Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Správa KRNAP se připojuje k Roku biodiverzity
Správa KRNAP se svými aktivitami v roce 2010 připojuje k Mezinárodnímu roku biologické rozmanitosti (dále jen Rok biodiverzity), kterým rok 2010 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Jedním ze základních cílů je zvýšit informovanost a veřejné povědomí o významu přírodní rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi a zastavit či alespoň zpomalit tak celosvětový úbytek druhů.
Krkonošský národní park patří k územím s bohatou rozmanitostí živočišných i rostlinných druhů, stejně jako různých typů ekosystémů a přírodních stanovišť a zachovalou kulturní krajinou. To je dáno historickým a kulturním vývojem posledních několika set let a systémem ochrany přírody a krajiny posledních desetiletí. „Je třeba zdůraznit, že jen díky cílené ochraně ohrožených druhů a jejich biotopů se zatím daří zachovat druhovou pestrost v jejím více méně původním rozsahu, a to přesto, že jsou Krkonoše jedním z turisticky nejvytíženějších území České republiky,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Dlouhodobě se snažíme podporovat péči o květnaté horské louky – například dotacemi pro soukromé zemědělce, kterým jsme přidělili desítky milionů korun. O správnosti a efektivnosti investovaných prostředků svědčí návrat řady zákonem chráněných druhů rostlin, jako například zvonku krkonošského nebo různých jestřábníků, na lokality, ze kterých byly tyto byliny vytlačeny. V Krkonoších byl loni po mnoha desetiletích zaznamenán i rys ostrovid, například v okolí Harrachova sledujeme pravidelně výskyt vydry říční. Připravujeme projekty, které krkonošské přírodě pomáhají. Jedním z nich je projekt mapování a likvidace invazivních druhů rostlin. Právě ty jsou totiž značnou hrozbou pro druhovou rozmanitost. Souvislé porosty šťovíku alpského nebo břehy potoků a řek zaplevelené různými druhy křídlatek jsou tikající bombou. Stejně tak se snažíme postupně měnit druhovou skladbu krkonošských lesů, aby byly zdravější a stabilnější. Smrkové monokultury jsou již minulostí. Do porostů vracíme jedle, buky a javory. Naše současné hospodaření v krkonošských lesích je tak ekologicky šetrné, že si zasloužilo certifikát FSC (Forest Stewardship Council), udělený v roce 2009,“ popsal naše snahy o zachování biodiverzity v Krkonoších ředitel Hřebačka.
Kromě konkrétních projektů se k Roku biodiverzity připojíme i řadou akcí, které pořádáme pro školy i veřejnost. Tematicky zaměřený program tak uslyší například návštěvníci tradičního jarního Vítání ptačího zpěvu stejně jako děti při programovém vyučování na téma Myslivost.
Krkonošský národní park patří k územím s bohatou rozmanitostí živočišných i rostlinných druhů, stejně jako různých typů ekosystémů a přírodních stanovišť a zachovalou kulturní krajinou. To je dáno historickým a kulturním vývojem posledních několika set let a systémem ochrany přírody a krajiny posledních desetiletí. „Je třeba zdůraznit, že jen díky cílené ochraně ohrožených druhů a jejich biotopů se zatím daří zachovat druhovou pestrost v jejím více méně původním rozsahu, a to přesto, že jsou Krkonoše jedním z turisticky nejvytíženějších území České republiky,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Dlouhodobě se snažíme podporovat péči o květnaté horské louky – například dotacemi pro soukromé zemědělce, kterým jsme přidělili desítky milionů korun. O správnosti a efektivnosti investovaných prostředků svědčí návrat řady zákonem chráněných druhů rostlin, jako například zvonku krkonošského nebo různých jestřábníků, na lokality, ze kterých byly tyto byliny vytlačeny. V Krkonoších byl loni po mnoha desetiletích zaznamenán i rys ostrovid, například v okolí Harrachova sledujeme pravidelně výskyt vydry říční. Připravujeme projekty, které krkonošské přírodě pomáhají. Jedním z nich je projekt mapování a likvidace invazivních druhů rostlin. Právě ty jsou totiž značnou hrozbou pro druhovou rozmanitost. Souvislé porosty šťovíku alpského nebo břehy potoků a řek zaplevelené různými druhy křídlatek jsou tikající bombou. Stejně tak se snažíme postupně měnit druhovou skladbu krkonošských lesů, aby byly zdravější a stabilnější. Smrkové monokultury jsou již minulostí. Do porostů vracíme jedle, buky a javory. Naše současné hospodaření v krkonošských lesích je tak ekologicky šetrné, že si zasloužilo certifikát FSC (Forest Stewardship Council), udělený v roce 2009,“ popsal naše snahy o zachování biodiverzity v Krkonoších ředitel Hřebačka.
Kromě konkrétních projektů se k Roku biodiverzity připojíme i řadou akcí, které pořádáme pro školy i veřejnost. Tematicky zaměřený program tak uslyší například návštěvníci tradičního jarního Vítání ptačího zpěvu stejně jako děti při programovém vyučování na téma Myslivost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
