Tiskové zprávy
ZOO Liberec: První umělý odchov orla křiklavého na světě
ZOO Liberec dosáhla dalšího mimořádného chovatelského úspěchu. Jako první zoo na světě se jí totiž podařilo za pomoci umělé inseminace odchovat mládě orla křiklavého (Aquila pomarina). Jde navíc teprve o druhý odchov tohoto druhu v zoologických zahradách vůbec; první a do letošního roku jediný úspěch si v roce 1991 připsala ZOO Riga. ZOO Liberec tak potvrdila svou výjimečnost v chovatelské práci s dravci, jejichž kolekce patří pod Ještědem v evropském měřítku k nejucelenějším.
Projekt umělé inseminace orlů křiklavých spustila liberecká zoo již v roce 2007, kvalita odebíraného ejakulátu ale zpočátku nebyla příliš velká, takže se nedařilo samice oplodnit (od roku 2007 již takřka 40 neúspěšných pokusů). Postupem času zoo získala do svého chovu další jedince (v současné době chováme 10 orlů křiklavých, 4 samce a 6 samic), čímž výrazně posílila šance na zisk kvalitního genetického materiálu. To se také potvrdilo letos zjara, kdy byly úspěšné už všechny tři fáze projektu, tedy odběr, inseminace a inkubace v umělé líhni – mládě se vyklubalo 2. června po 41 dnech. Mládě bylo následně pátý den (7. 6.) podloženo pod náhradní rodiče – dvě samice orla křiklavého, které budou samy pokračovat v krmení a navíc zajistí, že mláděti bude vtištěn správný živočišný druh (imprint).
Orel křiklavý je ve volné přírodě zastoupen především v euroasijském prostoru (od Pobaltí do střední Evropy, resp. severovýchodní SRN, a dále na jih až na Balkánský poloostrov – zhruba 95 % světové populace) + kavkazské státy, migruje ale například i do jihovýchodní Afriky (Tanzánie, Zambie, Mozambik, Angola). V současné době se jeho evropská populace odhaduje asi na 14 až 19 tisíc párů. V české přírodě není od roku 1990 potvrzeno úspěšné hnízdění, i když v minulosti tomu tak na našem území bylo. V důsledku změn v krajině, zejména kvůli odvodňování, následnému úbytku vhodných biotopů a hlavně kvůli dřívějším odstřelům byl v ČR orel křiklavý vyhuben. V lidské péči se pak orel křiklavý množí jen velmi málo především proto, že chybí kvalitní genetický materiál. Z evropských zoologických zahrad chovají orly křiklavé jen Liberec a Riga.
Projekt umělé inseminace orlů křiklavých spustila liberecká zoo již v roce 2007, kvalita odebíraného ejakulátu ale zpočátku nebyla příliš velká, takže se nedařilo samice oplodnit (od roku 2007 již takřka 40 neúspěšných pokusů). Postupem času zoo získala do svého chovu další jedince (v současné době chováme 10 orlů křiklavých, 4 samce a 6 samic), čímž výrazně posílila šance na zisk kvalitního genetického materiálu. To se také potvrdilo letos zjara, kdy byly úspěšné už všechny tři fáze projektu, tedy odběr, inseminace a inkubace v umělé líhni – mládě se vyklubalo 2. června po 41 dnech. Mládě bylo následně pátý den (7. 6.) podloženo pod náhradní rodiče – dvě samice orla křiklavého, které budou samy pokračovat v krmení a navíc zajistí, že mláděti bude vtištěn správný živočišný druh (imprint).
Orel křiklavý je ve volné přírodě zastoupen především v euroasijském prostoru (od Pobaltí do střední Evropy, resp. severovýchodní SRN, a dále na jih až na Balkánský poloostrov – zhruba 95 % světové populace) + kavkazské státy, migruje ale například i do jihovýchodní Afriky (Tanzánie, Zambie, Mozambik, Angola). V současné době se jeho evropská populace odhaduje asi na 14 až 19 tisíc párů. V české přírodě není od roku 1990 potvrzeno úspěšné hnízdění, i když v minulosti tomu tak na našem území bylo. V důsledku změn v krajině, zejména kvůli odvodňování, následnému úbytku vhodných biotopů a hlavně kvůli dřívějším odstřelům byl v ČR orel křiklavý vyhuben. V lidské péči se pak orel křiklavý množí jen velmi málo především proto, že chybí kvalitní genetický materiál. Z evropských zoologických zahrad chovají orly křiklavé jen Liberec a Riga.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk