Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Schengenský prostor a Krkonošský národní park
Česká republika vstoupí 21. 12. 2007 do tzv. Schengenského prostoru. Zmizí klasické hraniční přechody. Státní hranice bude možné překračovat téměř kdykoliv a kdekoliv. Přesto i nadále zůstanou na hranicích ČR místa, kam nebude možno v zájmu zachování přírodních hodnot vstupovat či vjíždět. Jedním z takových míst jsou i příhraniční partie Krkonošského národního parku.
Krkonoše protíná v délce cca 52 km česko-polská hranice. Po obou jejích stranách byly vyhlášeny národní parky – na polské straně Karkonoski park narodowy, na české straně Krkonošský národní park. V Krkonošském národním parku je zejména v úseku mezi Harrachovem a Horní Malou Úpou podél státní hranice pruh 1. a 2. zóny národního parku. V těchto oblastech bude i po přistoupení k Schengenu povolen volný pohyb osob pouze po vyznačených turistických stezkách. Většina tohoto hraničního úseku sousedí s Karkonoskim Parkem Narodowym, kde je režim obdobný.
Přistoupením k Schengenským dohodám se v podstatě nemění vnitrostátní zákony jednotlivých států. Nadále bude platit zákon o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. a jeho polský protějšek Dz.U.04.92.880 z roku 2004. Z těchto zákonů pak vycházejí návštěvní řády obou národních parků. Rozdíly mezi nimi nejsou velké, neboť v rámci společné bilaterální biosferické rezervace Krkonoše/Karkonosze došlo k úzké koordinaci.
1. a 2. zóna národního parku má ten nejpřísnější režim ochrany přírody v České republice. Důvodem ochrany hraničního hřebene v Krkonoších je zejména tzv. krkonošská arkto-alpínská tundra. Právě zde mají svůj nejsevernější výskyt některé alpské druhy (borovice kleč). Naopak díky působení skandinávského ledovce v minulosti zde mají svůj nejjižnější výskyt některé druhy severské (ostružiník moruška). Izolovaná poloha Krkonoš, pro kterou jsou někdy označovány ostrovem Arktidy uprostřed Evropy, dala vzniknout druhům, které se nikde jinde na Zemi nevyskytují (zvonek krkonošský). V nejvýchodnějším cípu národního parku je příhraniční oblastí 1. zóny vzácně dochovaná květnatá bučina na Boberské stráni.
Proto i „po Schengenu“ bude v těchto polohách trvat zákaz vstupu mimo značené turistické cesty. Z celkové délky státní hranice na území KRNAP a jeho ochranného pásma (52 km) připadá na části s tímto omezením 28 km. V drtivé většině zde sousedíme s polským národním parkem, kde je zákaz vstupu mimo značených cest na celém jeho území. Překročením státní hranice se zde tedy režim nemění. Naopak oproti stávajícímu stavu, kde je možné státní hranice překročit pouze na několika málo oficiálních turistických hraničních přechodech, bude možné přejít z Čech do Polska a naopak po všech značených turistických cestách.
V národních parcích samozřejmě nedojde ani k uvolnění dalších nežádoucích aktivit, především jízd motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. Ani na kole nelze a nebude možné po národním parku jezdit všude, nýbrž jen po vyhrazených speciálně značených trasách.
Na dodržování zákonů a návštěvních řádů již nyní dohlížejí strážci obou národních parků. Společné akce české Stráže přírody a polské Straże Parku podél česko-polské hranice se staly standardem kvalitní spolupráce. Po našem přistoupení k Schengenu bude tato jejich spolupráce v kontrolní činnosti ještě intenzivnější.
Ke vstupu do Schengenu dochází na přelomu roku, kdy jsou hory pokryty vysokou vrstvou sněhu. Dle nekompromisního zákona o státních hranicích musí být všechno terénní vybavení do poslední minuty zachováno. Na první pohled se toho v krajině moc nezmění. Hraniční patníky zůstanou na svých místech stejně jako oválné cedule se státním znakem a nápisem „Česká republika“. Na jaro 2008 však připravuje Ministersvo vnitra ČR spolu s Policií ČR odstraňování kovových sloupků a cedulí „Pozor, státní hranice“. Naopak přibudou dřevěné stylové informační tabule, z nichž se turista dozví, kam může, aniž by se dostal do střetu s návštěvním řádem obou národních parků.
Důležitou informací pro návštěvníky Karkonoskiego Parku Narowego, kteří budou přicházet z české strany je, že vstup na území polského parku je zpoplatněn. Cena je 4 Zł. za osobu a den, rsp. 2 Zł. zlevněné vstupné pro děti, studenty a seniory. Od ledna 2008 se uvažuje o jeho zvýšení o cca 15%. Vstupné je vybíráno na hlavních přístupových trasách z polského vnitrozemí.
Krkonoše protíná v délce cca 52 km česko-polská hranice. Po obou jejích stranách byly vyhlášeny národní parky – na polské straně Karkonoski park narodowy, na české straně Krkonošský národní park. V Krkonošském národním parku je zejména v úseku mezi Harrachovem a Horní Malou Úpou podél státní hranice pruh 1. a 2. zóny národního parku. V těchto oblastech bude i po přistoupení k Schengenu povolen volný pohyb osob pouze po vyznačených turistických stezkách. Většina tohoto hraničního úseku sousedí s Karkonoskim Parkem Narodowym, kde je režim obdobný.
Přistoupením k Schengenským dohodám se v podstatě nemění vnitrostátní zákony jednotlivých států. Nadále bude platit zákon o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. a jeho polský protějšek Dz.U.04.92.880 z roku 2004. Z těchto zákonů pak vycházejí návštěvní řády obou národních parků. Rozdíly mezi nimi nejsou velké, neboť v rámci společné bilaterální biosferické rezervace Krkonoše/Karkonosze došlo k úzké koordinaci.
1. a 2. zóna národního parku má ten nejpřísnější režim ochrany přírody v České republice. Důvodem ochrany hraničního hřebene v Krkonoších je zejména tzv. krkonošská arkto-alpínská tundra. Právě zde mají svůj nejsevernější výskyt některé alpské druhy (borovice kleč). Naopak díky působení skandinávského ledovce v minulosti zde mají svůj nejjižnější výskyt některé druhy severské (ostružiník moruška). Izolovaná poloha Krkonoš, pro kterou jsou někdy označovány ostrovem Arktidy uprostřed Evropy, dala vzniknout druhům, které se nikde jinde na Zemi nevyskytují (zvonek krkonošský). V nejvýchodnějším cípu národního parku je příhraniční oblastí 1. zóny vzácně dochovaná květnatá bučina na Boberské stráni.
Proto i „po Schengenu“ bude v těchto polohách trvat zákaz vstupu mimo značené turistické cesty. Z celkové délky státní hranice na území KRNAP a jeho ochranného pásma (52 km) připadá na části s tímto omezením 28 km. V drtivé většině zde sousedíme s polským národním parkem, kde je zákaz vstupu mimo značených cest na celém jeho území. Překročením státní hranice se zde tedy režim nemění. Naopak oproti stávajícímu stavu, kde je možné státní hranice překročit pouze na několika málo oficiálních turistických hraničních přechodech, bude možné přejít z Čech do Polska a naopak po všech značených turistických cestách.
V národních parcích samozřejmě nedojde ani k uvolnění dalších nežádoucích aktivit, především jízd motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. Ani na kole nelze a nebude možné po národním parku jezdit všude, nýbrž jen po vyhrazených speciálně značených trasách.
Na dodržování zákonů a návštěvních řádů již nyní dohlížejí strážci obou národních parků. Společné akce české Stráže přírody a polské Straże Parku podél česko-polské hranice se staly standardem kvalitní spolupráce. Po našem přistoupení k Schengenu bude tato jejich spolupráce v kontrolní činnosti ještě intenzivnější.
Ke vstupu do Schengenu dochází na přelomu roku, kdy jsou hory pokryty vysokou vrstvou sněhu. Dle nekompromisního zákona o státních hranicích musí být všechno terénní vybavení do poslední minuty zachováno. Na první pohled se toho v krajině moc nezmění. Hraniční patníky zůstanou na svých místech stejně jako oválné cedule se státním znakem a nápisem „Česká republika“. Na jaro 2008 však připravuje Ministersvo vnitra ČR spolu s Policií ČR odstraňování kovových sloupků a cedulí „Pozor, státní hranice“. Naopak přibudou dřevěné stylové informační tabule, z nichž se turista dozví, kam může, aniž by se dostal do střetu s návštěvním řádem obou národních parků.
Důležitou informací pro návštěvníky Karkonoskiego Parku Narowego, kteří budou přicházet z české strany je, že vstup na území polského parku je zpoplatněn. Cena je 4 Zł. za osobu a den, rsp. 2 Zł. zlevněné vstupné pro děti, studenty a seniory. Od ledna 2008 se uvažuje o jeho zvýšení o cca 15%. Vstupné je vybíráno na hlavních přístupových trasách z polského vnitrozemí.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk