Správa NP Šumava: Šance pro regiony národních parků

V sousedním Rakousku je celkem šest národních parků - NP Hohe Tauern (181 500 ha), NP Kalkalpen (21 000 ha), NP Gesäuse (11 000 ha), NP Neusiedler See (9700 ha), NP Donau-Auen (9300 ha) a NP Thayatal (1300 ha). NP Thaytal sousedí s naším Národním parkem Podyjí. Čtyři rakouské národní parky jsou zařazeny v prestižní II. kategorii IUCN, NP Hohe Tauern je v II.kategorii částečně a NP Gesäuse o zařazení do II.kategorie zažádal.

Za příkladný je v Rakousku považován NP Kalkalpen, založený roku 1997. Rozkládá se v nadmořské výši 385-1963 m. Je pokrytý z 81% lesy a z 11% horskými pastvinami, loukami a útesy. Jeho jádrová zóna (odpovídá naší I.zóně) s vyloučeným hospodářským využíváním a s převažující měkkou turistikou tvoří celých 89% parku. Specialitou parku jsou turistické stezky, zbytky pralesovitých porostů, 50 druhů volně žijících savců včetně medvědů a rysů, 1400 druhů motýlů a přes 1000 druhů květin. Snahou parku je přiblížit návštěvníkům vědecký výzkum. Sousední NP Gesäuse disponuje například pavilonem pro ekologickou výchovu, zvaným Vrbový dům. Pavilon byl postaven a vybaven za 200 000 Eur a návštěvníci parku se tu mohou jako v kině posadit před plátno a dívat se například na záběry mikroorganismů nebo různých larev, promítaných aktuálně z mikroskopu. V jiném pavilonu, postaveném v originální architektuře za 600 000 Eur v malé obci Gstätterboden, mohou návštěvníci interaktivně zkoumat různé přírodní ekosystémy nebo v simulačním zařízení "přeletět" nad parkem. NP Kalkalpen provozuje dokonce svůj hotel a NP Gesäuse přispívá na provoz jedné místní školy s rozšířenou ekologickou výchovou.

Minulý týden se představitelé rakouských národních parků sešli s místními starosty a politiky ke společnému rokování v městečku Windischgarsten, které je branou do NP Kalkalpen. Rakouští starostové se shodli na tom, že region, v němž leží národní park, má mnohem více šancí na rozvoj než region bez parku. Peter Rupitsch z NP Hohe Tauern konstatoval, že v polovině osmdesátých let mnoho evropských národních parků začalo měnit svou filozofii. Ani evropské národní parky už neměly propříště být místem "úhledných remízků a pokosených luk", nýbrž dějištěm co nejméně regulovaných přírodních procesů. To vedlo zprvu ke střetům a k hnutí odporu v obcích. "Lidé však začali postupně chápat, o co v národních parcích jde. Na důležitosti začaly kolem přelomu tisíciletí stále víc nabývat standardy a kritéria Světového svazu pro ochranu přírody IUCN," podotkl Rupitsch. "Dnes tvrdí 83% Rakušanů, že národní parky jsou důležité a 62% návštěvníků je v národních parcích spokojeno," řekl Günter Liebel ze střešní organizace rakouských národních parků Nationalparks Austria, fungující v rámci Ministerstvem zemědělství, lesů a životního prostředí ve Vídni. "Národní park je inovující síla, moderní služba, zprostředkovatel pracovních míst a záruka dlouhodobého rozvoje regionu," dodal.

Starosta obce Steinbach Christian Dörfl zhodnotil význam NP Kalkalpen pro region takto: "Park je strategický partner našeho Svazu obcí. Chceme od něj především viditelnost a odlišnost od jiných regionů. NP Kalkalpen pro nás znamená bezplatnou reklamu a lákadlo pro firmy a sponzory. A také kvality, které jinde nemají, především místa s divokou přírodou a tradiční pastviny se salašemi." Další starostové konstatovali, že v regionech národních parků se osvědčil především systém certifikací služeb a regionálních výrobků, které zaručují jejich vysokou kvalitu. Ze služeb provozovaných parky starostové hodnotí zejména kvalitní trasy pro turisty, bivakovací místa, cyklo a koňské stezky, odborné doprovody a různé kulturní akce a výstavy. "Bílí osli a koně Przewalského v NP Neusiedler See jsou neuvěřitelnými magnety pro region," podotkl Kurt Kirchberger z NP Neusiedler See. "Do parků plynou statisíce Eur, takže správy parků mohly rekonstruovat dokonce místní pamětihodnosti, například zámecký park Eckartsau," řekl Hans Kammleitner z NP Kalkalpen. Starosta obce Hardegg Norbert Kellner vysvětlil, jak NP Thayatal ve spolupráci se sousedním českým NP Podyjí přivedl do spících rakouských obcí turisty. "Najednou máme v regionu větší nabídku a víc vícedenních návštěv," řekl. Něco podobného se stalo díky NP Donau Auen (dunajské nivy), položeném při toku ramen Dunaje mezi Vídní a Bratislavou. Park zrekonstruoval zámek Orth, v němž je nyní umístěno informační centrum parku, barokní scéna a obchody. Odhaduje se, že rakouské národní parky získaly pro regiony v úhrnu 451 mil. Euro za poslední letní sezónu. Jde o peníze utracené v místních obchodech, hotelích a penzionech. Do regionů NP připlynulo v letech 2000-2006 3,2 mld. Euro státních a evropských podpor. Národní park se tak stává stabilizačním faktorem svého regionu. "Celkově platí, že národní parky jsou v dobách turistického útlumu méně postiženy a v turisticky příznivých letech dokonce profitují nadprůměrně," shrnul Günter Liebel. Nedostatky, které starostové národním parkům vytkli, se dají shrnout takto: málo komunikace, chybějící marketing přírody, nízká popularizace vědeckého výzkumu, vzdělávání a různých možností rekreace mezi návštěvníky, etiketní podvod (park sice hlásá bezzásahovost, ale jeho území se lesnicky nebo zemědělsky využívá).

Jako hlavní problém regionů národních parků zmínili starostové odliv obyvatelstva z přírodně sice cenných, ale celkově chudších venkovských regionů, odchod mladých lidí za prací do měst, vymírání tradičních zemědělců a ztrátu charakteru obývané kulturní krajiny ve prospěch nárůstu uměle založených lesních ploch - zejména z důvodu, že se díky subvencím EU vyplatí zalesňovat velké plochy. Národní park a turismus je jednou z mála možností řešení. A co je třeba, aby parky mohly dobře sloužit okolním obcím? "Obce a parky musejí spolupracovat a mít vůli k dlouhodobému myšlení a dlouhodobým investicím. Mezi obcemi a parkem musí existovat komunikační strategie, všichni zúčastnění musí mít vysokou motivaci a trpělivost, musí tu být politická podpora a park musí mít jasnou vizi a konkrétní cíle," řekl Christoph Imboden z obce Filisur.