Tiskové zprávy
Arnika: Spolana neví, kolik má chloru
Spolana Neratovice neví, jaké množství toxického chloru se nachází v jejích provozech. Vyplývá to z posudku bezpečnostní zprávy Spolany, který pro Arniku zpracoval nezávislý expert Ing. Jiří Procházka. Ten objevil řadu nesrovnalostí, které obsahovala původní bezpečnostní zpráva Spolany. Chemička má do 10. ledna předložit Krajskému úřadu Středočeského kraje novou, přepracovanou verzi. Arnika doufá, že nová zpráva již nebude obsahovat závažné chyby, které odhalil expert. „Spolana by měla celou bezpečnostní zprávu napsat znovu, pouhé dopracování nestačí,“ prohlásil Procházka.
Arnika posudek Ing. Procházky zašle předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, ministrům životního prostředí a zemědělství, Krajskému úřadu Středočeského kraje a samozřejmě také Spolaně Neratovice.
Patrně nejzávažnější nesrovnalosti našel Ing. Procházka v množství toxického chloru, kterým má Spolana disponovat. V tabulce na straně 4, druhé kapitoly, Spolana uvádí, že skladovací zásobníky obsahují 700 tun chloru. Na straně 2 třetí kapitoly se podle seznamu vybraných nebezpečných látek umístěných v areálu Spolany nachází v závodě PVC kapalný chlor v množství 2x5x80 m3 + 16 m3. Naproti tomu na straně 12 se v kapitole 4 – Parametry technologického zařízení závod PVC, píše, že v zásobnících kapalného chloru je 10x80 m3 plus 1x20 m3. „Ani v předešlém ani v následujícím obsahu posuzovaného dokumentu jsem nezaznamenal vysvětlení toho, proč se množství výše uvedené nebezpečné látky takovým způsobem od sebe liší,“ píše Procházka ve své zprávě.
Ten nakonec zastavil další posuzování bezpečnostní zprávy Spolany, protože „pokud se zásadně liší výchozí údaje, nelze objektivně posuzovat ať už současná preventivní opatření či dosahy havárií nebo navrhovat následná technická či jiná opatření,“ vysvětlil Procházka.
„Jsme velmi překvapeni, že Spolana nemá přehled o jedné z nejnebezpečnějších látek ve svém areálu. Posudek Jiřího Procházky jen potvrdil, že zabezpečení Spolany mělo a má velké trhliny. Proto jsme požadovali nejprve veřejné projednání bezpečnostní zprávy, a teprve potom znovuobnovení výroby v nebezpečných provozech. Ty by měly být zastaveny do doby, než se dají věci ve Spolaně do pořádku,“ řekl k tomu vedoucí programu Arniky Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
Podotkl, že Procházka ve svém posudku kritizuje rovněž přístup Spolany k řešení otázky vlivu lidského faktoru. Právě ten Spolana označila za příčinu řady havárií. V bezpečnostní zprávě přitom tento aspekt vůbec neřeší.
Arnika posudek Ing. Procházky zašle předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, ministrům životního prostředí a zemědělství, Krajskému úřadu Středočeského kraje a samozřejmě také Spolaně Neratovice.
Patrně nejzávažnější nesrovnalosti našel Ing. Procházka v množství toxického chloru, kterým má Spolana disponovat. V tabulce na straně 4, druhé kapitoly, Spolana uvádí, že skladovací zásobníky obsahují 700 tun chloru. Na straně 2 třetí kapitoly se podle seznamu vybraných nebezpečných látek umístěných v areálu Spolany nachází v závodě PVC kapalný chlor v množství 2x5x80 m3 + 16 m3. Naproti tomu na straně 12 se v kapitole 4 – Parametry technologického zařízení závod PVC, píše, že v zásobnících kapalného chloru je 10x80 m3 plus 1x20 m3. „Ani v předešlém ani v následujícím obsahu posuzovaného dokumentu jsem nezaznamenal vysvětlení toho, proč se množství výše uvedené nebezpečné látky takovým způsobem od sebe liší,“ píše Procházka ve své zprávě.
Ten nakonec zastavil další posuzování bezpečnostní zprávy Spolany, protože „pokud se zásadně liší výchozí údaje, nelze objektivně posuzovat ať už současná preventivní opatření či dosahy havárií nebo navrhovat následná technická či jiná opatření,“ vysvětlil Procházka.
„Jsme velmi překvapeni, že Spolana nemá přehled o jedné z nejnebezpečnějších látek ve svém areálu. Posudek Jiřího Procházky jen potvrdil, že zabezpečení Spolany mělo a má velké trhliny. Proto jsme požadovali nejprve veřejné projednání bezpečnostní zprávy, a teprve potom znovuobnovení výroby v nebezpečných provozech. Ty by měly být zastaveny do doby, než se dají věci ve Spolaně do pořádku,“ řekl k tomu vedoucí programu Arniky Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
Podotkl, že Procházka ve svém posudku kritizuje rovněž přístup Spolany k řešení otázky vlivu lidského faktoru. Právě ten Spolana označila za příčinu řady havárií. V bezpečnostní zprávě přitom tento aspekt vůbec neřeší.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
