Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Správa KRNAP vyvěsí tibetskou vlajku
Připojí se tak k několika stovkám českých obcí, krajů a dalších institucí, které tímto způsobem vyjadřují svou podporu celosvětové akci na podporu občanských práv obyvatel Tibetu. Ta je již takřka šedesát let jednou z oblastí Čínské lidové republiky. Tibetská vlajka zítra zavlaje i před Správou Krkonošského národního parku ve Vrchlabí.
Datum 10. března je připomínkou povstání Tibeťanů proti čínské okupaci této vysokohorské země, ke kterému došlo před 52 lety, tedy deset let poté, co čínská armáda na území Tibetu vstoupila. Podle dostupných údajů při povstání zahynulo 80 000 Tibeťanů.
Správa KRNAP se snažila již v minulosti podpořit dodržování lidských práv v Tibetu například výstavou o umění tibetské Thangky. Jedním z podnětů pro její uspořádání byla skutečnost, že kvůli režimu uplatňovanému čínskou vládou pozvolna mizí původní tibetská kultura. Hlavním cílem celé výstavy byla konkrétní forma pomoci. Výstava byla prodejní a výtěžek byl věnován nepálské Nadaci pro rozvoj žen a dětí, která zaměstnává nezaměstnané ženy a staví školy, kterých je v Nepálu nedostatek. Kvůli tomu děti musejí do školy docházet i několik desítek kilometrů, takže je rodiče do školy raději ani nepouštějí, protože by tím ztratily spoustu času. Vzhledem k vysoké negramotnosti střední a starší generace pořádá nadace také vzdělávací kurzy pro dospělé. Ti se v nich naučí to, co je pro nás zcela samozřejmé – číst a psát.
Porušování lidských a občanských práv v Tibetu světová veřejnost sleduje velmi pozorně i díky aktivitě vedoucího opozičního představitele Tibetu – 14. dalajlámy Tändzina Gjamccha. Ani za poslední rok nedošlo k žádnému výraznému zlepšení situace obyvatel Tibetu a dodržování jejich základních občanských práv. Cenzura a systematické potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, potlačování kulturní a národní identity, omezování pohybu na území Tibetu, političtí vězni, mučení, nepřiměřené zacházení a odpírání zdravotní péče, masivní přesun čínských obyvatel do Tibetské autonomní oblasti, programy kontroly porodnosti Tibeťanů, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny a podobně, to je výčet výhrad vůči čínské správě Tibetu, které i nadále zaznívají od světového společenství i organizací na ochranu lidských práv a svobod.
Datum 10. března je připomínkou povstání Tibeťanů proti čínské okupaci této vysokohorské země, ke kterému došlo před 52 lety, tedy deset let poté, co čínská armáda na území Tibetu vstoupila. Podle dostupných údajů při povstání zahynulo 80 000 Tibeťanů.
Správa KRNAP se snažila již v minulosti podpořit dodržování lidských práv v Tibetu například výstavou o umění tibetské Thangky. Jedním z podnětů pro její uspořádání byla skutečnost, že kvůli režimu uplatňovanému čínskou vládou pozvolna mizí původní tibetská kultura. Hlavním cílem celé výstavy byla konkrétní forma pomoci. Výstava byla prodejní a výtěžek byl věnován nepálské Nadaci pro rozvoj žen a dětí, která zaměstnává nezaměstnané ženy a staví školy, kterých je v Nepálu nedostatek. Kvůli tomu děti musejí do školy docházet i několik desítek kilometrů, takže je rodiče do školy raději ani nepouštějí, protože by tím ztratily spoustu času. Vzhledem k vysoké negramotnosti střední a starší generace pořádá nadace také vzdělávací kurzy pro dospělé. Ti se v nich naučí to, co je pro nás zcela samozřejmé – číst a psát.
Porušování lidských a občanských práv v Tibetu světová veřejnost sleduje velmi pozorně i díky aktivitě vedoucího opozičního představitele Tibetu – 14. dalajlámy Tändzina Gjamccha. Ani za poslední rok nedošlo k žádnému výraznému zlepšení situace obyvatel Tibetu a dodržování jejich základních občanských práv. Cenzura a systematické potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, potlačování kulturní a národní identity, omezování pohybu na území Tibetu, političtí vězni, mučení, nepřiměřené zacházení a odpírání zdravotní péče, masivní přesun čínských obyvatel do Tibetské autonomní oblasti, programy kontroly porodnosti Tibeťanů, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny a podobně, to je výčet výhrad vůči čínské správě Tibetu, které i nadále zaznívají od světového společenství i organizací na ochranu lidských práv a svobod.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk