Miroslava Jopková "> Průzkum potvrdil, že potraviny se stále prodávají v PVC. Arnika proto připravila plakátovou kampaň o jeho škodlivosti - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/pruzkum-potvrdil-ze-potraviny-se-stale-prodavaji-vpvc-arnika-proto-pripravila-plakatovou-kampan-o-jeho-skodlivosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Arnika - Nehrajme si s PVC: Průzkum potvrdil, že potraviny se stále prodávají v PVC. Arnika proto připravila plakátovou kampaň o jeho škodlivosti

28. března 2008 | Arnika - Nehrajme si s PVC
Autor: Miroslava Jopková, tel: 774 406 993
Sdružení Arnika dnes zveřejnilo seznamy potravin balených do PVC. Během průzkumu v děčínských supermarketech jich bylo objeveno více než 60 druhů. PVC je přitom nechvalně znám jako rizikový materiál pro zdraví a životní prostředí. Arnika proto dnes zahájila plakátovou kampaň v děčínské MHD, která spotřebitele před výrobky z tohoto plastu varuje (1). Hlavním motivem plakátu se stala kachnička z PVC, která i přes svůj nevinný vzhled obsahuje nebezpečné látky.

„Tato kachnička není žádný andílek, je totiž vyrobena z PVC!“ přímo hlásá první ze série plakátů. „Kampaní chceme ukázat, že PVC není škodlivé pouze v dětských hračkách nebo zdravotnických pomůckách. Nebezpečné látky vznikají už při výrobě polyvinylchloridu a velmi problematická je i jeho recyklace (2). Také chceme veřejnost seznámit s tím, jak PVC bezpečně rozezná od jiných plastů. Na plakátech proto nechybí symboly (3), podle nichž lze výrobky nebo obaly z PVC určit,“ řekla vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková. Plakátová kampaň bude v Děčíně pokračovat až do května. Postupně se v MHD vystřídají tři různé varianty plakátů s kachničkou.

Balení potravin do polyvinylchloridu s sebou nese nemalá rizika. „V řadě studií (4) bylo zjištěno, že uvolněním ftalátů nebo adipátů z PVC obalů došlo ke kontaminaci potravin. Některé z těchto látek mohou poškodit reprodukční nebo imunitní systém. Nebezpečné jsou zejména pro malé děti,“ upozornila Jopková. „V PVC jsme našli různé druhy masa, pomazánky ale i termixy či nanukové dorty,“ dodal jeden z realizátorů průzkumu a vedoucí Arniky v Děčíně Kamil Repeš. Potravinový obal z polyvinylchloridu může mít mnoho podob. Často se jedná o různé vaničky, kelímky nebo smršťovací folie, problémem jsou také některé etikety.

Během monitoringu narazila Arnika ještě na jednu obtíž. Ne na všech obalech bylo uvedeno, o jaký materiál jde. Týkalo se to například některých sýrů ve smršťovacích foliích prodávaných v Hypernově a Tescu. Je zjevné, že ne všichni výrobci uvádějí informace o obalovém materiálu. Spotřebitelé tak nejenom že nevědí, co vlastně nakupují, ale také neví, jak správně třídit. Obaly z nebezpečného PVC mohou snadno přijít do kontejneru na plast, kam ovšem nepatří. „U některých neoznačených výrobků necháme zjistit, z jakého materiálu byl obal vyroben, abychom mohli případně spotřebitele varovat,“ dodal Repeš.

Nepřímo se na kvalitě potravin projevuje i likvidace PVC obalů. „Během likvidace PVC na skládkách či ve spalovnách se uvolňují toxické látky jako jsou například těžké kovy nebo dioxiny (5), které mohou velmi snadno proniknout do potravního řetězce, na jehož konci je člověk,“ řekla Jopková. Dioxiny díky přítomnosti PVC vznikají nejen ve spalovnách odpadů, ale také při požárech skládek odpadů (6).

Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.



Přílohy:

(1) První ze série plakátů najdete v příloze tiskové zprávy.

(2) Samotné PVC se netřídí. Pokud se přimísí do ostatních plastů, působí zde problémy. Například linky na zpracování PET lahví, tento plast drtí a potom rozplavováním oddělují jednotlivé druhy plastů od sebe. Polyethylen a polypropylen je lehčí než PET a plave, PVC ovšem stejně jako PET klesá ke dnu a nelze je tímto způsobem od sebe oddělit. Pokud se tedy PVC dostane nějakým způsobem (třeba jako etiketa) mezi PET, znehodnotí cennou surovinu. Internetové zdroje uvádí že jediná láhev z PVC znehodnotí 33 až 50 tisíc PET láhví.

(3) Obal z PVC se značí trojúhelníkovou recyklační značkou s číslicí „3“ nebo písmenem „v“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“.Tato značka bývá vyražena na spodní straně plastového výrobku anebo na papírové etiketě.

(4) Castle L, Mercer AJ, Startin JR, Gilbert J. Migration from plasticized films into foods. 2. Migration of di-(2-ethylhexyl)adipate from PVC films used for retail food packaging. Food Addit Contam. 1987 Oct-Dec;4(4):399-406. [Goulas AE, Anifantaki KI, Kolioulis DG, Kontominas MG. Migration of di-(2-ethylhexylexyl)adipate plasticizer from food-grade polyvinyl chloride film into hard and soft cheeses. J Dairy Sci. 2000 Aug;83(8):1712-8.
Page BD, Lacroix GM. The occurrence of phthalate ester and di-2-ethylhexyl adipate plasticizers in Canadian packaging and food sampled in 1985-1989: a survey. Food Addit Contam. 1995 Jan-Feb;12(1):129-51.
Petersen JH, Lillemark L, Lund L. Migration from PVC cling films compared with their field of application. Food Addit Contam. 1997 May-Jun;14(4):345-53.
Saito I, Ueno E, Oshima H, Matsumoto H. Levels of phthalates and adipates in processed foods and migration of di-isononyl adipate from polyvinyl chloride film into foods. Shokuhin Eiseigaku Zasshi. 2002 Jun;43(3):185-9. Japanese.

(5) Dioxiny - látky nebezpečné i ve stopovém množství, vznikající například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Jejich dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí)

(6) Přehled požárů na skládkách odpadů v Ústeckém kraji (mohlo při nich i díky přítomnosti PVC v odpadech docházet k únikům dioxinů do ovzduší):
14. - 15. 7. 2005 - požár skládky v Tušimicích
5. 2. 2006 a 14. - 24. 2. 2006 - opakovaný požár načerno dovezeného německého komunálního odpadu v silážních jamách v Libčevsi na Lounsku, zbytky popela byly po rozborech klasifikovány jako nebezpečný odpad
9. - 11. 3. 2006 - na skládce v Tušimicích na ploše 30 x 40 m hořely zbytky molitanových a jiných plastových dílů sloužících jako výplně autoopěrek
16. - 21. 4. 2006 - opět požár německých odpadů v Libčevsi. Odpad i popel byl potom 8. května odvezen částečně rovnou zpět do Německa a zčásti nejdříve na skládku firmy Celio u Litvínova, odkud má být také odvezen zpět do Německa.
12. - 22. 7. 2006 - na Mostecku hořela opakovaně skládka odpadů společnosti Celio u Litvínova

Miroslava Jopková, tel: 774 406 993
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist