Tiskové zprávy
Sedmá generace: Sedmá generace 2/2010: Konoptikum země české
Je konopný growbyznys ekologický? Kolik nových jaderných elektráren potřebujeme ke štěstí? Jak poznáme opravdu ekologické firmy? Nastupuje éra sdílečů aut? Umíte si představit zdravé ekosystémy? Co ne/můžeme očekávat od Facebooku? Žijeme v čase hlupáků? Oč opírá Čestmír Klos svůj optimismus? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v druhém letošním čísle časopisu Sedmá generace.
Deset let po památném výroku Jana Macháčka ve filmu Samotáři („Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici.“) už v této zemi konopí úspěšně zakořenilo. A vlastně nejen v zemi, ale i ve vodě, vzduchu či kokosu – dnes totiž pěstitelé neboli groweři zpravidla piplají své byliny doma v pokojích, aniž by potřebovali zeminu. Někteří tradiční venkovní pěstitelé namítají, že využíváním automatizovaných pěstebních systémů s intenzívním svícením lamp se ztrácí organický vztah mezi rostlinou, jejím sadařem a Zemí. Výzvě intenzifikovat produkci jsou vystaveni i momentálně stagnující konopáři, legálně pěstující takzvané technické konopí. Cannabis jakožto všestranná rostlina s obrovským ekologickým a léčebným potenciálem tak stojí na nejednom rozcestí. Přiblížena jsou v hlavní tématu čísla.
V seriálu Ekonomičtí disidenti nás Naďa Johanisová seznamuje s poněkud překvapivým jménem, spisovatelem Gilbertem Keithem Chestertonem. Kurz mediální sebeobrany tentokrát věnujeme přínosům i rizikům takzvaných sociálních sítí v čele s Facebookem. Jan Keller následně v druhém dílu seriálu Sociální světy vysvětluje, proč se v posledních desetiletích vrhli dobyvatelé renty na vzdělávací systémy.
Překladový text Davida Orda řeší otázku, jak měřit ekologický dopad činnosti firem. Jak už to tak bývá, odpověď není vůbec jednoduchá. Lesoochranář Jaromír Bláha pak v článku o „záchraně zelených šumavských lesů před kůrovcem“ sestavil mozaiku z výroků politiků i jejich činů v posledních dvou letech. Vzniklý obraz lze přirovnat k panoptiku, které je směšné a zároveň hrůzné. Karel Polanecký si vzal na mušku argumentaci, podle níž musíme postavit nové bloky Temelína, zbourat Horní Jiřetín a pozastavit solární elektrárny, jinak že nastane energetická krize, zhasnou světla a vymrznou domy. V dalších textech Drobnohledu převažují dobré příklady: Jasna Flamiková vyzdvihuje charitativní obchody, Michal Šimoník sdílení aut a Eva Štefková tradiční řemesla.
V Kulturní zahradě Šárka Zahradníková představuje knihu Psychologie environmentálních problémů, Tereza Stöckelová vyzývá, abychom se stali informačními environmentalisty, Jan Miessler kritizuje dokument Věk hlupáků a Pavlína Binková oskarového kandidáta Proroka. Zuzana Kukurová poté přibližuje, jakým způsobem se do prosincové klimatické konference v Kodani zapojili umělci.
V závěrečném rozhovoru se nestor ekologické novinařiny Čestmír Klos podělil o názory na média, před- i polistopadovou minulost, Sněžku či Kodaň a rozhovor uzavřel slovy: „Jsem duší pořád optimista. Teď ale nemám, o co ten optimismus opřít, a hledám příležitost.“
Přečíst si vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Deset let po památném výroku Jana Macháčka ve filmu Samotáři („Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici.“) už v této zemi konopí úspěšně zakořenilo. A vlastně nejen v zemi, ale i ve vodě, vzduchu či kokosu – dnes totiž pěstitelé neboli groweři zpravidla piplají své byliny doma v pokojích, aniž by potřebovali zeminu. Někteří tradiční venkovní pěstitelé namítají, že využíváním automatizovaných pěstebních systémů s intenzívním svícením lamp se ztrácí organický vztah mezi rostlinou, jejím sadařem a Zemí. Výzvě intenzifikovat produkci jsou vystaveni i momentálně stagnující konopáři, legálně pěstující takzvané technické konopí. Cannabis jakožto všestranná rostlina s obrovským ekologickým a léčebným potenciálem tak stojí na nejednom rozcestí. Přiblížena jsou v hlavní tématu čísla.
V seriálu Ekonomičtí disidenti nás Naďa Johanisová seznamuje s poněkud překvapivým jménem, spisovatelem Gilbertem Keithem Chestertonem. Kurz mediální sebeobrany tentokrát věnujeme přínosům i rizikům takzvaných sociálních sítí v čele s Facebookem. Jan Keller následně v druhém dílu seriálu Sociální světy vysvětluje, proč se v posledních desetiletích vrhli dobyvatelé renty na vzdělávací systémy.
Překladový text Davida Orda řeší otázku, jak měřit ekologický dopad činnosti firem. Jak už to tak bývá, odpověď není vůbec jednoduchá. Lesoochranář Jaromír Bláha pak v článku o „záchraně zelených šumavských lesů před kůrovcem“ sestavil mozaiku z výroků politiků i jejich činů v posledních dvou letech. Vzniklý obraz lze přirovnat k panoptiku, které je směšné a zároveň hrůzné. Karel Polanecký si vzal na mušku argumentaci, podle níž musíme postavit nové bloky Temelína, zbourat Horní Jiřetín a pozastavit solární elektrárny, jinak že nastane energetická krize, zhasnou světla a vymrznou domy. V dalších textech Drobnohledu převažují dobré příklady: Jasna Flamiková vyzdvihuje charitativní obchody, Michal Šimoník sdílení aut a Eva Štefková tradiční řemesla.
V Kulturní zahradě Šárka Zahradníková představuje knihu Psychologie environmentálních problémů, Tereza Stöckelová vyzývá, abychom se stali informačními environmentalisty, Jan Miessler kritizuje dokument Věk hlupáků a Pavlína Binková oskarového kandidáta Proroka. Zuzana Kukurová poté přibližuje, jakým způsobem se do prosincové klimatické konference v Kodani zapojili umělci.
V závěrečném rozhovoru se nestor ekologické novinařiny Čestmír Klos podělil o názory na média, před- i polistopadovou minulost, Sněžku či Kodaň a rozhovor uzavřel slovy: „Jsem duší pořád optimista. Teď ale nemám, o co ten optimismus opřít, a hledám příležitost.“
Přečíst si vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
