Tiskové zprávy
Správa CHKO Broumovsko: Po půl století se do Teplických skal vrátili sokoli
1. června 2005 | Správa CHKO Broumovsko
Poprvé od roku 1947 se ve skalním masívu Chrámových stěn podařilo sokolům vysedět mláďata. Malá část turistického okruhu v Teplických skalách je proto v současnosti uzavřena pro veřejnost. Ostrahu hnízda zajišťuje Správa CHKO Broumovsko. Turisté mohou dále obdivovat většinu skalních útvarů a navštívit i alternativní prohlídkový okruh vedoucí přes skalní plošiny do Vlčí rokle. Koncem června bude znovu zprůchodněn i úsek okolo Chrámových stěn, kde v případě úspěšného vyhnízdění bude možno mladé sokoly i s rodiči s trochou štěstí zahlédnout.
Území Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn ležící v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko patřilo mezi historicky nejvýznamnější hnízdiště sokola stěhovavého spolu s oblastí Česko-Saského Švýcarska. Po druhé světové válce však sokoli postupně vymizeli prakticky z celé Evropy, zejména v důsledku používání nešetrných chemických přípravků v zemědělství, jako např. DDT. Sokol stojí na vrcholku potravní pyramidy a škodlivé látky z celého potravního řetězce se tak v jeho těle mohou kumulovat.
Koncem 90.let minulého století se sokoli začali velmi vzácně objevovat v širší oblasti Broumovské vrchoviny. Jednalo se zejména o divoké ptáky z prostoru Česko-Saského Švýcarska, kde se jejich stavy začaly zlepšovat dříve, a také o ptáky z divokých populací neznámého původu. Současně zde byla do volné přírody vypouštěna mláďata sokola stěhovavého z umělých odchovů. Těm se však na Broumovsku nikdy nepodařilo zahnízdit a v dále se zde pravděpodobně nevyskytují. První úspěšné zahnízdění sokola stěhovavého v CHKO Broumovsko bylo doloženo v roce 2000. V národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály zahnízdili sokoli v roce 2003 v Adršpašském skalním městě a díky ostraze hnízda se jim podařilo úspěšně vyvést tři mláďata.
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené živočichy a je chráněn dle zákona. Jedná se dokonce o druh, jehož ochrana je prioritní v Evropské unii. Pro sokola a výra byla proto koncem roku 2004 vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko, která je součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Sokoli jsou velmi plaší ptáci, kteří vynikají svou obratností a rychlostí letu. Svou potravu loví převážně ve vzduchu – u nás se jedná zejména o holuby hřivnáče a drozdovité ptáky, převážně kvíčaly. Pro své lovecké schopnosti byl sokol vždy vyhledáván k sokolnickému výcviku. Jedním z důvodů ostrahy hnízd je proto zabránění případnému vykradení hnízda nelegálními obchodníky se zvířaty. Největším nebezpečím pro snůšky a sokolí mláďata je však přítomnost lidí v blízkosti hnízda. Je-li samice vyrušena, opustí hnízdní dutinu. V případě chladného počasí tak může dojít k zastydnutí vajec nebo podchlazení a úhynu malých mláďat. Hnízdo navíc zůstane nechráněno proti jiným predátorům, mezi které patří zejména krkavci, výři a kuny. Ti mohou zničit snůšku anebo ukořistit mláďata.
V letošním roce se sokolům podařilo zahnízdit ve skalním masívu Chrámových stěn. Správa CHKO Broumovsko jejich hnízdění zjistila 11. května. Hnízdo se nachází přímo nad turistickou cestou a samice byla procházejícími turisty vyrušována. Protože v roce 2004 z důvodu vyrušování opustila samice ve stejné lokalitě hnízdo a vejce zastydla, přistoupila Správa CHKO Broumovsko k ochraně okolí hnízda a snažila se hlučné turisty utišit. Protože ne všichni turisté respektovali pokyny ochranářů a i vlastní přítomnost většího počtu lidí samici rušila, bylo nutno přistoupit k nepopulárnímu opatření a uzavřít malý, asi 400 m dlouhý úsek turistického okruhu pro veřejnost do konce hnízdění. Vstup do prostoru okolí Chrámových stěn v současnosti zakazuje nařízení správy a okolí hnízda je hlídáno. Podle kontrol prováděných silným stativovým dalekohledem jsou na hnízdě tři mláďata, která rodiče chrání, samec střídavě se samicí přinášejí malé rodince potravu. Jedná se o první mláďata sokola v tomto jeho historickém hnízdišti od roku 1947!
Turisté však nemusí litovat. Dopadne-li hnízdění dobře, bude už na konci června turistická cesta opět veřejnosti zpřístupněna a s trochou štěstí bude možno ptáky v okolí také přímo spatřit! Správa CHKO Broumovsko ve spolupráci s ornitology připravuje umístění silného dalekohledu na vhodné místo, kde by návštěvníci skal měli vzácnou možnost pozorovat sokolí mláďata, jak se osamostatňují a učí létat. Turisté nepřijdou zkrátka ani nyní. Většinu poutavých skalních útvarů je možno dále obdivovat. Pokud se návštěvníci skal nechtějí vracet po stejné stezce, nabízí Správa CHKO Broumovsko spolu se správci skal výlet po zelené turistické značce z Anenského údolí okolo Volské studánky a dále po modré na skalní plošiny Sedmi schodů. Odtud se otevírají nádherné výhledy na celé Teplické skalní město s vrcholem Čapího vrchu v pozadí. Ze Sedmi schodů pak lze po nově opraveném turistickém chodníku sejít do Vlčí rokle a po žluté značce projít okolo Stříbrného pramene s vířícím se pískem a vrátit se ke vstupní bráně u hotelu Orlík. Alternativní okruh je jen o 2,5 km delší než okruh „klasický“, je o něco náročnější, ale i dobrodružnější.
Na závěr chceme velmi poděkovat všem návštěvníkům skal, že respektováním opatření ochrany přírody napomohou k úspěšnému vyhnízdění jednoho z přibližně patnácti párů sokolů stěhovavých, které v současnosti hnízdí na území České republiky.
Území Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn ležící v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko patřilo mezi historicky nejvýznamnější hnízdiště sokola stěhovavého spolu s oblastí Česko-Saského Švýcarska. Po druhé světové válce však sokoli postupně vymizeli prakticky z celé Evropy, zejména v důsledku používání nešetrných chemických přípravků v zemědělství, jako např. DDT. Sokol stojí na vrcholku potravní pyramidy a škodlivé látky z celého potravního řetězce se tak v jeho těle mohou kumulovat.
Koncem 90.let minulého století se sokoli začali velmi vzácně objevovat v širší oblasti Broumovské vrchoviny. Jednalo se zejména o divoké ptáky z prostoru Česko-Saského Švýcarska, kde se jejich stavy začaly zlepšovat dříve, a také o ptáky z divokých populací neznámého původu. Současně zde byla do volné přírody vypouštěna mláďata sokola stěhovavého z umělých odchovů. Těm se však na Broumovsku nikdy nepodařilo zahnízdit a v dále se zde pravděpodobně nevyskytují. První úspěšné zahnízdění sokola stěhovavého v CHKO Broumovsko bylo doloženo v roce 2000. V národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály zahnízdili sokoli v roce 2003 v Adršpašském skalním městě a díky ostraze hnízda se jim podařilo úspěšně vyvést tři mláďata.
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené živočichy a je chráněn dle zákona. Jedná se dokonce o druh, jehož ochrana je prioritní v Evropské unii. Pro sokola a výra byla proto koncem roku 2004 vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko, která je součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Sokoli jsou velmi plaší ptáci, kteří vynikají svou obratností a rychlostí letu. Svou potravu loví převážně ve vzduchu – u nás se jedná zejména o holuby hřivnáče a drozdovité ptáky, převážně kvíčaly. Pro své lovecké schopnosti byl sokol vždy vyhledáván k sokolnickému výcviku. Jedním z důvodů ostrahy hnízd je proto zabránění případnému vykradení hnízda nelegálními obchodníky se zvířaty. Největším nebezpečím pro snůšky a sokolí mláďata je však přítomnost lidí v blízkosti hnízda. Je-li samice vyrušena, opustí hnízdní dutinu. V případě chladného počasí tak může dojít k zastydnutí vajec nebo podchlazení a úhynu malých mláďat. Hnízdo navíc zůstane nechráněno proti jiným predátorům, mezi které patří zejména krkavci, výři a kuny. Ti mohou zničit snůšku anebo ukořistit mláďata.
V letošním roce se sokolům podařilo zahnízdit ve skalním masívu Chrámových stěn. Správa CHKO Broumovsko jejich hnízdění zjistila 11. května. Hnízdo se nachází přímo nad turistickou cestou a samice byla procházejícími turisty vyrušována. Protože v roce 2004 z důvodu vyrušování opustila samice ve stejné lokalitě hnízdo a vejce zastydla, přistoupila Správa CHKO Broumovsko k ochraně okolí hnízda a snažila se hlučné turisty utišit. Protože ne všichni turisté respektovali pokyny ochranářů a i vlastní přítomnost většího počtu lidí samici rušila, bylo nutno přistoupit k nepopulárnímu opatření a uzavřít malý, asi 400 m dlouhý úsek turistického okruhu pro veřejnost do konce hnízdění. Vstup do prostoru okolí Chrámových stěn v současnosti zakazuje nařízení správy a okolí hnízda je hlídáno. Podle kontrol prováděných silným stativovým dalekohledem jsou na hnízdě tři mláďata, která rodiče chrání, samec střídavě se samicí přinášejí malé rodince potravu. Jedná se o první mláďata sokola v tomto jeho historickém hnízdišti od roku 1947!
Turisté však nemusí litovat. Dopadne-li hnízdění dobře, bude už na konci června turistická cesta opět veřejnosti zpřístupněna a s trochou štěstí bude možno ptáky v okolí také přímo spatřit! Správa CHKO Broumovsko ve spolupráci s ornitology připravuje umístění silného dalekohledu na vhodné místo, kde by návštěvníci skal měli vzácnou možnost pozorovat sokolí mláďata, jak se osamostatňují a učí létat. Turisté nepřijdou zkrátka ani nyní. Většinu poutavých skalních útvarů je možno dále obdivovat. Pokud se návštěvníci skal nechtějí vracet po stejné stezce, nabízí Správa CHKO Broumovsko spolu se správci skal výlet po zelené turistické značce z Anenského údolí okolo Volské studánky a dále po modré na skalní plošiny Sedmi schodů. Odtud se otevírají nádherné výhledy na celé Teplické skalní město s vrcholem Čapího vrchu v pozadí. Ze Sedmi schodů pak lze po nově opraveném turistickém chodníku sejít do Vlčí rokle a po žluté značce projít okolo Stříbrného pramene s vířícím se pískem a vrátit se ke vstupní bráně u hotelu Orlík. Alternativní okruh je jen o 2,5 km delší než okruh „klasický“, je o něco náročnější, ale i dobrodružnější.
Na závěr chceme velmi poděkovat všem návštěvníkům skal, že respektováním opatření ochrany přírody napomohou k úspěšnému vyhnízdění jednoho z přibližně patnácti párů sokolů stěhovavých, které v současnosti hnízdí na území České republiky.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
