Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Rozvolňování klečových porostů
V těchto dnech probíhá v blízkosti křižovatky U Čtyř pánů v západních Krkonoších první fáze odstraňování vybraných keřů borovice kleče. Návštěvníci tak mohou v této oblasti zaregistrovat zvýšený provoz vozidel a pracovní aktivitu s tím spojenou. Důvodem rozvolňování kosodřeviny ve vrcholových partiích Krkonoš jsou střety s jinými významnými přírodními fenomény.
V 18. a 19. století byly na některých místech krkonošských hřebenů vykáceny původní mozaikovité porosty kosodřeviny na získání ploch pro pastvu a sklizeň sena v rámci tzv. budního hospodaření. Ve druhé polovině 20. století byla snaha tyto porosty rekonstruovat novými výsadbami. Na některých místech však byla kleč sázena v pravidelných řadách a hlavně příliš hustě. Postupným rozrůstáním stále více omezuje, místy dokonce ohrožuje na bytí, společenstva se vzácnými druhy rostlin krkonošské arktoalpínské tundry, např. jestřábníky, arniku, koniklec, náholník apod. Ohroženy jsou i geomorfologické lokality, např. brázděné a polygonální půdy, putující kamenné bloky apod. Rozrůstáním kleče dochází k jejich mechanickému poškozování. Proto Správa KRNAP přistoupila na vytipovaných lokalitách k postupné redukci výsadeb, kdy je část keřů odstraňována a odtěžená dřevní hmota odvážena mimo území národního parku.
Rozvolňování se bude týkat výhradně novodobých výsadeb z období druhé poloviny 20. století. Při regulačních zásazích bude zároveň přihlíženo ke zdravotnímu stavu kleče. Přednostně budou odstraněny bejlomorkou borovou a houbovým onemocněním poškozené keře.
Výsledkem této redukce výsadeb by mělo být opětovné vytvoření mozaikových porostů kosodřeviny, podobných jako v době ještě před prvními zásahy člověka.
Vzhledem k tomu, že dotčené lokality se nacházejí v I. zóně Krkonošského národního parku byla na tuto redukci výsadeb vydána výjimka Ministerstva životního prostředí.
V 18. a 19. století byly na některých místech krkonošských hřebenů vykáceny původní mozaikovité porosty kosodřeviny na získání ploch pro pastvu a sklizeň sena v rámci tzv. budního hospodaření. Ve druhé polovině 20. století byla snaha tyto porosty rekonstruovat novými výsadbami. Na některých místech však byla kleč sázena v pravidelných řadách a hlavně příliš hustě. Postupným rozrůstáním stále více omezuje, místy dokonce ohrožuje na bytí, společenstva se vzácnými druhy rostlin krkonošské arktoalpínské tundry, např. jestřábníky, arniku, koniklec, náholník apod. Ohroženy jsou i geomorfologické lokality, např. brázděné a polygonální půdy, putující kamenné bloky apod. Rozrůstáním kleče dochází k jejich mechanickému poškozování. Proto Správa KRNAP přistoupila na vytipovaných lokalitách k postupné redukci výsadeb, kdy je část keřů odstraňována a odtěžená dřevní hmota odvážena mimo území národního parku.
Rozvolňování se bude týkat výhradně novodobých výsadeb z období druhé poloviny 20. století. Při regulačních zásazích bude zároveň přihlíženo ke zdravotnímu stavu kleče. Přednostně budou odstraněny bejlomorkou borovou a houbovým onemocněním poškozené keře.
Výsledkem této redukce výsadeb by mělo být opětovné vytvoření mozaikových porostů kosodřeviny, podobných jako v době ještě před prvními zásahy člověka.
Vzhledem k tomu, že dotčené lokality se nacházejí v I. zóně Krkonošského národního parku byla na tuto redukci výsadeb vydána výjimka Ministerstva životního prostředí.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk