Tiskové zprávy
Ústecký kraj: Před rokem se Labe valilo z břehů, letos je vyschlé
13. srpna 2003 | Ústecký kraj
Zatímco přesně před rokem vyhlásil premiér české vlády v 7:00 hodin ráno kvůli hrozící povodni pro Ústecký kraj nouzový stav, letos nám příroda nabídla zcela odlišné zážitky. Kudy se loni valily proudy vody, tam je letos sucho a vyprahlo. A když si lidé loni fotili velkou vodu, pak letos dokumentují vyschlé koryto a ještě přitom mohou stát na dně Labe.
Nouzový stav byl loni vyhlášen kromě Ústeckého kraje také pro hlavní město Prahu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj. Důvodem byl značný rozsah ohrožení životů, zdraví a majetků v důsledku rozsáhlých povodní. Stav nouze skončil 31.8.2003, tehdejší přednostové okresních úřadu v Děčíně a v Litoměřicích však oznámili, že vyhlásí ve svých okresech a podle místních podmínek stav nebezpečí. Stav nebezpečí trval do 30. září, a to v části okresů Děčín a Litoměřice. Jedná se konkrétně o tato katastrální území: Terezín, Nové Kopisty, Prosmyky, Bohušovice nad Ohří, Mlékojedy, část Litoměřic, na Děčínsku pak správní obvody obcí Hřensko, Rumburk, Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov a Varnsdorf. Toto sdělení hejtman adresoval přednostům okresních úřadů zmíněných okresů a na vědomí Ministerstvu vnitra ČR a Úřadu vlády ČR.
Povodeň v srpnu 2002 způsobila v Ústeckém kraji škody ve výši necelých 12 miliard korun. Za celý rok, který od povodní uplynul, získal Ústecký kraj na obnovu z různých zdrojů včetně vlastních necelou jednu miliardu korun, z ní celá pětina byly vlastní zdroje kraje (sbírka, dar saské vlády atd.). „Není to mnoho, proto musíme pokračovat v tlaku na vládu, aby našla pochopení a peníze pro ty, kdo na ně už skoro rok netrpělivě čekají. Do dnešního dne nemá kraj informaci o tom, jak bude krajům postiženým povodní rozděleno 720 miliónů korun, které do své rozpočtové kapitoly získalo 31.7.2003 Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho zástupci slíbili, že z této částky ministerstvo zaplatí dluhy, které má vůči občanům postiženým následky povodní,“ říká hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
„V loňském roce jsme krizovou situaci takového rozsahu řešili poprvé, dá se říci, že v každé další obdobné situaci v budoucnosti bychom se chovali profesionálněji zejména v počátku krize. I když zdůrazňuji, že si rozhodně vzhledem k těmto okolnostem nemůžeme nic podstatného vytknout. Konkrétně – jistě by se v takové situaci podařilo rychleji nastartovat spolupráci mezi krajem a obcemi, zvládli bychom lépe poněkud těžkopádný začátek krizové komunikace. A pokud jde o obnovu krajiny, pak bych rád pochválil přírodu, která se snaží asi nejlépe a nejrychleji s následky velké vody vypořádat. Pokud jde o obce, ty se myslím také snažily a stále snaží podle svých možností a sil. Povodí Labe bych se trochu zastal – akce jsou připraveny, ale práce jsou přímo úměrné tempu, v jakém na ně dostávají peníze… Proto by rychleji měla pracovat především resortní ministerstva,“ říká náměstek hejtmana Pavel Tošovský.
Nouzový stav byl loni vyhlášen kromě Ústeckého kraje také pro hlavní město Prahu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj. Důvodem byl značný rozsah ohrožení životů, zdraví a majetků v důsledku rozsáhlých povodní. Stav nouze skončil 31.8.2003, tehdejší přednostové okresních úřadu v Děčíně a v Litoměřicích však oznámili, že vyhlásí ve svých okresech a podle místních podmínek stav nebezpečí. Stav nebezpečí trval do 30. září, a to v části okresů Děčín a Litoměřice. Jedná se konkrétně o tato katastrální území: Terezín, Nové Kopisty, Prosmyky, Bohušovice nad Ohří, Mlékojedy, část Litoměřic, na Děčínsku pak správní obvody obcí Hřensko, Rumburk, Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov a Varnsdorf. Toto sdělení hejtman adresoval přednostům okresních úřadů zmíněných okresů a na vědomí Ministerstvu vnitra ČR a Úřadu vlády ČR.
Povodeň v srpnu 2002 způsobila v Ústeckém kraji škody ve výši necelých 12 miliard korun. Za celý rok, který od povodní uplynul, získal Ústecký kraj na obnovu z různých zdrojů včetně vlastních necelou jednu miliardu korun, z ní celá pětina byly vlastní zdroje kraje (sbírka, dar saské vlády atd.). „Není to mnoho, proto musíme pokračovat v tlaku na vládu, aby našla pochopení a peníze pro ty, kdo na ně už skoro rok netrpělivě čekají. Do dnešního dne nemá kraj informaci o tom, jak bude krajům postiženým povodní rozděleno 720 miliónů korun, které do své rozpočtové kapitoly získalo 31.7.2003 Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho zástupci slíbili, že z této částky ministerstvo zaplatí dluhy, které má vůči občanům postiženým následky povodní,“ říká hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
„V loňském roce jsme krizovou situaci takového rozsahu řešili poprvé, dá se říci, že v každé další obdobné situaci v budoucnosti bychom se chovali profesionálněji zejména v počátku krize. I když zdůrazňuji, že si rozhodně vzhledem k těmto okolnostem nemůžeme nic podstatného vytknout. Konkrétně – jistě by se v takové situaci podařilo rychleji nastartovat spolupráci mezi krajem a obcemi, zvládli bychom lépe poněkud těžkopádný začátek krizové komunikace. A pokud jde o obnovu krajiny, pak bych rád pochválil přírodu, která se snaží asi nejlépe a nejrychleji s následky velké vody vypořádat. Pokud jde o obce, ty se myslím také snažily a stále snaží podle svých možností a sil. Povodí Labe bych se trochu zastal – akce jsou připraveny, ale práce jsou přímo úměrné tempu, v jakém na ně dostávají peníze… Proto by rychleji měla pracovat především resortní ministerstva,“ říká náměstek hejtmana Pavel Tošovský.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
