Tiskové zprávy
Společnost za obnovu Jezeří: Prohlášení k sesuvu půdy v Krušných horách
22. února 2011 | Společnost za obnovu Jezeří
Další z „obřích sesuvů půdy“, při němž v lednu tohoto roku sjely hrubým odhadem 3 miliony tun zeminy, konečně vyvolal novou vlnu publicity okolo pokračující těžby hnědého uhlí v těsné blízkosti úpatí Krušných hor.
Z prohlášení tiskové mluvčí skupiny Czech Coal se bohužel opakovaně cituje hlavně tvrzení o „odborně nepodložených tvrzení o ohrožení Krušných hor“ a podtrhují se i slova o tom, že „diskuze o stabilitě svahů a vlivu těžby by nadále měla být vedena v rovině odborné, nikoli v rovině spekulací“.
Nejde jen o ošidnost lidské paměti, a tak musíme hlasitě připomenout, že třicetileté úsilí o záchranu a obnovu zámku Jezeří, jehož součástí je i boj o zachování Horního Jiřetína, je od počátku vedeno v přísně odborné rovině.
Jednoznačně a systematicky navazujeme na vědecky potvrzený geologický výzkum, prováděný v 80. letech 20. století. Před jeho výsledky a navrženými opatřeními na záchranu úpatí Krušných hor, se nakonec sklonili i všemocní vládci Severočeských hnědouhelných dolů, kteří drancovali naše obce i krajinu pod přímou ochranou ÚV KSČ.
Jakékoliv zásahy do krušnohorského úpatí byly již tenkrát odmítnuty a na jeho ochranu byl stanoven stabilizační pilíř pod zámeckým parkem (arboretem), který plní svou funkci – chrání svah a skalní ostroh se zámkem Jezeří. Obavy vzbuzuje skutečnost, že nynější sesuv se uvolnil při severozápadním okraji tohoto pilíře a navazuje na velký sesuv z roku 2005 i množství „drobných“ sesuvů, které jsou zde „na denním pořádku“.
Každé řešení vzniklé situace bude technicky velmi obtížné a jaksi se zapomíná i na to, že také nápad se zakotvením krušnohorského úpatí přední odborníci dávno odmítli. Sama instalace cca 80 metrových kotev by vyžadovala nenávratný zásah do svahů a lesních porostů pod Jezeřím a trvale narušila jejich vzhled, nehledě na to, že i účinek kotev by byl jen omezený a dočasný.
Důlní společnost, která se zpočátku nehodlala smířit ani s povinným ukládáním finančních prostředků na rekultivace, nyní proklamuje svůj zálusk na prostředky ze státních miliard na zahlazení starých ekologických zátěží.
Jejich „ekologická opatření“ by měla umožnit hlavně pokračování těžby, o níž dávno víme, že je pro tuto oblast neúnosná. Proto se jednoznačně přikláníme k tomu, že těžba v tomto sporném úseku by měla být co nejdříve ukončena.
Z prohlášení tiskové mluvčí skupiny Czech Coal se bohužel opakovaně cituje hlavně tvrzení o „odborně nepodložených tvrzení o ohrožení Krušných hor“ a podtrhují se i slova o tom, že „diskuze o stabilitě svahů a vlivu těžby by nadále měla být vedena v rovině odborné, nikoli v rovině spekulací“.
Nejde jen o ošidnost lidské paměti, a tak musíme hlasitě připomenout, že třicetileté úsilí o záchranu a obnovu zámku Jezeří, jehož součástí je i boj o zachování Horního Jiřetína, je od počátku vedeno v přísně odborné rovině.
Jednoznačně a systematicky navazujeme na vědecky potvrzený geologický výzkum, prováděný v 80. letech 20. století. Před jeho výsledky a navrženými opatřeními na záchranu úpatí Krušných hor, se nakonec sklonili i všemocní vládci Severočeských hnědouhelných dolů, kteří drancovali naše obce i krajinu pod přímou ochranou ÚV KSČ.
Jakékoliv zásahy do krušnohorského úpatí byly již tenkrát odmítnuty a na jeho ochranu byl stanoven stabilizační pilíř pod zámeckým parkem (arboretem), který plní svou funkci – chrání svah a skalní ostroh se zámkem Jezeří. Obavy vzbuzuje skutečnost, že nynější sesuv se uvolnil při severozápadním okraji tohoto pilíře a navazuje na velký sesuv z roku 2005 i množství „drobných“ sesuvů, které jsou zde „na denním pořádku“.
Každé řešení vzniklé situace bude technicky velmi obtížné a jaksi se zapomíná i na to, že také nápad se zakotvením krušnohorského úpatí přední odborníci dávno odmítli. Sama instalace cca 80 metrových kotev by vyžadovala nenávratný zásah do svahů a lesních porostů pod Jezeřím a trvale narušila jejich vzhled, nehledě na to, že i účinek kotev by byl jen omezený a dočasný.
Důlní společnost, která se zpočátku nehodlala smířit ani s povinným ukládáním finančních prostředků na rekultivace, nyní proklamuje svůj zálusk na prostředky ze státních miliard na zahlazení starých ekologických zátěží.
Jejich „ekologická opatření“ by měla umožnit hlavně pokračování těžby, o níž dávno víme, že je pro tuto oblast neúnosná. Proto se jednoznačně přikláníme k tomu, že těžba v tomto sporném úseku by měla být co nejdříve ukončena.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
