Tiskové zprávy
Arnika: Plzeňský kraj nevypořádal dostatečně připomínky nevládních organizací a občanů k vlivu spalovny na životní prostředí
22. února 2012 | Arnika
Na portálu CENIA bylo v úterý 21. února zveřejněno vypořádání připomínek účastníků procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA a vydané kladné stanovisko Plzeňského kraje pro záměr stavby spalovny komunálních odpadů (ZEVO) v Chotíkově. Ačkoliv účastníci veřejného projednání vznesli mnoho připomínek, ve vydaném stanovisku se neobjevily a když, tak jen ve formě velmi vágních doporučení.
Nevládní organizace i jednotliví občané zapojení do procesu EIA ve svých připomínkách krajský úřad upozorňovali, že hodnocení má slabá místa a předložený posudek nejen, že na nedostatky neupozorňuje, spíše je zlehčuje a zakrývá. „Připomínky sdružení Arnika nebyly vypořádány uspokojivě. Týká se to například obsahu dioxinů v odpadech po spalování či emisí nebezpečných látek, jejichž zdrojem má spalovna být," říká Matěj Man, vedoucí kampaně Arniky „Nespaluj, recykluj". "Krajský úřad přistoupil k hodnocení spalovny úplně stejně formálně jako před rokem. Konstatoval, že provoz nebude mít žádné dramatické dopady na život v jejím okolí, ačkoliv jeho podklady se negativům spaloven raději vyhnuly. Stejně tak jsme mi připraveni závěry kraje opět napadnout spolu s územním rozhodnutím, které už jednou zrušeno bylo," dodal Matěj Man z Arniky
Zpracovatel posudku se věnuje především emisím dioxinů do ovzduší, které ale tvoří pouze asi 10 % celkového množství produkovaných dioxinů. Zbylých cca 90 % končí v odpadech po spalování. Připomínka byla vypořádána argumentem, že vyprodukovaných 3 600 tun nebezpečného odpadu s obsahem dioxinů bude ukládáno na skládky nebezpečného odpadu mimo region. Nedojde tedy ke vnosu látek, ale dokonce k jejich odstranění ze životního prostředí a není tedy třeba se touto problematikou podrobně zabývat. "Toto tvrzení považujeme za nepřijatelné," uvedl Man.
Arnika také upozornila na to že, se spalovna bude podle srovnání druhým největším stacionárním zdrojem emisí fluorovodíku, třetím největším zdrojem úniku chlorovodíku, oxidu dusíku a čtvrtým největším bodovým zdrojem úniku rtuti. Namísto návrhu opatření, jak snížit množství emitovaných látek, komentoval zpracovatel studie tuto skutečnost tak, že to ukážou až měření, namísto návrhu opatření, jak množství vypouštěných látek minimalizovat.
Arnika požadovala zajištění semikontinuálního měření některých znečišťujících látek, především dioxinů, které dává daleko přesnější a objektivnější údaje o vypouštěných emisích v porovnání s měřením jednorázovým. V podmínkách pro vydané kladné stanovisko se na základě této připomínky objevilo velmi fádní a bezzubé doporučení, aby investor zvážil instalaci zmíněného měřícího sytému. „Krajský úřad má v rukou direktivu, kterou může lepší měření investorovi nařídit. Místo toho ale doporučil zvážení. Jak asi dopadne úvaha Plzeňské teplárenské o investici do měřícího zařízení, které by mohlo ukázat, že ZEVO překračuje limity, nebo emituje mnohem více, než slíbil?" pokládá řečnickou otázku Matěj Man z Arniky.
Nevládní organizace i jednotliví občané zapojení do procesu EIA ve svých připomínkách krajský úřad upozorňovali, že hodnocení má slabá místa a předložený posudek nejen, že na nedostatky neupozorňuje, spíše je zlehčuje a zakrývá. „Připomínky sdružení Arnika nebyly vypořádány uspokojivě. Týká se to například obsahu dioxinů v odpadech po spalování či emisí nebezpečných látek, jejichž zdrojem má spalovna být," říká Matěj Man, vedoucí kampaně Arniky „Nespaluj, recykluj". "Krajský úřad přistoupil k hodnocení spalovny úplně stejně formálně jako před rokem. Konstatoval, že provoz nebude mít žádné dramatické dopady na život v jejím okolí, ačkoliv jeho podklady se negativům spaloven raději vyhnuly. Stejně tak jsme mi připraveni závěry kraje opět napadnout spolu s územním rozhodnutím, které už jednou zrušeno bylo," dodal Matěj Man z Arniky
Zpracovatel posudku se věnuje především emisím dioxinů do ovzduší, které ale tvoří pouze asi 10 % celkového množství produkovaných dioxinů. Zbylých cca 90 % končí v odpadech po spalování. Připomínka byla vypořádána argumentem, že vyprodukovaných 3 600 tun nebezpečného odpadu s obsahem dioxinů bude ukládáno na skládky nebezpečného odpadu mimo region. Nedojde tedy ke vnosu látek, ale dokonce k jejich odstranění ze životního prostředí a není tedy třeba se touto problematikou podrobně zabývat. "Toto tvrzení považujeme za nepřijatelné," uvedl Man.
Arnika také upozornila na to že, se spalovna bude podle srovnání druhým největším stacionárním zdrojem emisí fluorovodíku, třetím největším zdrojem úniku chlorovodíku, oxidu dusíku a čtvrtým největším bodovým zdrojem úniku rtuti. Namísto návrhu opatření, jak snížit množství emitovaných látek, komentoval zpracovatel studie tuto skutečnost tak, že to ukážou až měření, namísto návrhu opatření, jak množství vypouštěných látek minimalizovat.
Arnika požadovala zajištění semikontinuálního měření některých znečišťujících látek, především dioxinů, které dává daleko přesnější a objektivnější údaje o vypouštěných emisích v porovnání s měřením jednorázovým. V podmínkách pro vydané kladné stanovisko se na základě této připomínky objevilo velmi fádní a bezzubé doporučení, aby investor zvážil instalaci zmíněného měřícího sytému. „Krajský úřad má v rukou direktivu, kterou může lepší měření investorovi nařídit. Místo toho ale doporučil zvážení. Jak asi dopadne úvaha Plzeňské teplárenské o investici do měřícího zařízení, které by mohlo ukázat, že ZEVO překračuje limity, nebo emituje mnohem více, než slíbil?" pokládá řečnickou otázku Matěj Man z Arniky.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
