Tiskové zprávy
Česká plynárenská unie: Plynárenská profese a svatá Anežka Česká
3. března 2010 | Česká plynárenská unie
Sv. Anežka Česká se stala 2. března 1991 patronkou plynárníků ze zcela logických důvodů. Historické doklady a dobové legendy dokládají a praví, že si Anežka, jako abatyše kláštera s útulkem, vyprosila u Řehoře IX. zmírnění přísných podmínek pro život řádu klarisek, který byl založen po italském vzoru, ale působil ve zcela jiných klimatických podmínkách. Od této důležité události bylo dovoleno v klášteře a hospici, kam přicházeli strádající hladem a chladem, topit. Ona jim navíc k veškeré péči přidávala i naději, víru a křesťanskou lásku. Jistě i proto byla sv. Anežka Česká doporučena jako ochránkyně - patronka. Plynárníci tedy - stejně jako jejich patronka – šířili vždy teplo a světlo.
Když byla dne 2. března 1991 oficiálně potvrzena sv. Anežka Česká patronkou plynárníků, vyvolala tato událost u mnohých úsměv. Mnozí si totiž neuvědomují, že tím se plynárenství přihlásilo k prastaré tradici řemeslných cechů, od poloviny minulého století pak řemeslných živností, jakkoliv dnes zprůmyslněných.
Nelze se divit tomu, že se dnes snaží kvalitní podnikatelské prostředí, stejně jako odborníci všech úrovní, o odlišení svého povolání, o přihlášení se k historickému pozadí, a používají vnější atributy. Sem patří i novodobý znak, firemní logo a to, co se nazývá "Corporate Image". Z duchovní potřeby by měla pramenit potřeba patrona řemesla. Plynárenství jako řemeslo není prastaré, ale spíše zralé, a je složeno z mnoha souvisejících profesí, a proto je patronka oboru jednotícím prvkem.
Zajisté tyto vztahy si odboroví zástupci plynárníků uvědomovali, když žádali pražského arcibiskupa a primase českého o radu při hledání vhodného patrona, který by se stal ochráncem jejich díla. Po jednání s biskupem Liškou byli zástupci plynárenských odborů přijati arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem, který jejich žádosti vyhověl.
Každé řemeslo od nepaměti používalo různých atributů, které ho odlišovaly od ostatních profesí a napomáhaly k určení místa ve společnosti. Především řemeslnické cechy používaly své znaky, tradiční i udělené vrchností, a to zejména na úředních pečetích, na praporcích, vývěsních štítech či cechovním mobiliáři, jakým byla například cechovní pokladna, svícny, nádoby atd.
Dnes je pojem práce chápán jinak. Původně byla práce chápána jako Bohem uložená povinnost a každý příslušník stavu i cechu musel dodržovat určitá pravidla, dosti přísná, i pro vnitřní život. Kromě pracovní činnosti se člen cechu musel zúčastňovat společně, pravidelně a bez výjimek bohoslužebných úkonů, jako byly mše, kázání, procesí a pohřby. Bratrstva řemeslníků budovala i v kostelech oltáře svým patronům a pořádala vlastní specifické slavnosti a zúčastňovala se slavností ostatních spolků. Dnes již došlo k určitým filozofickým a společenským posunům, ale kořeny soudobého snažení jsou, ať chceme či nechceme, právě v původních řemeslných bratrstvech.
Zdroj: Plynárenská příručka, 150 let plynárenství v Čechách a na Moravě, vydal Gas s. r. o., Praha 1997
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena v roce 1994 jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Věnuje se významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. ČPU dnes sdružuje 15 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., RWE Transgas Net, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. České plynárenství zastupuje v mezinárodní organizaci EUROGAS.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou
na adrese Novodvorská 82/803, 142 01 Praha 4, tel: +420 241 027 877, 724 947 778, e-mail: schauhuberova@cpu.cz, www.cpu.cz
Když byla dne 2. března 1991 oficiálně potvrzena sv. Anežka Česká patronkou plynárníků, vyvolala tato událost u mnohých úsměv. Mnozí si totiž neuvědomují, že tím se plynárenství přihlásilo k prastaré tradici řemeslných cechů, od poloviny minulého století pak řemeslných živností, jakkoliv dnes zprůmyslněných.
Nelze se divit tomu, že se dnes snaží kvalitní podnikatelské prostředí, stejně jako odborníci všech úrovní, o odlišení svého povolání, o přihlášení se k historickému pozadí, a používají vnější atributy. Sem patří i novodobý znak, firemní logo a to, co se nazývá "Corporate Image". Z duchovní potřeby by měla pramenit potřeba patrona řemesla. Plynárenství jako řemeslo není prastaré, ale spíše zralé, a je složeno z mnoha souvisejících profesí, a proto je patronka oboru jednotícím prvkem.
Zajisté tyto vztahy si odboroví zástupci plynárníků uvědomovali, když žádali pražského arcibiskupa a primase českého o radu při hledání vhodného patrona, který by se stal ochráncem jejich díla. Po jednání s biskupem Liškou byli zástupci plynárenských odborů přijati arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem, který jejich žádosti vyhověl.
Každé řemeslo od nepaměti používalo různých atributů, které ho odlišovaly od ostatních profesí a napomáhaly k určení místa ve společnosti. Především řemeslnické cechy používaly své znaky, tradiční i udělené vrchností, a to zejména na úředních pečetích, na praporcích, vývěsních štítech či cechovním mobiliáři, jakým byla například cechovní pokladna, svícny, nádoby atd.
Dnes je pojem práce chápán jinak. Původně byla práce chápána jako Bohem uložená povinnost a každý příslušník stavu i cechu musel dodržovat určitá pravidla, dosti přísná, i pro vnitřní život. Kromě pracovní činnosti se člen cechu musel zúčastňovat společně, pravidelně a bez výjimek bohoslužebných úkonů, jako byly mše, kázání, procesí a pohřby. Bratrstva řemeslníků budovala i v kostelech oltáře svým patronům a pořádala vlastní specifické slavnosti a zúčastňovala se slavností ostatních spolků. Dnes již došlo k určitým filozofickým a společenským posunům, ale kořeny soudobého snažení jsou, ať chceme či nechceme, právě v původních řemeslných bratrstvech.
Zdroj: Plynárenská příručka, 150 let plynárenství v Čechách a na Moravě, vydal Gas s. r. o., Praha 1997
Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena v roce 1994 jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Věnuje se významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – zejména energetické koncepci, legislativě, podpoře využití zemního plynu a dalším tématům s vazbou na plynárenské odvětví. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí navazujícího na plynárenský obor a užití zemního plynu. ČPU dnes sdružuje 15 členů - nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, a.s., RWE Transgas Net, s.r.o., RWE Gas Storage, s.r.o., RWE Gas Net, s.r.o., RWE Energie, a.s., E.ON Energie, a.s., E.ON Distribuce, a.s., Pražská plynárenská, a.s., Pražská plynárenská Distribuce, a.s., VČP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., Jihomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Severomoravská plynárenská, a.s.. České plynárenství zastupuje v mezinárodní organizaci EUROGAS.
Pro více informací kontaktujte ČPU, paní Markétu Schauhuberovou
na adrese Novodvorská 82/803, 142 01 Praha 4, tel: +420 241 027 877, 724 947 778, e-mail: schauhuberova@cpu.cz, www.cpu.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
