Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Rys je opět v Krkonoších!
Pobytové stopy, které naši lesníci v minulých dnech nalezli, potvrzují, že se do Krkonoš opět vrátil rys ostrovid.
„Je to úžasná zpráva!“ komentoval novinku ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Sice jsme již v minulosti zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval. Letos jsme však získali jistotu, že se v Krkonoších vyskytuje. Zatím však nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo jestli si tento rys hledá v Krkonoších své teritorium,“ dodal. Jasný důkazem o jeho existenci byla stržená zdravá srna, ulovená způsobem, který v žádném lesníkovi nenechává pochyby o tom, kdo byl lovcem. Srna měla prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byla nalezena, nebyla žádná barva. Navíc místo, kde jsme ji našli, bylo i tím samým místem, kde ji predátor ulovil. Lovec tedy musel být natolik silný, že ji zadávil a držel na jednom místě, dokud nezhasla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byla načatý pouze zadní běh.
Kolegové na polské straně hor mají s výskytem rysa také své zkušenosti. Kromě pobytových stop však již našli otisky jeho tlap a jednoho rysa dokonce v Jizerských horách srazilo auto.
Otázkou tedy zůstává, zda se jedná pouze o migrujícího jedince, nebo zda si nějaké rysí mládě hledá nové teritorium. V současné době jsou však Krkonoše protkány řadou cest, stezek a chodníků. Několik set kilometrů turistických cest a cyklotras spolu s hustou sítí silnic a účelových komunikací nenabízí na relativně malém území, jakým Krkonoše jsou, divoké zvěři množství klidových území, kde může nerušeně žít. Pokud už taková území existují, jsou pod stálým tlakem návštěvníků, kteří se snaží prozkoumat zapomenuté či neprostupné části hor. To je však v rozporu s přirozenou potřebou zvěře na klid.
Rys ostrovid (Lynx lynx) je silně ohrožený druh kočkovité šelmy. V krkonošských hvozdech byl hojný v 17. a 18. století. Od začátku 19. století je považován za vyhynulého. V současné době jeho rozšíření brání likvidace jeho přirozeného prostředí. Domovem mu jsou oblasti smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary, málo dotčené lidskou činností a lidmi málo navštěvované. Teritorium dospělého rysa závisí na úživnosti prostředí a pohybuje se od několika desítek po několik stovek kilometrů čtverečních.
„Je to úžasná zpráva!“ komentoval novinku ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Sice jsme již v minulosti zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval. Letos jsme však získali jistotu, že se v Krkonoších vyskytuje. Zatím však nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo jestli si tento rys hledá v Krkonoších své teritorium,“ dodal. Jasný důkazem o jeho existenci byla stržená zdravá srna, ulovená způsobem, který v žádném lesníkovi nenechává pochyby o tom, kdo byl lovcem. Srna měla prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byla nalezena, nebyla žádná barva. Navíc místo, kde jsme ji našli, bylo i tím samým místem, kde ji predátor ulovil. Lovec tedy musel být natolik silný, že ji zadávil a držel na jednom místě, dokud nezhasla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byla načatý pouze zadní běh.
Kolegové na polské straně hor mají s výskytem rysa také své zkušenosti. Kromě pobytových stop však již našli otisky jeho tlap a jednoho rysa dokonce v Jizerských horách srazilo auto.
Otázkou tedy zůstává, zda se jedná pouze o migrujícího jedince, nebo zda si nějaké rysí mládě hledá nové teritorium. V současné době jsou však Krkonoše protkány řadou cest, stezek a chodníků. Několik set kilometrů turistických cest a cyklotras spolu s hustou sítí silnic a účelových komunikací nenabízí na relativně malém území, jakým Krkonoše jsou, divoké zvěři množství klidových území, kde může nerušeně žít. Pokud už taková území existují, jsou pod stálým tlakem návštěvníků, kteří se snaží prozkoumat zapomenuté či neprostupné části hor. To je však v rozporu s přirozenou potřebou zvěře na klid.
Rys ostrovid (Lynx lynx) je silně ohrožený druh kočkovité šelmy. V krkonošských hvozdech byl hojný v 17. a 18. století. Od začátku 19. století je považován za vyhynulého. V současné době jeho rozšíření brání likvidace jeho přirozeného prostředí. Domovem mu jsou oblasti smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary, málo dotčené lidskou činností a lidmi málo navštěvované. Teritorium dospělého rysa závisí na úživnosti prostředí a pohybuje se od několika desítek po několik stovek kilometrů čtverečních.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
