Tiskové zprávy
Greenpeace ČR: Rozšíření těžby na dole Bílina je největší chybou ministerstva životního prostředí za celou dobu jeho fungování
Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlasné stanovisko k pokračování těžbě na dole Bílina v severních Čechách do roku 2035.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká: “Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva – tedy s ochranou přírody a životního prostředí.”
Ministerstvo životního prostředí záměrně ignorovalo dopady těžby a spalování uhlí z bílinského lomu na globální klima. Sice vyčíslilo, že pokračující těžba bude znamenat vyprodukování 11,5 milionu tun CO2 ročně, v závěru ovšem tento fakt nevzalo v potaz.
Ministerští úředníci mimo jiné povolili zničení nenahraditelného mokřadu Venuska. Nařídili sice těžařům, aby připravili náhradní stanoviště, to však ani zdaleka nedokáže nahradit rozvinutý a ceněný ekosystém na Venusce.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Proti rozšíření dolu Bílina poslalo ministerstvu připomínky zhruba 4500 lidí. Těm všem úředníci dnešním rozhodnutím plivnuli do tváře, protože jejich výhrady při posuzování závěru nedostatečně zohlednili. Jedinou útěchou může být, že souhlasné stanovisko je psané až příliš podle materiálů, které dodaly Severočeské doly a které podle našich odhadů a zjištění nebyly vždy v souladu s realitou. Je tedy pravděpodobné že i přes nedostačující podmínky, které ministerstvo stanovilo, k pokračování těžby nakonec nedojde, protože nebude v souladu s platnými českými zákony, například kvůli množství prachu a hluku, který by provoz dolu po roce 2030 způsobil.”
Rozšíření dolu by vedle negativních dopadů na životní prostředí mohlo mít pro český stát i nepříjemné ekonomické důsledky. Na provoz české uhelné energetiky doplácíme všichni formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně – v nákladech na zvýšenou zdravotní péči, na obnovu poškozených lesů a na adaptaci na dopady klimatických změn. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu z roku 2015 by externí náklady na pokračování těžby v lokalitě Bílina do roku 2050 dosáhly řádově stovek miliard korun. V případě první fáze rozšíření těžby do roku 2035 by to měly být desítky miliard korun.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká: “Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva – tedy s ochranou přírody a životního prostředí.”
Ministerstvo životního prostředí záměrně ignorovalo dopady těžby a spalování uhlí z bílinského lomu na globální klima. Sice vyčíslilo, že pokračující těžba bude znamenat vyprodukování 11,5 milionu tun CO2 ročně, v závěru ovšem tento fakt nevzalo v potaz.
Ministerští úředníci mimo jiné povolili zničení nenahraditelného mokřadu Venuska. Nařídili sice těžařům, aby připravili náhradní stanoviště, to však ani zdaleka nedokáže nahradit rozvinutý a ceněný ekosystém na Venusce.
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Proti rozšíření dolu Bílina poslalo ministerstvu připomínky zhruba 4500 lidí. Těm všem úředníci dnešním rozhodnutím plivnuli do tváře, protože jejich výhrady při posuzování závěru nedostatečně zohlednili. Jedinou útěchou může být, že souhlasné stanovisko je psané až příliš podle materiálů, které dodaly Severočeské doly a které podle našich odhadů a zjištění nebyly vždy v souladu s realitou. Je tedy pravděpodobné že i přes nedostačující podmínky, které ministerstvo stanovilo, k pokračování těžby nakonec nedojde, protože nebude v souladu s platnými českými zákony, například kvůli množství prachu a hluku, který by provoz dolu po roce 2030 způsobil.”
Rozšíření dolu by vedle negativních dopadů na životní prostředí mohlo mít pro český stát i nepříjemné ekonomické důsledky. Na provoz české uhelné energetiky doplácíme všichni formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně – v nákladech na zvýšenou zdravotní péči, na obnovu poškozených lesů a na adaptaci na dopady klimatických změn. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu z roku 2015 by externí náklady na pokračování těžby v lokalitě Bílina do roku 2050 dosáhly řádově stovek miliard korun. V případě první fáze rozšíření těžby do roku 2035 by to měly být desítky miliard korun.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
