Tiskové zprávy
Arnika: Průzkum Arniky prokázal kontaminaci obalů potravin zakázanými toxickými látkami
Některé obaly potravin prodávaných v českých obchodech jsou kontaminovány silně toxickými látkami. Prokázal to průzkum sdružení Arnika, které nechalo testovat pět namátkově vybraných potravinových obalů z PVC. Rozbory provedené autorizovanou laboratoří ITC, a. s. (Institut pro testování a certifikaci) ve Zlíně odhalily ve dvou obalech toxické ftaláty. Jednalo se o obal na vlašský salát prodávaný v řetězci prodejen Albert, který obsahoval di-2-ethylhexyl ftalát (DEHP), a o obal na šunkové závitky v aspiku od firmy Gurmán Klub, který obsahoval dibutylftalát (DBP). Arnika bude usilovat o stažení těchto výrobků z trhu, pokud je výrobci nezačnou balit do nezávadného materiálu. Arnika zároveň bude iniciovat obnovení zákazu obalů z PVC.
Ftaláty jsou velmi škodlivé látky, které působí nepříznivě na vývoj mužských reprodukčních orgánů a jsou toxické pro testikulární buňky, které zajišťují normální produkci hormonů a spermií. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. Vyhláška 38/2001 Sb. zakazuje používat tyto látky v materiálu přicházejícím do kontaktu s potravinami. Arnika zvolila ftaláty jako látku tohoto týdne v rámci „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ 1). Závažnost kontaminace prostředí ftaláty podtrhuje i opakované zjištění jejich vysokých koncentrací v mateřském mléce českých matek2).
Testy obalů z PVC ukázaly, že skutečnost je jiná, než ukládá vyhláška, a že se ftaláty objevily ve dvou z pěti náhodně vybraných výrobků. Z plastových obalů se ftaláty mohou objevovat především v PVC. Arnika proto na svých webových stránkách (www.arnika.org) zveřejnila seznam potravin balených do PVC. „Určitě se nám nepodařilo zmapovat všechny. Uvádíme alespoň několik desítek takových výrobků“ uvedla Lenka Mašková vedoucí kampaně Arniky „Zdravotnictví bez PVC“.
Podle vedoucího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřicha Petrlíka výsledky rozborů dokazují nutnost zařazení ftalátů3) na seznam látek sledovaných integrovaným registrem znečišťování (IRZ)4). Arnika se v této souvislosti obrátila dopisem na ministra zemědělství Jaroslava Palase a na ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, aby podpořili návrh na zařazení ftalátů a dalších toxických látek, které mohou kontaminovat potraviny a poškozovat pak zdraví lidí, na seznam IRZ. Sdružení rovněž vyzve Českou obchodní inspekci, aby se problematikou závadných obalů začala vážně zabývat.
Dalším citlivou oblastí z hlediska zatížení lidského organismu, kde se v ČR široce používají materiály z PVC, je zdravotnictví. Zahraniční host tiskové konference, Mark Rossi z mezinárodní sítě Health Care Without Harm5) zdůraznil škodlivost používání PVC ve zdravotnictví: „Z PVC měkčeného ftaláty se tyto látky mohou uvolňovat přímo do roztoků vpravovaných do těl pacientů. Je proto nutné opustit používání tohoto nebezpečného plastu ve zdravotnictví.“ Jeho varování potvrzují studie brněnského lékaře a vědce Doc. MUDr. Kamila Ševely, CSc.
Zdravotnický odpad obsahuje hodně materiálů z PVC, ze kterého pak při jeho spalování vznikají vysoce toxické dioxiny a další toxické látky. „Emise škodlivých látek provázejí PVC v celém jeho životním cyklu. O tom jsme se mohli přesvědčit při loňských povodních, kdy došlo k únikům toxických látek z chemického závodu Spolana Neratovice vyrábějícího právě PVC,“ zdůraznil Rossi.
Poznámky:
(1) Cíl série akcí nazvané 60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu, zahájené 15. května 2003, je shodný s cíli petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní by mělo vyvrcholit akcemi k sedmé schůzce ke Stockholmské úmluvě, která začne 14. července v Ženevě. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce Arniky, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezí jen na Prahu. Petice „Budoucnost bez jedů“ byla směřovaná především na vládu a poslance Parlamentu ČR a podepsalo ji 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů měst, obcí a zastupitelů jak obecních, tak krajských. Najdeme mezi nimi také řadu významných osobností, např. ekologa Ivana Dejmala, psychologa Slavomila Hubálka, , herce Petra Vacka, hudebníky Vladimíra Mertu, Jana Vodňanského, Jaroslava Hutku, spisovatelku a textařku Gabrielu Osvaldovou.
(2) Viz graf 8.2 zachycující vývoj koncentrací dibutylftalátu v mateřském mléce v ČR, publikovaný ve zprávě „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2000.“, vydané Státním zdravotním ústavem v Praze v roce 2001 (www.arnika.org).
(3) Arnika navrhuje do integrovaného registru znečišťování zařadit tři ftaláty: DEHP, DBP a
BBP.
(4) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích.
(5) Health Care Without Harm (HCWH) je koalicí více než 350 organizací z celého světa, které se snaží o to, aby zdravotní péče byla v souladu s trvale udržitelným způsobem života. Mezi členy HCWH patří pracovníci ve zdravotnictví, lékařská zařízení, doktoři, environmentální organizace a další. Patří k nim namátkou mezinárodní organizace Doktoři pro životní prostředí, Americká asociace lékařských sester, Asociace švýcarských nemocnic. Více informací lze získat na adrese http://www.noharm.cz.
Ftaláty jsou velmi škodlivé látky, které působí nepříznivě na vývoj mužských reprodukčních orgánů a jsou toxické pro testikulární buňky, které zajišťují normální produkci hormonů a spermií. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. Vyhláška 38/2001 Sb. zakazuje používat tyto látky v materiálu přicházejícím do kontaktu s potravinami. Arnika zvolila ftaláty jako látku tohoto týdne v rámci „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ 1). Závažnost kontaminace prostředí ftaláty podtrhuje i opakované zjištění jejich vysokých koncentrací v mateřském mléce českých matek2).
Testy obalů z PVC ukázaly, že skutečnost je jiná, než ukládá vyhláška, a že se ftaláty objevily ve dvou z pěti náhodně vybraných výrobků. Z plastových obalů se ftaláty mohou objevovat především v PVC. Arnika proto na svých webových stránkách (www.arnika.org) zveřejnila seznam potravin balených do PVC. „Určitě se nám nepodařilo zmapovat všechny. Uvádíme alespoň několik desítek takových výrobků“ uvedla Lenka Mašková vedoucí kampaně Arniky „Zdravotnictví bez PVC“.
Podle vedoucího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřicha Petrlíka výsledky rozborů dokazují nutnost zařazení ftalátů3) na seznam látek sledovaných integrovaným registrem znečišťování (IRZ)4). Arnika se v této souvislosti obrátila dopisem na ministra zemědělství Jaroslava Palase a na ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, aby podpořili návrh na zařazení ftalátů a dalších toxických látek, které mohou kontaminovat potraviny a poškozovat pak zdraví lidí, na seznam IRZ. Sdružení rovněž vyzve Českou obchodní inspekci, aby se problematikou závadných obalů začala vážně zabývat.
Dalším citlivou oblastí z hlediska zatížení lidského organismu, kde se v ČR široce používají materiály z PVC, je zdravotnictví. Zahraniční host tiskové konference, Mark Rossi z mezinárodní sítě Health Care Without Harm5) zdůraznil škodlivost používání PVC ve zdravotnictví: „Z PVC měkčeného ftaláty se tyto látky mohou uvolňovat přímo do roztoků vpravovaných do těl pacientů. Je proto nutné opustit používání tohoto nebezpečného plastu ve zdravotnictví.“ Jeho varování potvrzují studie brněnského lékaře a vědce Doc. MUDr. Kamila Ševely, CSc.
Zdravotnický odpad obsahuje hodně materiálů z PVC, ze kterého pak při jeho spalování vznikají vysoce toxické dioxiny a další toxické látky. „Emise škodlivých látek provázejí PVC v celém jeho životním cyklu. O tom jsme se mohli přesvědčit při loňských povodních, kdy došlo k únikům toxických látek z chemického závodu Spolana Neratovice vyrábějícího právě PVC,“ zdůraznil Rossi.
Poznámky:
(1) Cíl série akcí nazvané 60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu, zahájené 15. května 2003, je shodný s cíli petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní by mělo vyvrcholit akcemi k sedmé schůzce ke Stockholmské úmluvě, která začne 14. července v Ženevě. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce Arniky, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezí jen na Prahu. Petice „Budoucnost bez jedů“ byla směřovaná především na vládu a poslance Parlamentu ČR a podepsalo ji 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů měst, obcí a zastupitelů jak obecních, tak krajských. Najdeme mezi nimi také řadu významných osobností, např. ekologa Ivana Dejmala, psychologa Slavomila Hubálka, , herce Petra Vacka, hudebníky Vladimíra Mertu, Jana Vodňanského, Jaroslava Hutku, spisovatelku a textařku Gabrielu Osvaldovou.
(2) Viz graf 8.2 zachycující vývoj koncentrací dibutylftalátu v mateřském mléce v ČR, publikovaný ve zprávě „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2000.“, vydané Státním zdravotním ústavem v Praze v roce 2001 (www.arnika.org).
(3) Arnika navrhuje do integrovaného registru znečišťování zařadit tři ftaláty: DEHP, DBP a
BBP.
(4) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích.
(5) Health Care Without Harm (HCWH) je koalicí více než 350 organizací z celého světa, které se snaží o to, aby zdravotní péče byla v souladu s trvale udržitelným způsobem života. Mezi členy HCWH patří pracovníci ve zdravotnictví, lékařská zařízení, doktoři, environmentální organizace a další. Patří k nim namátkou mezinárodní organizace Doktoři pro životní prostředí, Americká asociace lékařských sester, Asociace švýcarských nemocnic. Více informací lze získat na adrese http://www.noharm.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
