny mohou být v PVC, máme na našem webu <a href="http://pvc.arnika.org/obaly_potraviny_databaze.shtml> databázi potravin </a>balených do tohoto plastu,“ dodává Repeš.
</p>
<p>
PVC škodí v celém svém životním cyklu. Již při jeho výrobě vznikají nebezpečné látky, které se dostávají do životního prostředí a velmi problematická je i jeho likvidace. „ Předměty z PVC by například vůbec neměly přijít do kontejneru na plast. Jedna láhev z PVC totiž dokáže znehodnotit recyklaci 30 - 50 tisíc lahví z PETU. PVC tak končí na skládkách nebo ve spalovnách odpadů, kde by na něj mělo být pohlíženo jako na nebezpečný odpad,“ dodala Jopková.
</p>
<p>
Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
</p>
<p>Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. K nahlédnutí zde: <a href="http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076">http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076 </a>
</p>
<p>
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. K dispozici on-line zde: <a href="http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html">http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html </a>
</p>
<p>
Barbara Kolarik, Kiril Naydenov, Malin Larsson, Carl-Gustaf Bornehag, and Jan Sundell1 The Association between Phthalates in Dust and Allergic Diseases among Bulgarian Children, Environmental Health Perspectives Volume 116, Number 1, January 2008. K dispozici on-line zde:
<a href="http://www.ehponline.org/docs/2007/10498/abstract.html"> http://www.ehponline.org/docs/2007/10498/abstract.html </a>
</p>
<p>Během používání výrobků z PVC se z nich mohou uvolňovat rizikové látky. „Jedná se především o <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1910056"> ftaláty </a> nebo <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=811152"> adipáty </a>, které se používají jako změkčovadla PVC. Některé z těchto látek poškozují reprodukční systém, způsobují vývojové vady plodu, oslabují imunitu. Zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění je podle několika studií (1) přičítáno právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ upozornila vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková.
</p>
<p>
„Prostřednictvím plakátů chceme veřejnost také seznámit s tím, jak PVC rozpoznat od jiných plastů. Na každém plakátu proto jsou symboly, kterými se PVC označuje. Pokud se lidé naučí výrobky z PVC dobře rozlišovat, mohou se jim pak snadněji vyhnout,“ řekl k probíhající osvětové kampani vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš. Výrobek z PVC se značí trojúhelníkovou recyklační značkou s číslicí „3“ nebo písmenem „V“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“. V případě potravinových obalů z PVC, bývá tato značka vyražena přímo na plastovém výrobku, nebo na etiketě. „Aby se mohli lidé lépe orientovat v tom, které potraviny mohou být v PVC, máme na našem webu <a href="http://pvc.arnika.org/obaly_potraviny_databaze.shtml> databázi potravin </a>balených do tohoto plastu,“ dodává Repeš.
</p>
<p>
PVC škodí v celém svém životním cyklu. Již při jeho výrobě vznikají nebezpečné látky, které se dostávají do životního prostředí a velmi problematická je i jeho likvidace. „ Předměty z PVC by například vůbec neměly přijít do kontejneru na plast. Jedna láhev z PVC totiž dokáže znehodnotit recyklaci 30 - 50 tisíc lahví z PETU. PVC tak končí na skládkách nebo ve spalovnách odpadů, kde by na něj mělo být pohlíženo jako na nebezpečný odpad,“ dodala Jopková.
</p>
<p>
Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
</p>
<p>Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. K nahlédnutí zde: <a href="http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076">http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076 </a>
</p>
<p>
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. K dispozici on-line zde: <a href="http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html">http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html </a>
</p>
<p>
Barbara Kolarik, Kiril Naydenov, Malin Larsson, Carl-Gustaf Bornehag, and Jan Sundell1 The Association between Phthalates in Dust and Allergic Diseases among Bulgarian Children, Environmental Health Perspectives Volume 116, Number 1, January 2008. K dispozici on-line zde:
<a href="http://www.ehponline.org/docs/2007/10498/abstract.html"> http://www.ehponline.org/docs/2007/10498/abstract.html </a>
</p>
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk