Česká rozvojová agentura: Rozvojová témata lze vyučovat i v rámci češtiny a matematiky

Nedílnou součástí aktivit České rozvojové agentury je podpora trojstranných projektů českých subjektů. Jedním z nich je projekt Global Issues – Global Subjects (GIGS), který přispívá prostřednictvím globálního rozvojového vzdělávání a osvěty o SDGs k začleňování globálních témat do výuky vybraných předmětů v rámci systému formálního vzdělávání. Hlavním výstupem projektu implementovaného vzdělávací organizací ARPOK jsou motivovaní pedagogové, kteří mají na českých školách potřebné kompetence pro výuku globálních témat a témat týkajících se SDGs.

Projekt vychází z předpokladu, že pedagogové hrají důležitou roli ve změně vzdělávacího systému a je založen na komplexním přístupu, který přinese trvalé změny ve vnímání a implementaci globálního rozvojového vzdělávání u zapojených pedagogů. Projekt plně koresponduje s Národní strategií globálního rozvojového vzdělávání pro období 2018 – 2030 (NS GRV 2018 – 2030), podle níž je cílem globálního rozvojového vzdělávání (GRV) podporovat schopnost lidí kvalifikovaně a objektivně porozumět globálním, regionálním i lokálním politickým, ekonomickým, sociálním, environmentálním a kulturním procesům, včetně jejich vzájemných souvislostí a propojenosti jejich dopadů.

„Naše organizace spolupracuje s pedagogy dlouhodobě a informace o jejich potřebách získává z rozhovorů, evaluačních dotazníků a návštěv škol. Už v letech 2013-2014 jsme ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání prováděli průzkum, jehož hlavní otázkou bylo, jak zlepšit začlenění rozvojových témat globálního rozvojového vzdělávání do kurikula 2. stupně základních a středních škol. O výsledky výzkumu se opírá také projekt Global Issues – Global Subjects. Z výsledků výzkumu vyšlo najevo, že pedagogové by v rámci svého profesního rozvoje uvítali programy pro žáky, jednorázové semináře, a především metodické materiály, jejichž absenci považují za zásadní problém. Z jednotlivých druhů didaktických materiálů by ve výuce dokázali nejlépe využít sadu krátkých aktivit na jednotlivá témata, pracovní listy pro žáky nebo kompletní didaktické materiály zaměřené na tematické celky,“ přibližuje vznik projektu Lenka Pánková z organizace ARPOK.

Zkušenosti organizací působících na poli GRV ukazují, že roste počet pedagogů, kteří tato témata vyučují. Namísto jejich systematického zavádění do každodenní praxe se však většinou jedná o ad hoc výuku. Navíc se většina pedagogů věnuje tématům, která se žákům dají vysvětlit jednoduše (např. fair trade) a vyhýbají se citlivým tématům, jakými jsou migrace, klimatické změny, gender, aj. Takový přístup nepřináší dlouhodobé změny v postojích žáků ani v šíření povědomí o globálních tématech. Ve formálním vzdělávání přitom existuje prostor pro systematičtější přístup k těmto tématům.

Když se řekne globální rozvojové vzdělávání…

V první fázi projektu byla proto vytvořena publikace Když se řekne GRV: rámec globálního rozvojového vzdělávání, která popisuje, jak zavádět globální témata a témata SDGs do výuky. „Při tvorbě této publikace byl kladen důraz na koherenci s národní vzdělávací strategií a dokumenty. Ačkoliv příručka vznikala na mezinárodní úrovni, ve své české verzi byla upravena tak, aby odrážela specifika českého vzdělávacího systému a národní kontext. Během procesu přípravy publikace byla rovněž reflektována zjištění z průzkumu analyzujícího kompetence a potřeby pedagogů,“ doplňuje Lenka Pánková. Příručka slouží jako základní kámen pro další aktivity projektu, které z ní vycházejí.

Většina GRV publikací, se kterými pracují pedagogové, jsou zaměřena tematicky, přičemž publikace šité na míru přímo do konkrétních předmětů jsou spíše výjimkou. Většina pedagogů by přitom preferovala právě předmětově zaměřené metodiky na úkor těch tematických. Tato potřeba je dána především nedostatkem času modifikovat existující metodiky tak, aby odpovídaly látce probírané v jednotlivých předmětech. Proto jsou jedním z výstupů projektu nové metodické materiály do vybraných předmětů – matematiky, českého jazyka a občanské výchovy. Při jejich tvorbě byly reflektovány požadavky zjištěné v rámci výzkumu – na krátké aktivity, popis využitých metod, upravitelnost příloh apod. Pedagogové se díky nim mohou inspirovat, jak začlenit globální témata i do předmětů, které nejsou pro tuto výuku typické, jako je čeština a matematika.

„Důležité je pro nás ukázat, že pokud pedagog pracuje s globálními tématy, neznamená to, že upustí od běžného učiva, ale že je lze jednoduše začlenit do výuky a zároveň se jim v rámci mezipředmětových vazeb věnovat více do hloubky,“ říká Lenka Pánková. Její slova potvrzuje i učitelka Vladislava Strnadová ze základní školy Npor. Loma, která přínos projektu charakterizuje následovně: „Na metodikách oceňuji podrobně připravené hodiny, malou časovou náročnost, CD s editovatelnými přílohami, jasně vysvětlené metody kritického myšlení a také aktuální témata u aktivit, jako jsou např. Voda, Moře plastů, Kdo si pochutnává na banánech, Plastová lahev, Co je to gender? či Klimatické změny.“

Metodiky vznikly ve třech pracovních skupinách, každá byla zaměřena na konkrétní předmět. Členové těchto skupin (pedagogové a GRV experti) mají zároveň možnost sdílet své zkušenosti během mezinárodních seminářů konaných v rámci tohoto projektu. Už v roce 2018 byl v polské Vilze zorganizován mezinárodní workshop k vytvoření metodického rámce GRV, jehož se zúčastnili projektové týmy a vybraní pedagogové ze všech partnerských zemí. Konkrétně šlo o zástupce organizací Človek v ohrození (SK), Sudwind (AT), Le Partenariat (FR), Anthropolis (HUN), C.S (IT), Scotdec (UK) a Humanitas (SL). Následovaly také metodické semináře v Trnavě a Lublani.

Z evaluací GRV projektů vyplývá, že učitelé mívají potíž namotivovat žáky k aktivní účasti v řešení globálních problémů. Přitom aktivní účast při řešení vybraného globálního problému představuje důležitý předpoklad dlouhodobého dopadu intervencí programů GRV na školách. Aby však žáci byli opravdu aktivní během projektové výuky, je potřeba jim dopřát prostor pro výběr jim blízkého tématu a především pro vlastní iniciativu, aby bylo dosaženo co největšího „vlastnictví“ miniprojektu žáky. Projekt tuto potřebu reflektuje prostřednictvím podpory akčních žákovských skupin. Žáci si sami vybrali téma, které je zajímá a zrealizovali celou řadu vlastních projektů, které pokryly množství různorodých témat od problematiky plastového odpadu, přes plýtvání jídlem po sociální nerovnosti. Žákům byly poskytovány konzultace, které měly za cíl jim především pomoci v samotném nastavení miniprojektu, tak aby mělo jejich úsilí co nejvýraznější dopad. K projektům vznikl i minisborník s ukázkami dobré praxe jako návod na realizaci projektů i pro další žáky.

Projekt Global Issues – Global Subjects koresponduje s hlavním cílem ČR v globálním rozvojovém vzdělávání a osvětě o globálních souvislostech. Tím je zajistit všem občanům ČR přístup k informacím o globálním rozvoji, motivovat je k aktivnímu přístupu při řešení globálních výzev a vybavit je potřebnými kompetencemi, které jim pomohou podílet se na udržitelném rozvoji světa. V návaznosti na Agendu 2030, na Strategický rámec Česká republika 2030 a na Strategii zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 2030 bude ČR ve vybraných tematických prioritách usilovat o naplňování globálních Cílů udržitelného rozvoje.