Správa KRNAP: Slavíme světový den lesů a světový den vody

Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Správa KRNAP se o zdejší lesy stará již 25 let - 1. 1. 1994 převzala lesy na území národního parku do péče od Lesů České republiky.

Les se neobejde bez vody, proto Správa KRNAP v posledních letech provedla řadu opatření, aby jí les zadržoval více. "Rušíme staré meliorační rýhy k odvodnění dříve hospodářsky využívaného lesa, budujeme přepážky a staráme se o drobné vodní toky," vypočítává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Asanaci dřívějších melioračních zásahů jsme dosud provedli na cca 120 hektarech. Vybudovali jsme více než 600 přepážek, které déle zadrží vodu na lokalitě. V současné době realizujeme projekt, v rámci kterého vyhledáváme další degradovaná mokřadní stanoviště v lesích z vytipovaných asi 2 400 ha, na kterých v rámci obnovy zbudujeme několik tisíc dalších přehrážek. Pečujeme celkově o 585 km drobných vodních toků, na kterých udržujeme protipovodňová opatření," upřesnil. Mezi zdejší nejcennější lesní společenstva patří rašelinné a papratkové smrčiny. Jedná se o křehké biotopy, kde každá stopa zůstane zřetelná velmi dlouhou dobu. Z tohoto důvodu zde také Správa KRNAP počítá do budoucna s vyhlášením klidových území, kde se návštěvníci budou moci pohybovat pouze po turistických cestách, aby neničili cennou přírodu pohybem ve volném terénu.

Krkonošské lesy jsou domovem například endemického šnečka vřetenovky krkonošské nebo celého endemického společenstva moruškové kleče. Hnízdí v nich například čáp černý, datlík tříprstý, datel černý nebo lejsek malý. Les ke svému životu potřebuje i ikonický tetřívek obecný. V lese rostou v nich orchideje korálice trojklanná nebo tajemný sklenobýl bezlistý i krásnými květy nápadná lilie zlatohlavé.

Péče o krkonošské lesy směřuje k přestavbě současných lesů na lesy přírodě blízké, tedy takové, kde bude druhová a věková skladba více odpovídat původním lesům Krkonoš. Pozitivní trend je patrný u hlavních cílových dřevin, jako jsou smrk, buk, jedle. Nejlepší práci pak pochopitelně odvádí les sám pomocí přirozené obnovy a využití energie biomasy mrtvého dřeva, které v lesích zůstává.

Vývoj druhové skladby krkonošských lesů:
Smrk ztepilý - 1992: 81,55 %, 2003: 78,78 %, 2015: 76,82 %, cílový stav: 56,00 %
Buk lesní - 1992: 3,04 %, 2003: 5,66 %, 2015: 6,47 %, cílový stav: 24,70 %
Borovice kleč - 1992: 6,32 %, 2003: 5,95 %, 2015: 6,53 %, cílový stav: 5,60 %
Jeřáb ptačí - 1992: 1,09 %, 2003: 2,69 %, 2015: 3,03 %, cílový stav*
Jedle bělokorá - 1992: 0,08 %, 2003: 0,27 %, 2015: 0,46 %, cílový stav: 2,20 %
Břízy - 1992: 1,46 %, 2003: 1,80 %, 2015: 2,04 %, cílový stav*
Modřín evropský - 1992: 1,44 %, 2003: 1,83 %, 2015: 1,56 %
Javor klen - 1992: 0,97 %, 2003: 1,28 %, 2015: 1,50 %, cílový stav*
Jasan ztepilý - 1992: 0,42 %, 2003: 0,52 %, 2015: 0,48 %, cílový stav*
Smrky ostatní včetně exotů - 1992: 0,24 %, 2003: 0,16 %, 2015: 0,04 %
Borovice lesní - 1992: 0,05 %, 2003: 0,03 %, 2015: 0,02 %

* Cílovým stavem ostatních listnatých dřevin, kromě buku (jeřáb, břízy, javory, topoly, olše, jasany...) je 11,5 %

Vnitřní výstavba lesních porostů je důležitým prvkem, významně ovlivňujícím jejich stabilitu. Zatímco v roce 1994 byla jejich struktura jednoduchá a jednovrstevná, dnes již na čtvrtině porostů roste vícevrstevný les, místy až s velmi bohatou vnitřní strukturou