Správa KRNAP: Poškozené klečové porosty

Návštěvníci hor na hřebenech Krkonoš narážejí na poškozené klečové porosty. Důvodem tohoto poškození jsou různé biotické činitele. I přes nevzhlednost některých keřů předpokládáme, že v budoucnu si kleč sama s tímto poškozením poradí.

Na současný vzhled porostů kosodřeviny má vliv několik činitelů. Obzvláště v minulých letech byl významným prvkem imisní spad. Po zlepšení situace na česko-polsko-německém pomezí se imise staly minoritním, i když nezanedbatelným, prvkem. Na prosychání a odumírání jednotlivých větví i celých keřů se podílí řada biotických činitelů. Jedním z nich jsou vřeckaté houby, které žijí pod kůrou kleče, dalším je houba způsobující sypavku kosodřeviny. Kleč napadají i různé druhy hmyzu jako například housenice bylinné vosičky hřebenule ryšavé nebo larvy lýkožrouta klečového. V současné době však největší škody na porostech kosodřeviny způsobuje přemnožení bejlomorky borové.

Bejlomorka borová je komárku podobná muška asi 2,5 – 3 mm dlouhá. Ta mezi jehlice kleče klade vajíčka, z nichž se líhnou larvičky, zpočátku bezbarvé, později oranžově zbarvené, o velikosti zhruba 0,5 mm. Do svazku jehlic muška klade 3 – 6 kusů vajíček. Jedna samice naklade 100 až 120 vajíček. Larvy bejlomorky svým sáním na bázi jehlic způsobují jejich žloutnutí a odumírání. Poškození, které je vidět, jsou škody z minulých let. Letošní se plně projeví až na podzim.

RNDr. Jan Vaněk, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP, k bejlomorce uvedl: „Bejlomorka má 11-letý cyklus. To znamená, že nástup toho, co můžeme označit za kalamitu, je pozvolný. Po určité době dojde rychle k nárůstu výskytu bejlomorky. Během dvou let obyčejně kalamita odeznívá a následujících roky je klid před další bouří.“ Během této doby klidu je přírodními činiteli bejlomorka držena v rovnováze. „Poslední takto velká kalamita byla v 60. letech minulého století.“ dodal Vaněk. Vzhledem k tomu, že tato muška nedoletí daleko, většinou napadá nejbližší keře. Také proto kosodřevina neodumírá plošně, ale jsou to spíše jednotlivé keře.

Celkový zdravotní stav kosodřeviny zhoršují i extrémní klimatické podmínky na hřebenech Krkonoš. V minulosti se kleč vysazovala na ne úplně vhodné lokality. Všechny tyto aspekty – biotické (houby a hmyzí škůdci) i nebiotické (imise, drsné klima, chyby při výsadbě, málo srážek v minulých letech) – se sčítají a mají vliv na současný zdravotní stav klečových porostů v nejvyšších partiích Krkonoš.

Nejvíce poškozené porosty lze najít v západních i východních Krkonoších. Na západě to jsou lokality kolem křižovatky U čtyř pánů a na východě kolem Luční boudy a na Stříbrném hřbetu.

I přes současný neuspokojivý zdravotní stav kosodřeviny na některých lokalitách Krkonoš je třeba připomenout, že příroda je – skoro – všemocná. Většina i silně napadených jedinců bez větších problémů v následujících letech zregeneruje. Bejlomorková kalamita kulminovala v minulých letech a v současné době je již na ústupu. Za několik let však vše může začít nanovo.