Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Projekt prořezávky novodobých klečových výsadeb jde letos do finále
Práce na v červenci zahájeném projektu [1] prořezávky novodobých klečových výsadeb šly rychleji, než jsme doufali. Nyní se pracovníci firmy, která projekt zajišťuje, dostali do míst, která jsou daleko od cest. Při dopravě vyřezaných klečových větví k cestám by mohly vzniknout škody na přírodě I. zóny Krkonošského národního parku. Proto z lokality pod Violíkem, kde nyní práce probíhají, musí klečové větve přepravit vrtulník. Pokud se klimatické podmínky nezmění, měl by vrtulník zvládnout tuto část projektu v několika příštích dnech [2].
Borovice kleč [3] uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začala ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství. V některých hřebenových partiích uměle vysazená kleč vytlačuje ostatní horské druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Projekt, realizovaný v letech 2010 – 2011, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha, na které budou realizována opatření pro podporu biodiverzity činí 36,67 ha. Celkové uznatelné náklady na akci činí 5 318 751 Kč, z toho je příspěvek z fondu Evropské unie 4 520 938 Kč (85 %, příspěvek SFŽP ČR 265 938 Kč (5 %) a příspěvek Správy Krkonošského národního parku 531 875 Kč (10 %)
Bližší informace o projektu najdete zde:
http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/prorezani-klece-zachrani-krkonosskou-tundru-0/
Poznámky:
[1] Správa KRNAP připravila projekt , který řeší úpravu území o rozloze 178,7 ha, což je méně než 9 % z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších. Intenzita a rozsah redukce klečových výsadeb je plánován ve čtyřech úrovních: 10–30% by měla být na 44 ha, 30–50% na 61,7 ha, 50–70% na 39,4 ha a 70–90% na 33,6 ha. Konkrétně jde o tyto tři hlavní oblasti: Pančavská a Labská louka, Bílá louka a nakonec okolí Chalupy na Rozcestí. Více než 100 ha novodobých výsadeb z celkových 292 ha je navrženo ponechat zcela bez zásahu. Projekt se zejména týká výsadeb prováděných převážně nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Oproti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začínají v předposlední dekádě dvacátého století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné.
[2] Předpokládáme, že bude nutné uskutečnit cca 40 letů mezi lokalitou pod Violíkem a Dolními Mísečkami, kde je vytěžená dřevní hmota deponována.
[3] Klečové porosty jsou jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací v Krkonoších a to i přesto (nebo také právě proto), že rostou přibližně na 2055 ha, tj. na necelých 4% území KRNAP a jeho ochranného pásma.
Borovice kleč [3] uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začala ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství. V některých hřebenových partiích uměle vysazená kleč vytlačuje ostatní horské druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Projekt, realizovaný v letech 2010 – 2011, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha, na které budou realizována opatření pro podporu biodiverzity činí 36,67 ha. Celkové uznatelné náklady na akci činí 5 318 751 Kč, z toho je příspěvek z fondu Evropské unie 4 520 938 Kč (85 %, příspěvek SFŽP ČR 265 938 Kč (5 %) a příspěvek Správy Krkonošského národního parku 531 875 Kč (10 %)
Bližší informace o projektu najdete zde:
http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/prorezani-klece-zachrani-krkonosskou-tundru-0/
Poznámky:
[1] Správa KRNAP připravila projekt , který řeší úpravu území o rozloze 178,7 ha, což je méně než 9 % z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších. Intenzita a rozsah redukce klečových výsadeb je plánován ve čtyřech úrovních: 10–30% by měla být na 44 ha, 30–50% na 61,7 ha, 50–70% na 39,4 ha a 70–90% na 33,6 ha. Konkrétně jde o tyto tři hlavní oblasti: Pančavská a Labská louka, Bílá louka a nakonec okolí Chalupy na Rozcestí. Více než 100 ha novodobých výsadeb z celkových 292 ha je navrženo ponechat zcela bez zásahu. Projekt se zejména týká výsadeb prováděných převážně nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Oproti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začínají v předposlední dekádě dvacátého století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné.
[2] Předpokládáme, že bude nutné uskutečnit cca 40 letů mezi lokalitou pod Violíkem a Dolními Mísečkami, kde je vytěžená dřevní hmota deponována.
[3] Klečové porosty jsou jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací v Krkonoších a to i přesto (nebo také právě proto), že rostou přibližně na 2055 ha, tj. na necelých 4% území KRNAP a jeho ochranného pásma.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk