Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Správa KRNAP opravdu nechce nadále přetěžovat vrchol Sněžky organizovanými závody
Jelikož se v posledních dnech množí dotazy na schvalovanou trasu závodu Krakonošova 100, potvrzujeme, že opravdu do budoucna, počínaje letošním ročníkem, ani pro Krakonošovu 100 nebudeme uvolňovat vrchol nejvyšší české hory, a to z důvodu jeho celoročního obrovského zatížení velkými počty návštěvníků.
Sněžka je nejvyšší, nejchladnější, zároveň však nejnavštěvovanější vrchol Krkonoš i okolních evropských středohor. Přístupný vrchol Sněžky má rozlohu přibližně jako fotbalové hřiště. Ve vrcholné sezóně je denní návštěvnost vrcholu až 10 000 osob. Pro tak malou plochu to je obrovská zátěž. Pokud by se tam sešli všichni najednou, tak by ani nemohli rozpažit ruce, aniž by se jeden druhé nedotýkali. Jedná se o velké riziko pro vzácnou přírodu, ale představuje to i značné nepohodlí a omezení pro návštěvníky vrcholu. Nechceme nijak omezovat počty běžných návštěvníků hor (s výjimkou počtů lidí, které vyveze na vrchol lanovka, jež má ze stejných důvodů limitovanou denní kapacitu).
„Chápeme, že pro organizátory i účastníky Krakonošovy 100 je vrchol Sněžky atraktivní. Stejně jako pro všechny ostatní zájemce z řad organizátorů i závodníků nejrůznějších podobných podniků. Každý takový závod ale přivádí další lidi na již tak zatížený nejvyšší vrchol hor – a také ale generuje zájem dalších a dalších organizátorů, kteří se pak oprávněně ptají, proč jedni na Sněžku se závodem mohou a jiní ne,“ vysvětluje náměstkyně ředitele, vedoucí odboru státní správy Hana Slavíčková přístup, který už správa uplatňuje několik let a předem avizuje i pořadatelům dosud tradičních akcí, jako je právě Krakonošova 100.
„Jsem přesvědčena, že trasa, na které jsme se s organizátory během velmi konstruktivních jednání domluvili jako na možné, je pro závodníky dostatečně atraktivní i bez výstupu na Sněžku. Nechat této hoře alespoň od závodů trochu ulevit mi připadá docela sportovní a fér,“ dodává Hana Slavíčková.
Masiv nejvyšší hory Krkonoš patří mezi nejnavštěvovanější evropské hory, bohužel se všemi nežádoucími dopady na zdejší unikátní přírodu – vyšlapáváním zkratek a erozí půdy, poškozováním vegetace a mrazem tříděných půd, hromaděním nejrůznějšího odpadu, hlukem a rušením živočišstva i zavlékáním nežádoucích cizích organismů. Pro svou jedinečnost má Sněžka nejpřísnější ochranný statut 1. zóny národního párku.
V kontextu evropských hor zde vzniklo zcela ojedinělé prostředí, které vědci označují jako arkto-alpínskou tundru. Je dokonale zachována především ve vrcholových partiích Sněžky a dodnes poskytuje útočiště organismům, jejichž domov je daleko na severu Evropy nebo v Alpách. Patří mezi ně např. bika klasnatá, rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná, lipnice plihá, jinořadec kadeřavý, severské a alpínské lišejníky rodů vousatec, pukléřka či šídlovec, z živočichů pak pavouk slíďák ostnonohý, brouk kvapník bloudivý, vzácný rejsek horský nebo pěvuška podhorní, která je zde nejvzácnějším ptačím druhem. Sněžka hostí i některé z proslulých krkonošských endemitů – organismů známých pouze z tohoto pohoří. Patří k nim jestřábník severský, černající a Schneiderův, jeřáb sudetský, pampeliška krkonošská, zvonek český nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap
Sněžka je nejvyšší, nejchladnější, zároveň však nejnavštěvovanější vrchol Krkonoš i okolních evropských středohor. Přístupný vrchol Sněžky má rozlohu přibližně jako fotbalové hřiště. Ve vrcholné sezóně je denní návštěvnost vrcholu až 10 000 osob. Pro tak malou plochu to je obrovská zátěž. Pokud by se tam sešli všichni najednou, tak by ani nemohli rozpažit ruce, aniž by se jeden druhé nedotýkali. Jedná se o velké riziko pro vzácnou přírodu, ale představuje to i značné nepohodlí a omezení pro návštěvníky vrcholu. Nechceme nijak omezovat počty běžných návštěvníků hor (s výjimkou počtů lidí, které vyveze na vrchol lanovka, jež má ze stejných důvodů limitovanou denní kapacitu).
„Chápeme, že pro organizátory i účastníky Krakonošovy 100 je vrchol Sněžky atraktivní. Stejně jako pro všechny ostatní zájemce z řad organizátorů i závodníků nejrůznějších podobných podniků. Každý takový závod ale přivádí další lidi na již tak zatížený nejvyšší vrchol hor – a také ale generuje zájem dalších a dalších organizátorů, kteří se pak oprávněně ptají, proč jedni na Sněžku se závodem mohou a jiní ne,“ vysvětluje náměstkyně ředitele, vedoucí odboru státní správy Hana Slavíčková přístup, který už správa uplatňuje několik let a předem avizuje i pořadatelům dosud tradičních akcí, jako je právě Krakonošova 100.
„Jsem přesvědčena, že trasa, na které jsme se s organizátory během velmi konstruktivních jednání domluvili jako na možné, je pro závodníky dostatečně atraktivní i bez výstupu na Sněžku. Nechat této hoře alespoň od závodů trochu ulevit mi připadá docela sportovní a fér,“ dodává Hana Slavíčková.
Masiv nejvyšší hory Krkonoš patří mezi nejnavštěvovanější evropské hory, bohužel se všemi nežádoucími dopady na zdejší unikátní přírodu – vyšlapáváním zkratek a erozí půdy, poškozováním vegetace a mrazem tříděných půd, hromaděním nejrůznějšího odpadu, hlukem a rušením živočišstva i zavlékáním nežádoucích cizích organismů. Pro svou jedinečnost má Sněžka nejpřísnější ochranný statut 1. zóny národního párku.
V kontextu evropských hor zde vzniklo zcela ojedinělé prostředí, které vědci označují jako arkto-alpínskou tundru. Je dokonale zachována především ve vrcholových partiích Sněžky a dodnes poskytuje útočiště organismům, jejichž domov je daleko na severu Evropy nebo v Alpách. Patří mezi ně např. bika klasnatá, rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná, lipnice plihá, jinořadec kadeřavý, severské a alpínské lišejníky rodů vousatec, pukléřka či šídlovec, z živočichů pak pavouk slíďák ostnonohý, brouk kvapník bloudivý, vzácný rejsek horský nebo pěvuška podhorní, která je zde nejvzácnějším ptačím druhem. Sněžka hostí i některé z proslulých krkonošských endemitů – organismů známých pouze z tohoto pohoří. Patří k nim jestřábník severský, černající a Schneiderův, jeřáb sudetský, pampeliška krkonošská, zvonek český nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk