Hnutí Duha: Sázení u Ptačího potoka je plýtvání penězi Stráský sází stromky, které nedávno sám ulámal

V lesích Ptačího potoka byl dostatek mladých stromků, ale kácení nařízené současným vedením šumavského národního parku většinu z nich ulámalo a zahubilo [1]. Podotklo to Hnutí DUHA v reakci na to, že správci parku zde již více než týden vysazují mezi pokácené kmeny sazenice jeřábů do řad.

Obec Modrava chystá na tuto neděli k sázení veřejnou akci.

Hnutí DUHA upozornilo, že umělá výsadba je v oblasti Ptačího potoka plýtvání penězi. I když při kácení došlo ke zničení většiny různě starých stromků rostoucích pod svými rodiči, les by se tu stejně dokázal sám obnovit.

Ve vyšších polohách Šumavy – v horských a podmáčených smrčinách, ke kterým oblast Ptačího potoka patří, přirozeně rostou pouze smrky a jeřáby [2]. Polomy a kůrovcové kalamity tu probíhaly po tisíciletí – a pralesy se vždy opět obnovily. Správa národního parku spočetla, že v místech ponechaných divoké přírodě vyrůstá průměrně 5000 mladých stromků na hektar [3]. K obnově lesů by jich přitom stačilo 400 až 500.

Ekologická organizace však připomněla, že potřebné je vysazovat buky a jedle v nižších polohách národního parku, kde byly vždy součástí lesů, ale v posledních dvou stoletích je nahradily smrkové monokultury. Lidé, kteří v létě na Ptačím potoce bránili ilegálnímu kácení horských lesů, takovou pomoc vedení parku nabídli.

Nezákonné kácení v oblasti Ptačího potoka proti kterému v červenci a srpnu protestovaly stovky milovníků Šumavy zde poškodilo 32 hektarů cenného lesa [4] dosud ponechaného přírodě. Hnutí DUHA i odborníci přitom upozorňovali, že v této lokalitě už nemá kácení vliv na šíření kůrovce [5]. Česká inspekce zahájila na začátku září se správou parku řízení o uložení pokuty [6].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Reklamní výsadba stromků u Ptačího potoka ukazuje nesmyslné počínání nového vedení parku. Nejdříve pustí těžaře do oblasti dříve ponechané přírodě, kde ale kácení už nemá na šíření kůrovce příliš velký vliv. Při kácení zničí všechny mladé stromky, které pod svými rodiči vyrůstaly. A pak je jdou za drahé peníze znovu vysazovat.“

„Sčítání, které dělá správa parku, přitom jasně ukázalo, že horské lesy se tu obnovují samy a úplně zadarmo. V podrostu jsou tisíce mladých stromků, takže pod suchými stromy se rychle obnovuje smrkový prales. Přitom ředitel parku tvrdí, že nemá finance a vyhazuje pracovníky, kteří v národním parku zajišťují důležité služby pro turisty, vědecký výzkum a ochranu před černými stavbami.“

„Až s nesmyslnými výsadbami v místech, kde před pár týdny sami nechali polámat tisíce stromků, skončí, budeme požadovat vyčíslení nákladů, které pak zveřejníme. Mnohem prospěšnější by bylo, kdyby správa parku vysazovala více buků a jedlí v nižších polohách parku, kde je potřeba obnovit smíšené lesy.“


Kontakt:
Jaromír Bláha, tel: 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Barbora Šlapáková, tel: 731 465 279, barbora.slapakova@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Na Ptačím potoce byl hustý podrost mladých stromků. Dřevorubci jich však při kácení tisíce polámali a zahubili. Viz přiložená fotodokumentace

[2] Mapa tzv. typů vývoje lesa (v příloze) ukazuje oblasti, kde na Šumavě přirozeně rostou horské, podmáčené a rašelinné smrčiny. Na mapě jsou označeny žlutou, tmavě fialovou, tmavě šedou a světle zelenou barvou.

[3] Čížková P., Biomonitoring lesních ekosystémů v NP Šumava, Lesnická práce 1/2010

[4] Více v tiskové zprávě Hnutí DUHA: www.hnutiduha.cz/zpravodajstvi/detail-zpravy/article/dusledky-nezakonne-tezby-u-ptaciho-potoka-32-hektaru-pokacenych-ploch-vzacneho-lesa/?tx_ttnews[backPid]=6&cHash=7f581326a3

[5] http://www.infodatasys.cz/sumava/ptp2011.pdf

[6] ČIŽP ve sdělení o vyřízení podnětu Hnutí DUHA mimo jiné uvedla:

„ČIŽP uzavřela kontrolu v předmětné lokalitě se závěrem, že zahájí správní řízení podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny, v jehož průběhu bude posouzen rozsah a významnost změn ve struktuře a funkci ekosystémů v předmětné lokalitě a také významnost změn biotopu tetřeva hlušce.“

Podle dotyčného § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny přitom:

„2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že…n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“.