Správa NP Šumava: Revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť v roce 2008

Mokrá, vodou nasátá půda není oblíbená ani u zemědělců, ani u lesníků, ani u běžných návštěvníků Šumavy. Mokřadů a bažin se každý bojí. Ve skutečnosti jsou mokřady, lidově zvané bažiny, pro Šumavu pravým požehnáním. „Mokřady a rašeliniště jsou jedním z největších bohatství Šumavy,“ říká Iva Bufková z oddělení ekologie vod a mokřadů Správy NP a CHKO Šumava. „Jako přírodní unikáty s mnoha vzácnými druhy se již dostaly do obecného povědomí. Neméně důležité jsou i z hlediska celkového vodního režimu v krajině. Rašeliniště a další mokřady zadržují vodu, a tato jejich role bude čím dál významnější ne v období přívalových dešťů, ale zejména v horkých obdobích s nedostatkem srážek. Mokřady také významně ovlivňují místní klima, neboť díky výparu vody přispívají k ochlazování krajiny a podporují tak místní srážky v kratších cyklech.“

V minulosti byl přístup k rašeliništím zcela odlišný. Pro většinu lidí to byla prostě bahnitá půda. Snahy o jejich využití pro zemědělské a lesnické účely či těžbu rašeliny vedly k častému odvodňování a tím i degradaci. To postihlo i Šumavu. Správa národního parku Šumava proto již od roku 1999 realizuje ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les komplexní Program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho primárním cílem je záchrana odvodněných rašelinišť a celková náprava narušeného vodního režimu v krajině. V uplynulých letech bylo na území NPŠ revitalizováno již přes 500 ha rašelinišť.

V roce 2008 probíhají revitalizace na dvou lokalitách v oblasti Modravských slatí. „Během července a srpna bylo revitalizováno rašeliniště Nad Rybárnou o rozloze cca 5ha nedaleko Javoří Pily,“ vysvětluje Iva Bufková. „Toto rašeliniště tvořené malým vrchovištěm s okolními rašelinnými lesy bylo v minulosti drasticky odvodněno až 1,5m hlubokými rýhami. Silně narušena byla i nedaleká prameniště. Cílem revitalizace bylo zvýšit hladinu podzemní vody, zabránit jejímu nadměrnému kolísání a zmírnit zrychlený odtok vody z lokality způsobeny odvodněním. Konkrétně jsme postupovali takto: Rýhy byly skupinou zručných řemeslníků přehrazeny systémem dřevěných hrází s částečným zasypáním úseků mezi hrázemi materiálem z břehů. Odtok vody z pramenišť na dně hluboké rýhy byl vrácen díky přehrádkám a zasypání rýh k povrchu. Za účasti dobrovolníků z Hnutí DUHA bude v následujících měsících provedeno částečné vyplnění úseků mezi hrázemi přírodním materiálem. Tím se usnadní jejich následné zazemnění tak, aby postupně zmizely z krajiny.“

Během září a října 2008 pak podobným způsobem proběhne i revitalizace rašeliniště Schachtenfilz o rozloze 4 ha nedaleko státní hranice jižně od Javořího potoka. Obě lokality jsou v souvislosti s revitalizací podrobně sledovány – odborníci zde na řadě míst měří hladinu podzemní vody, množství vody odtékající z lokality a také chemismus vody a složení vegetace. Protože tyto faktory prostředí byly zaznamenávány již několik let před revitalizací, bude možné v následujících letech vyhodnotit, nakolik byla provedená revitalizační opatření účinná. Výzkum obou lokalit je od roku 2004 financován z prostředků MŽP přidělených v rámci dotačního titulu Věda a výzkum (VaV).