Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Ptačí oblast Krkonoše je vyznačena
Pracovníci Terénní služby Správy KRNAP v těchto dnech instalují podél cest v Krkonoších cedule s textem „Ptačí oblast Krkonoše“. Více než 80 zelených cedulí vymezujících Ptačí oblast Krkonoše informuje procházející návštěvníky o tom, že se pohybují po území s výskytem vzácných a zákonem chráněných druhů ptáků. Povinnost vyhlásit, vymezit a chránit takové oblasti je dána právními normami Evropské unie.
Soustava chráněných území evropského významu, známá jako Natura 2000, vychází ze Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a tvoří ji tzv. ptačí oblasti a tzv. evropsky významné lokality. Na základě první ze směrnic byla dne 27. 10. 2004 vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 600/2004 Sb. také Ptačí oblast Krkonoše. Zahrnuje na ploše 40 907 ha celý Krkonošský národní park a vybrané části jeho ochranného pásma. Předmětem ochrany je tu celkem sedm druhů ptáků, významných z pohledu EU – čáp černý, tetřívek obecný, chřástal polní, sýc rousný, datel černý, slavík modráček tundrový a lejsek malý. Kromě nich se však v celých Krkonoších vyskytuje dalších 48 druhů (31 hnízdících a 17 migrujících), zařazených v evropské směrnici o ptácích. Ochrana se vztahuje i na biotopy, kde tito ptáci hnízdí, s cílem zachovat podmínky pro bezproblémové přežívání jejich populací.
Plných pět ze sedmi uvedených druhů je vázáno na les a jeho vývojová stadia, a proto Správa KRNAP, s ohledem na hnízdní nároky těchto ptáků, upravila plány hospodaření v krkonošských lesích. Například v době hnízdění čápa černého nemůže být v okolí jeho hnízd prováděna těžba dřeva, která by jej rušila. V lesích jsou rovněž ve zvýšené míře ponechávány staré a duté stromy, ve kterých hnízdí datel černý, sýc rousný či lejsek malý. Udržováním volných ploch v odrůstajících mlazinách jsou podporována místa vhodná pro tok a hnízdění tetřívka obecného. Zemědělci hospodařící na krkonošských loukách jsou dotacemi motivováni k takové údržbě luk, která umožňuje úspěšné hnízdění chřástala polního. Poslední z evropsky významných druhů – slavík modráček tundrový – zatím bez zjevných problémů hnízdí na náhorních rašeliništích Krkonoš. Jeho ochraně by však pomohlo především omezení chovu koček na hřebenových horských boudách. Početnost izolované populace severských modráčků, hnízdících v ČR pouze v Krkonoších, je natolik nízká, že ulovení pouhých 2–3 párů znamená jejich úbytek o celých 10 %!
Ptačí oblast Krkonoše je jednou z 39 lokalit, které byly v rámci soustavy Natura 2000 v Česku dosud vyhlášeny.
Soustava chráněných území evropského významu, známá jako Natura 2000, vychází ze Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a tvoří ji tzv. ptačí oblasti a tzv. evropsky významné lokality. Na základě první ze směrnic byla dne 27. 10. 2004 vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 600/2004 Sb. také Ptačí oblast Krkonoše. Zahrnuje na ploše 40 907 ha celý Krkonošský národní park a vybrané části jeho ochranného pásma. Předmětem ochrany je tu celkem sedm druhů ptáků, významných z pohledu EU – čáp černý, tetřívek obecný, chřástal polní, sýc rousný, datel černý, slavík modráček tundrový a lejsek malý. Kromě nich se však v celých Krkonoších vyskytuje dalších 48 druhů (31 hnízdících a 17 migrujících), zařazených v evropské směrnici o ptácích. Ochrana se vztahuje i na biotopy, kde tito ptáci hnízdí, s cílem zachovat podmínky pro bezproblémové přežívání jejich populací.
Plných pět ze sedmi uvedených druhů je vázáno na les a jeho vývojová stadia, a proto Správa KRNAP, s ohledem na hnízdní nároky těchto ptáků, upravila plány hospodaření v krkonošských lesích. Například v době hnízdění čápa černého nemůže být v okolí jeho hnízd prováděna těžba dřeva, která by jej rušila. V lesích jsou rovněž ve zvýšené míře ponechávány staré a duté stromy, ve kterých hnízdí datel černý, sýc rousný či lejsek malý. Udržováním volných ploch v odrůstajících mlazinách jsou podporována místa vhodná pro tok a hnízdění tetřívka obecného. Zemědělci hospodařící na krkonošských loukách jsou dotacemi motivováni k takové údržbě luk, která umožňuje úspěšné hnízdění chřástala polního. Poslední z evropsky významných druhů – slavík modráček tundrový – zatím bez zjevných problémů hnízdí na náhorních rašeliništích Krkonoš. Jeho ochraně by však pomohlo především omezení chovu koček na hřebenových horských boudách. Početnost izolované populace severských modráčků, hnízdících v ČR pouze v Krkonoších, je natolik nízká, že ulovení pouhých 2–3 párů znamená jejich úbytek o celých 10 %!
Ptačí oblast Krkonoše je jednou z 39 lokalit, které byly v rámci soustavy Natura 2000 v Česku dosud vyhlášeny.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
