Tiskové zprávy
Greenpeace: Prunéřovská elektrárna zabije 60 lidí ročně
Elektrárna Prunéřov II je zodpovědná za smrt 60 lidí ročně. Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie Světového humanitárního fóra o dopadech klimatických změn (1) a znaleckého posudku o podílu elektrárny na globálních emisích CO2 (2). ČEZ nyní plánuje elektrárnu obnovit s využitím zastaralé a málo účinné technologie a provozovat ji další čtvrtstoletí (3). Do roku 2030 tak bude její provoz stát více než 1 500 životů. Použití účinnější technologie by přitom mohlo život každé páté oběti zachránit (4).
"Zní to tvrdě, ale prunéřovská elektrárna zabíjí lidi. Před odsířením byli její hlavní obětí Severočeši, dnes to jsou především obyvatelé afrických a malých ostrovních států, které probíhající změna klimatu postihuje nejhůře. ČEZ se nyní snaží obejít zákon a vyhnout se při obnově elektrárny použití technologie s vyšší účinností. Pokud se mu to podaří, vyjde sice obnova elektrárny levněji, ale bude to zcela zbytečně stát životy téměř tří set lidí. Pan ředitel Roman by měl veřejně říci, zda je připraven takovou cenu zaplatit," uvedl dnes Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR.
Greenpeace společně s právníky z Ekologického právního servisu a místním sdružením "Chomutov - pod pokličkou ČEZ" požaduje, aby byla i při obnově prunéřovské elektrárny použita technologie, kterou ČEZ nyní instaluje v nedalekých Ledvicích. V opačném případě žádají úplné uzavření elektrárny do roku 2015 (5). Zvýšení účinnosti požaduje i ministerstvo životního prostředí (6).
ČEZ vliv Prunéřova na světové klima bagatelizuje. Ve dvousetstránkové studii vlivů obnovy elektrárny na životní prostředí není dopadům klimatických změn věnována jediná věta. Prunéřovský elektrárenský komplex je přitom největším českým zdrojem oxidu uhličitého. Ročně do atmosféry vychrlí 10 miliónů tun (5) tohoto hlavního antropogenního skleníkového plynu, tedy více, než všechna česká osobní auta dohromady. Na základě připomínek Greenpeace a Ekologického právního servisu si ČEZ nechal vypracovat znalecký posudek (2), podle kterého má elektrárna Prunéřov II na celosvětových emisích CO2 podíl 0,21 promile. Podle autora posudku je tento "emisní příspěvek z hlediska globálních emisí zcela marginální" a vliv na rozvojové země neprokazatelný.
Podle výše zmíněné studie Světového humanitárního fóra zabíjí již nyní změna klimatu 300 tisíc lidí ročně. Dalších 325 miliónů ročně je vážně postiženo (např. ztrátou domova, onemocněním, podvýživou atd.). Důvodem je častější výskyt, resp. vyšší intenzita přírodních katastrof, jako jsou záplavy a hurikány, rozšiřování infekčních nemocí, jako je malárie a horečka dengue, prohlubující se potíže s neúrodou, nedostatkem vody a hladomorem v nejchudších zemích. Vzniklé škody dosahují 125 miliard dolarů ročně (8).
Když uvedené údaje vynásobíme 0,21 promile, dojdeme k následujícím číslům: 63 mrtvých, 68 tisíc postižených a způsobené škody ve výši půl miliardy korun ročně. Právě tolik obětí a škod lze přičíst elektrárně Prunéřov II.
Vědecká poradkyně Greenpeace ČR RNDr. Magdalena Klimovičová komentovala uvedená čísla následovně: "Z ekonomického hlediska jde o typické externí náklady, které místo výrobce nese někdo jiný, v tomto případě převážně nejchudší obyvatelé planety. Kromě zvýšení účinnosti elektrárny je proto třeba zajistit, aby ochranu obyvatel rozvojových zemí před dopady změn klimatu financovali znečišťovatelé. Považujeme za velmi důležité, aby se tento princip stal součástí nové dohody o ochraně klimatu, která musí být přijata letos v prosinci na konferenci OSN v Kodani.“
Poznámky pro editory:
(1) Jde o studii „The anatomy of silent crisis“, kterou v květnu 2009 vydalo Světové humanitární fórum, v jehož čele stojí bývalý generální tajemník OSN a laureát Nobelovy ceny míru Kofi Annan. Na přípravě studie se podíleli vědci z celého světa včetně předsedy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Ražándry Pačaurího. "Změna klimatu je největší nově vznikající humanitární výzvou naší doby. Vyvolává utrpení stovek miliónů lidí po celém světě. Prvními a nejvíce postiženými jsou nejchudší společnosti světa, které se přitom na vyvolání tohoto problému podílely nejméně," uvedl při zveřejnění studie Kofi Annan.
Shrnutí studie v angličtině je k dispozici zde: http://www.ghf-ge.org/programmes/human_impact_report/executive_summary/index.cfm její plná verze zde: http://assets.ghf-ge.org/downloads/humanimpactreport.pdf. V češtině o ní referoval např. server novinky.cz (viz zde: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/170039-oteplovani-si-rocne-vyzada-315-000-obeti.html)
(2) Viz „Znalecký posudek k části vyjádření Greenpeace ze dne 11. 2. 2009 k dokumentaci vlivů na životní prostředí záměru ,Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 × 250 MWe‘“, RNDr. Jan Pretel, 19. února 2009
(3) Technologie, kterou by chtěl ČEZ v Prunéřově další čtvrtstoletí používat, by zvýšila účinnost elektrárny ze současných 32 % na pouhých 38 %. Nejlepší dostupná technologie (BAT) využívající tzv. nadkritické parametry páry má přitom účinnost 42 až 44 %. ČEZ ji však v Prunéřově instalovat odmítá. Přitom v nedalekých Ledvicích staví nový blok s účinností právě 42 %. Právník Jiří Nezhyba z programu GARDE Ekologického právního servisu upozorňuje na podivné okolnosti obnovy elektrárny již druhým rokem: „ČEZ se snaží obejít platný zákon o tzv. integrované prevenci. Tvrdí, že jde o pouhou rekonstrukci, ačkoliv jde zjevně o novou elektrárnou s jinou technologií a vyšším instalovaným výkonem. Z původní elektrárny zůstanou pouze holé zdi. Tímhle trikem se snaží vyhnout povinnosti zajistit čistou účinnost 42 % - ta se totiž podle zákona vztahuje pouze na nová zařízení.“
(4) Použití nejlepší dostupné technologie (s účinností 42 – 44 procent) by oproti plánů ČEZu (účinnost 38 procent) snížilo emise oxidu uhličitého o 12-19%.
(5) Podrobnosti ve společné tiskové zprávě Ekologického právního servisu, Greenpeace ČR a sdružení „Chomutov – pod pokličkou ČEZ“ ze dne 26. května 2009 (viz zde: http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/nevladni-organizace).
(6) Viz např. tiskové zprávy ministerstva životního prostředí ze dne 9. března 2009 (http://www.mzp.cz/cz/news_tz090309prunerov) a ze dne 10. března 2009 (http://www.mzp.cz/cz/news_tz090310prunerov).
(7) Ze zmíněných 10 miliónů tun ročně připadá 7 miliónů tun na Prunéřov II a 3 milióny tun na Prunéřov I.
(8) Postiženy jsou především chudé africké země v oblasti Sahelu a subsaharská Afrika, ale také Blízký východ, Střední Asie, Latinská Amerika a malé pobřežní nebo ostrovní státy. V Africe leží 15 z 20 nejvíce ohrožených zemí světa.
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické klimatické kampaně Greenpeace ČR
telefon: +420 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org
Lenka Boráková, tisková mluvčí Greenpeace ČR
telefon: +420 739 085 118, e-mail: lenka.borakova@greenpeace.org
Pavel Franc, právník programu GARDE Ekologického právního servisu (zastupuje nyní nepřítomného Jiřího Nezhybu)
telefon: +420 608 362 596, E-mail: pavel.franc@eps.cz
"Zní to tvrdě, ale prunéřovská elektrárna zabíjí lidi. Před odsířením byli její hlavní obětí Severočeši, dnes to jsou především obyvatelé afrických a malých ostrovních států, které probíhající změna klimatu postihuje nejhůře. ČEZ se nyní snaží obejít zákon a vyhnout se při obnově elektrárny použití technologie s vyšší účinností. Pokud se mu to podaří, vyjde sice obnova elektrárny levněji, ale bude to zcela zbytečně stát životy téměř tří set lidí. Pan ředitel Roman by měl veřejně říci, zda je připraven takovou cenu zaplatit," uvedl dnes Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR.
Greenpeace společně s právníky z Ekologického právního servisu a místním sdružením "Chomutov - pod pokličkou ČEZ" požaduje, aby byla i při obnově prunéřovské elektrárny použita technologie, kterou ČEZ nyní instaluje v nedalekých Ledvicích. V opačném případě žádají úplné uzavření elektrárny do roku 2015 (5). Zvýšení účinnosti požaduje i ministerstvo životního prostředí (6).
ČEZ vliv Prunéřova na světové klima bagatelizuje. Ve dvousetstránkové studii vlivů obnovy elektrárny na životní prostředí není dopadům klimatických změn věnována jediná věta. Prunéřovský elektrárenský komplex je přitom největším českým zdrojem oxidu uhličitého. Ročně do atmosféry vychrlí 10 miliónů tun (5) tohoto hlavního antropogenního skleníkového plynu, tedy více, než všechna česká osobní auta dohromady. Na základě připomínek Greenpeace a Ekologického právního servisu si ČEZ nechal vypracovat znalecký posudek (2), podle kterého má elektrárna Prunéřov II na celosvětových emisích CO2 podíl 0,21 promile. Podle autora posudku je tento "emisní příspěvek z hlediska globálních emisí zcela marginální" a vliv na rozvojové země neprokazatelný.
Podle výše zmíněné studie Světového humanitárního fóra zabíjí již nyní změna klimatu 300 tisíc lidí ročně. Dalších 325 miliónů ročně je vážně postiženo (např. ztrátou domova, onemocněním, podvýživou atd.). Důvodem je častější výskyt, resp. vyšší intenzita přírodních katastrof, jako jsou záplavy a hurikány, rozšiřování infekčních nemocí, jako je malárie a horečka dengue, prohlubující se potíže s neúrodou, nedostatkem vody a hladomorem v nejchudších zemích. Vzniklé škody dosahují 125 miliard dolarů ročně (8).
Když uvedené údaje vynásobíme 0,21 promile, dojdeme k následujícím číslům: 63 mrtvých, 68 tisíc postižených a způsobené škody ve výši půl miliardy korun ročně. Právě tolik obětí a škod lze přičíst elektrárně Prunéřov II.
Vědecká poradkyně Greenpeace ČR RNDr. Magdalena Klimovičová komentovala uvedená čísla následovně: "Z ekonomického hlediska jde o typické externí náklady, které místo výrobce nese někdo jiný, v tomto případě převážně nejchudší obyvatelé planety. Kromě zvýšení účinnosti elektrárny je proto třeba zajistit, aby ochranu obyvatel rozvojových zemí před dopady změn klimatu financovali znečišťovatelé. Považujeme za velmi důležité, aby se tento princip stal součástí nové dohody o ochraně klimatu, která musí být přijata letos v prosinci na konferenci OSN v Kodani.“
Poznámky pro editory:
(1) Jde o studii „The anatomy of silent crisis“, kterou v květnu 2009 vydalo Světové humanitární fórum, v jehož čele stojí bývalý generální tajemník OSN a laureát Nobelovy ceny míru Kofi Annan. Na přípravě studie se podíleli vědci z celého světa včetně předsedy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Ražándry Pačaurího. "Změna klimatu je největší nově vznikající humanitární výzvou naší doby. Vyvolává utrpení stovek miliónů lidí po celém světě. Prvními a nejvíce postiženými jsou nejchudší společnosti světa, které se přitom na vyvolání tohoto problému podílely nejméně," uvedl při zveřejnění studie Kofi Annan.
Shrnutí studie v angličtině je k dispozici zde: http://www.ghf-ge.org/programmes/human_impact_report/executive_summary/index.cfm její plná verze zde: http://assets.ghf-ge.org/downloads/humanimpactreport.pdf. V češtině o ní referoval např. server novinky.cz (viz zde: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/170039-oteplovani-si-rocne-vyzada-315-000-obeti.html)
(2) Viz „Znalecký posudek k části vyjádření Greenpeace ze dne 11. 2. 2009 k dokumentaci vlivů na životní prostředí záměru ,Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 × 250 MWe‘“, RNDr. Jan Pretel, 19. února 2009
(3) Technologie, kterou by chtěl ČEZ v Prunéřově další čtvrtstoletí používat, by zvýšila účinnost elektrárny ze současných 32 % na pouhých 38 %. Nejlepší dostupná technologie (BAT) využívající tzv. nadkritické parametry páry má přitom účinnost 42 až 44 %. ČEZ ji však v Prunéřově instalovat odmítá. Přitom v nedalekých Ledvicích staví nový blok s účinností právě 42 %. Právník Jiří Nezhyba z programu GARDE Ekologického právního servisu upozorňuje na podivné okolnosti obnovy elektrárny již druhým rokem: „ČEZ se snaží obejít platný zákon o tzv. integrované prevenci. Tvrdí, že jde o pouhou rekonstrukci, ačkoliv jde zjevně o novou elektrárnou s jinou technologií a vyšším instalovaným výkonem. Z původní elektrárny zůstanou pouze holé zdi. Tímhle trikem se snaží vyhnout povinnosti zajistit čistou účinnost 42 % - ta se totiž podle zákona vztahuje pouze na nová zařízení.“
(4) Použití nejlepší dostupné technologie (s účinností 42 – 44 procent) by oproti plánů ČEZu (účinnost 38 procent) snížilo emise oxidu uhličitého o 12-19%.
(5) Podrobnosti ve společné tiskové zprávě Ekologického právního servisu, Greenpeace ČR a sdružení „Chomutov – pod pokličkou ČEZ“ ze dne 26. května 2009 (viz zde: http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/nevladni-organizace).
(6) Viz např. tiskové zprávy ministerstva životního prostředí ze dne 9. března 2009 (http://www.mzp.cz/cz/news_tz090309prunerov) a ze dne 10. března 2009 (http://www.mzp.cz/cz/news_tz090310prunerov).
(7) Ze zmíněných 10 miliónů tun ročně připadá 7 miliónů tun na Prunéřov II a 3 milióny tun na Prunéřov I.
(8) Postiženy jsou především chudé africké země v oblasti Sahelu a subsaharská Afrika, ale také Blízký východ, Střední Asie, Latinská Amerika a malé pobřežní nebo ostrovní státy. V Africe leží 15 z 20 nejvíce ohrožených zemí světa.
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické klimatické kampaně Greenpeace ČR
telefon: +420 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org
Lenka Boráková, tisková mluvčí Greenpeace ČR
telefon: +420 739 085 118, e-mail: lenka.borakova@greenpeace.org
Pavel Franc, právník programu GARDE Ekologického právního servisu (zastupuje nyní nepřítomného Jiřího Nezhybu)
telefon: +420 608 362 596, E-mail: pavel.franc@eps.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
