Tiskové zprávy
Diakonie ČCE - Středisko humanitární a rozvojové spolupráce: Pomoc na Jesenicku potrvá měsíce
30. září 2024 | Diakonie ČCE - Středisko humanitární a rozvojové spolupráce
Od poloviny září jsme do obcí Česká Ves a Lipová-lázně vyslali přes desítky dobrovolníků, kteří chodili dům od domu a doposud provedli monitoring potřeb ve více než 300 domácností. Mnohým zasaženým se dostalo také psychosociální pomoci či krizové intervence. Někteří dokonce přijali prosté lidské objetí se slzami v očích nebo krátkým úsměvem na tváři.
Vcházet do domova poničeného velkou vodou není lehké. Vstup do soukromí provází počáteční nedůvěra a obezřetnost. Všichni naši dobrovolníci jsou poučeni, jak mají postupovat a jak citlivě a empaticky pokládat otázky pro vyplnění dotazníků, jejichž cílem je zjistit, o co všechno rodina přišla, zda má pojistku, zda má dostatek finančních prostředků a co právě teď či v nejbližších dnech potřebuje.
Dobrovolníci navštívili mnoho domácností, jejichž členy jsou převážně osoby ve starším věku. Většina z nich zažila již velké povodně v roce 1997. A ač si říkají, že to zase zvládnou, z jejich slov a pohnutí je znát, že je to jiné, těžší. Přeci jen tehdy vše obnovovali v mladším věku, s větší silou a pevnější vírou, že vše bude zase dobré.
Smutek a obavy
V jedné ulici v České Vsi žije v řadovce několik manželských párů, kteří si zde zařídili domov na důchod. Vyplavení sklepů a garáží pro ně znamenalo přijít o zařízení, jež se do hlavní části domu nevešlo, pračku, kotel, kola. Sklepní prostory nabízely také velký úložný prostor, kam se vešly police s jídlem, zavařeninami, krabice s oblečením, vánočními ozdobami a upomínkami na různé životní události. Až na pár drobností je vše pryč, nebo bude trvat hodně dlouho, než se vše vyčistí.
Většina domů tady i jinde je nahrubo vyčištěna od bahna. Naplno běží čerpadla nebo vysoušeče. Plánují se opravy, které budou kdo ví kdy. V místnostech, kde byla voda, je cítit hniloba, vlhkost, podivný štiplavý zápach. Mnozí oslovení mají obavy z toho, zda pojišťovna uhradí, co má. Ne vždy se tak prý stává. I nákup zlevněné a v této chvíli tolik nutné pračky přináší velký zásah do rozpočtu.
Nikdo nechce ani pomyslet na faktury, které přijdou za elektřinu. V roce 1997 byla prý výše účtů enormní. Vysoušeče, čerpadla a zejména přímotopy, které jediné přináší teplo v místě, kde nejsou dodávky plynu, představují obrovskou spotřebu elektrické energie.
Paní Marie
Jednou ze zasažených je také paní Marie, ročník 1953. Žije sama v domku po rodičích. Její domov je převrácen vzhůru nohama a zápach vlhkosti a ztrouchnivělosti člověka zasáhne hned po vstupu do první obytné místnosti. Při použití vysoušečů se nesmí větrat, a tak není možné se zápachu vyhnout.
Při příchodu našich dobrovolnic k paní Marii odcházel právě zástupce její pojišťovny. Neměl dobré zprávy. Pojistka se nevztahuje na povodeň. Pár dní předtím si vystála tři hodiny a požádala o mimořádnou okamžitou pomoc a čeká na výsledek. Na obědy chodila k obecnímu úřadu, ale neví, jak dlouho bude ještě moci. Čistící prostředky si může brát z materiální pomoci shromážděné v kostele. Pro spojení s vnějším světem používá pevnou linku nebo starý tlačítkový telefon.
Na dotaz, zda nechce odejít do náhradního ubytování, pronese klidně a zároveň velmi rozhodně: „Ne, odsud nejdu! Ať to dají jiným. Jsou na tom hůř."
Pomáhá jí zatím kamarád, bývalý kolega z práce. Velkou sílu nachází paní Marie ve své víře v Boha. Přest nabídku na krizovou intervenci neodmítá. Stejně tak vřelé a pevné objetí od obou dobrovolnic.
Další příběhy se příliš neliší, snad jen s výjimkou, že většina má pojistku. Jen nevědí, zda dostanou to, co jim bylo slíbeno. K lidem se dostávají zprávy, že pojišťovny nevyplácí moc.
Pan Leoš
Společně se ženou žije ve velkém domě. Podlahu v kuchyni i dalších obytných místnostech v přízemí nezakrývá vůbec nic. Jsou vidět cihly a na pár místech jsou bílým kruhem označena místa, kam se nemá raději ani šlapat, protože hrozí proboření do sklepa. Ze sklepních prostor se stále ještě vyčerpává voda. Za domem se vyklízí stodola.
Pan Leoš se ženou našli azyl u své dcery, která je také na místě a pomáhá. Velkou práci v odklízení zvládli dobrovolníci, kamarádi a příbuzní. Opravy budou rozsáhlé. Po jejich skončení se sem prý dcera s rodinou nastěhuje, jak bylo původně plánováno.
V očích pana Leoše je i přes občasný úsměv na tváři vidět smutek. Je vděčný, že může nyní bydlet u dcery, ale zároveň doufá, že se co nejdříve budou moci i se ženou vrátit domů.
Paní Vlasta
Paní Vlasta žije ve větším rodinném domě v nejvíce poničené části České Vsi sama. Jen občas se starala o nemocnou vnučku, která u ní bydlela, aby to měla blíž k rehabilitacím v Jeseníku. Syn žije s rodinou jinde. Pomáhal prý před lety v obci Hrušky, kterou zasáhlo tornádo. Jednou z dobrovolnic, které ji vyzpovídají, je shodou okolností obyvatelka Hrušek.
Pojišťovna paní Vlastě vyplatila částku, která není malá, ale zároveň ne úplně dostačují. Navíc asi se nevztahovala na vše, co bylo poničeno, sklep, obývací pokoj, jídelna a další místnosti v přízemí. Ač rodina a zejména vnoučata vítají babičku ve svém bydlení, rozhodla se paní Vlasta využít nabídku na náhradní bydlení, protože její dům je v této chvíli neobyvatelný. V obývacím pokoji hučí vysoušeč a z kuchyňské linky zbyly jen horní police.
Stejně jako u ostatních je na paní Vlastě patrné, jakou bolest a smutek prožívá, zadržuje slzy, které nakonec přeci jen nechá téci. Zároveň je velmi silná a odhodlaná začít znovu budovat svůj domov anebo vše nakonec předat své rodině.
Budoucnost plná očekávání
Zatímco minulé povodně přicházely v letním období, ty letošní zářijové znamenají komplikaci při vysoušení a opravách. Chladné až mrazivé dny znamenají zhoršené možnosti vodou zalité domy a byty pořádně vysušit a připravit na zimu. Postupem času navíc na všechny zasažené pomalu doléhá i špatný psychický stav. Jsou silní, před cizími se snaží zadržet slzy, ženy i muži bez rozdílu, ale na všech je patrná únava a obavy, co se podaří či nepodaří zajistit.
Společně s dalšími organizacemi připravujeme vyplácení finanční pomoci zasaženým lidem. Už nyní je jasné, že to nemusí stačit. Velké výdaje totiž přijdou nejspíš také na jaře příštího roku, kdy teprve bude možné domy opravit, pokud přečkají zimu.
Naši sbírku lze podpořit zasláním daru na stránce www.darujme.cz nebo zasláním na bankovní účet č. 2100691426/2010.
Stále je také možné přihlásit se k dobrovolnické práci, a to vyplněním přilašovacího formuláře: https://app.tabidoo.cloud/public-form/xew2bgtdye
Vcházet do domova poničeného velkou vodou není lehké. Vstup do soukromí provází počáteční nedůvěra a obezřetnost. Všichni naši dobrovolníci jsou poučeni, jak mají postupovat a jak citlivě a empaticky pokládat otázky pro vyplnění dotazníků, jejichž cílem je zjistit, o co všechno rodina přišla, zda má pojistku, zda má dostatek finančních prostředků a co právě teď či v nejbližších dnech potřebuje.
Dobrovolníci navštívili mnoho domácností, jejichž členy jsou převážně osoby ve starším věku. Většina z nich zažila již velké povodně v roce 1997. A ač si říkají, že to zase zvládnou, z jejich slov a pohnutí je znát, že je to jiné, těžší. Přeci jen tehdy vše obnovovali v mladším věku, s větší silou a pevnější vírou, že vše bude zase dobré.
Smutek a obavy
V jedné ulici v České Vsi žije v řadovce několik manželských párů, kteří si zde zařídili domov na důchod. Vyplavení sklepů a garáží pro ně znamenalo přijít o zařízení, jež se do hlavní části domu nevešlo, pračku, kotel, kola. Sklepní prostory nabízely také velký úložný prostor, kam se vešly police s jídlem, zavařeninami, krabice s oblečením, vánočními ozdobami a upomínkami na různé životní události. Až na pár drobností je vše pryč, nebo bude trvat hodně dlouho, než se vše vyčistí.
Většina domů tady i jinde je nahrubo vyčištěna od bahna. Naplno běží čerpadla nebo vysoušeče. Plánují se opravy, které budou kdo ví kdy. V místnostech, kde byla voda, je cítit hniloba, vlhkost, podivný štiplavý zápach. Mnozí oslovení mají obavy z toho, zda pojišťovna uhradí, co má. Ne vždy se tak prý stává. I nákup zlevněné a v této chvíli tolik nutné pračky přináší velký zásah do rozpočtu.
Nikdo nechce ani pomyslet na faktury, které přijdou za elektřinu. V roce 1997 byla prý výše účtů enormní. Vysoušeče, čerpadla a zejména přímotopy, které jediné přináší teplo v místě, kde nejsou dodávky plynu, představují obrovskou spotřebu elektrické energie.
Paní Marie
Jednou ze zasažených je také paní Marie, ročník 1953. Žije sama v domku po rodičích. Její domov je převrácen vzhůru nohama a zápach vlhkosti a ztrouchnivělosti člověka zasáhne hned po vstupu do první obytné místnosti. Při použití vysoušečů se nesmí větrat, a tak není možné se zápachu vyhnout.
Při příchodu našich dobrovolnic k paní Marii odcházel právě zástupce její pojišťovny. Neměl dobré zprávy. Pojistka se nevztahuje na povodeň. Pár dní předtím si vystála tři hodiny a požádala o mimořádnou okamžitou pomoc a čeká na výsledek. Na obědy chodila k obecnímu úřadu, ale neví, jak dlouho bude ještě moci. Čistící prostředky si může brát z materiální pomoci shromážděné v kostele. Pro spojení s vnějším světem používá pevnou linku nebo starý tlačítkový telefon.
Na dotaz, zda nechce odejít do náhradního ubytování, pronese klidně a zároveň velmi rozhodně: „Ne, odsud nejdu! Ať to dají jiným. Jsou na tom hůř."
Pomáhá jí zatím kamarád, bývalý kolega z práce. Velkou sílu nachází paní Marie ve své víře v Boha. Přest nabídku na krizovou intervenci neodmítá. Stejně tak vřelé a pevné objetí od obou dobrovolnic.
Další příběhy se příliš neliší, snad jen s výjimkou, že většina má pojistku. Jen nevědí, zda dostanou to, co jim bylo slíbeno. K lidem se dostávají zprávy, že pojišťovny nevyplácí moc.
Pan Leoš
Společně se ženou žije ve velkém domě. Podlahu v kuchyni i dalších obytných místnostech v přízemí nezakrývá vůbec nic. Jsou vidět cihly a na pár místech jsou bílým kruhem označena místa, kam se nemá raději ani šlapat, protože hrozí proboření do sklepa. Ze sklepních prostor se stále ještě vyčerpává voda. Za domem se vyklízí stodola.
Pan Leoš se ženou našli azyl u své dcery, která je také na místě a pomáhá. Velkou práci v odklízení zvládli dobrovolníci, kamarádi a příbuzní. Opravy budou rozsáhlé. Po jejich skončení se sem prý dcera s rodinou nastěhuje, jak bylo původně plánováno.
V očích pana Leoše je i přes občasný úsměv na tváři vidět smutek. Je vděčný, že může nyní bydlet u dcery, ale zároveň doufá, že se co nejdříve budou moci i se ženou vrátit domů.
Paní Vlasta
Paní Vlasta žije ve větším rodinném domě v nejvíce poničené části České Vsi sama. Jen občas se starala o nemocnou vnučku, která u ní bydlela, aby to měla blíž k rehabilitacím v Jeseníku. Syn žije s rodinou jinde. Pomáhal prý před lety v obci Hrušky, kterou zasáhlo tornádo. Jednou z dobrovolnic, které ji vyzpovídají, je shodou okolností obyvatelka Hrušek.
Pojišťovna paní Vlastě vyplatila částku, která není malá, ale zároveň ne úplně dostačují. Navíc asi se nevztahovala na vše, co bylo poničeno, sklep, obývací pokoj, jídelna a další místnosti v přízemí. Ač rodina a zejména vnoučata vítají babičku ve svém bydlení, rozhodla se paní Vlasta využít nabídku na náhradní bydlení, protože její dům je v této chvíli neobyvatelný. V obývacím pokoji hučí vysoušeč a z kuchyňské linky zbyly jen horní police.
Stejně jako u ostatních je na paní Vlastě patrné, jakou bolest a smutek prožívá, zadržuje slzy, které nakonec přeci jen nechá téci. Zároveň je velmi silná a odhodlaná začít znovu budovat svůj domov anebo vše nakonec předat své rodině.
Budoucnost plná očekávání
Zatímco minulé povodně přicházely v letním období, ty letošní zářijové znamenají komplikaci při vysoušení a opravách. Chladné až mrazivé dny znamenají zhoršené možnosti vodou zalité domy a byty pořádně vysušit a připravit na zimu. Postupem času navíc na všechny zasažené pomalu doléhá i špatný psychický stav. Jsou silní, před cizími se snaží zadržet slzy, ženy i muži bez rozdílu, ale na všech je patrná únava a obavy, co se podaří či nepodaří zajistit.
Společně s dalšími organizacemi připravujeme vyplácení finanční pomoci zasaženým lidem. Už nyní je jasné, že to nemusí stačit. Velké výdaje totiž přijdou nejspíš také na jaře příštího roku, kdy teprve bude možné domy opravit, pokud přečkají zimu.
Naši sbírku lze podpořit zasláním daru na stránce www.darujme.cz nebo zasláním na bankovní účet č. 2100691426/2010.
Stále je také možné přihlásit se k dobrovolnické práci, a to vyplněním přilašovacího formuláře: https://app.tabidoo.cloud/public-form/xew2bgtdye
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk